Ještě před pár lety bylo téma lidského mikrobiomu dosti exotické. Jak ale pokračuje vědecké bádání a výzkumy, ukazuje se, jak zásadní vliv má mikrobiom nejen na naše fyzické zdraví, ale dokonce i na naše psychické rozpoložení! Proto je velmi důležité důkladně pochopit, jak můžeme náš mikrobiom ovlivnit tak, aby byl ku prospěchu našemu zdraví.
Mikrobiom je dle definice organizované společenství mikroorganismů kolonizující jakýkoliv prostor. Zde se ale budeme samozřejmě bavit o mikrobiomu sídlícím v lidském těle, a ještě konkrétněji v útrobách lidského střeva.
Mikroorganismy žijí totiž v různých lidských tělesných dutinách i na kůži, ale jejich množství ve střevě je tak obrovské, že zásadním způsobem ovlivňuje fungování organismu – ne nadarmo se střevu říká druhý mozek!
Mikrobiom u dětí
Děti získávají mikrobiom během porodu od své matky – čili porod císařským řezem v tomto směru znamená hendikep. Později probíhá další mikrobiální osidlování od ostatních členů domácnosti, od zvířat a z okolního prostředí. Rozmanitosti mikrobiomu velmi prospívá kojení a pestrost potravin.
Každý člověk si postupem času vypěstuje svůj vlastní střevní mikrobiom – ten je u něho poměrně stálý, pakliže zásadně nemění svou životosprávu. Ale velmi se liší od mikrobiomu dalších lidí. Jsme prostě všichni i v tomto ohledu zcela jedineční!
Jak působí strava?
Jak už jsme naťukli, obrovský vliv na druh mikrobiomu má naše strava. Odklon od tradičního stravování založeného na čerstvých rostlinných potravinách k průmyslově zpracovaným potravinám je podezříván z negativního ovlivnění složení a diverzity mikrobiomu.
Západní dieta plná tuků a bílkovin nahrává potenciálně škodlivým bakteriím typu bacteroides, zatímco dieta založená na rostlinné vláknině vyhovuje prospěšným bakteriím typu prevotella. Potenciálně škodlivé bakterie produkují řadu toxinů, zatímco prospěšné bakterie podporují trávicí proces a zdá se, že mají dokonce protektivní účinek proti růstu nádorů.
Existuje řada vysloveně probioticky působících potravin – například čekankový kořen, chřest, fenykl, topinambur, luštěniny, ořechy, i cibule, pórek, česnek atd. Velmi zjednodušeně se dá říct, že k vyváženému prospěšnějšímu mikrobiomu bychom ve stravě měli ubrat trochu cukrů a tuků a přidat více vlákniny.
Mozek ve střevě
Střevní mikrobiom ovlivňuje nervový systém tvorbou nejrůznějších neurotransmiterů. A protože nervový systém je spojen se systémem imunitním, má tak střevní mikrobiom přímý účinek na naši imunitu! Mikrobiom hodně ovlivňuje i naši náladu. Představte si, že když byl přenesen střevní mikrobiom z depresivní myši do myši zdravé, rozvinuly se u ní také depresivní změny chování! Stres, který zažíváme, také negativně mění složení mikrobiomu. Ať už je důvod stresu jakýkoli – pracovní, tepelný, sociální… jaký vás jen napadne. O důvod víc, proč být v pohodě.
Starejme se tedy o ty miliardy bakterií v našem bříšku, bohatě se nám odvděčí!
