Břve jsou nejstarší písemně doloženou částí města. Doposud se za nejstarší uznával doklad z roku 1184. Nedávno objevená zpráva však posouvá doloženou historii do roku 1158, kdy daroval král Vladislav I. v této době ještě kníže Vladislav II. tuto ves Valdsaskému klášteru.
V časech, kdy jsme již schopni podrobněji sledovat historii jednotlivých domů, zde bývaly tři statky a tvrz, která zpustla v 16. století.
Od 18. století si začali stavět své domy domkáři, původně bydlící na statcích. Jejich domy se začaly zapisovat do domkářské knihy založené v roce 1748. Postupně tak vznikla ulice Pod Rybníkem a později zástavba v ulici U Obory a Břevské.
Kolem roku 1770, kdy bylo zavedeno stálé číslování domů, zde bylo 11 domů, v roce 1840 při zavedení stabilního katastru pak 25 domů.
Při přečíslování domů v roce 1980 tvořilo Břve celkem 65 domů. Stará břevská čísla se převedla do nové jednotné číselné řady tak, že se k nim přičetlo číslo 1066.
Naše procházka břevskou minulostí začíná u největší stavby, bývalého ovčína, který dal i název ulici U ovčína. V těchto místech stávala tvrz, připomínaná už ve 14. století. Na počátku 15. století patřila bohaté pražské měšťanské rodině Rokycanských, rodině stavitelů hradu Okoře. V roce 1544, při dělení majetku Chrtů ze Rtína, se o ní píše jako o pusté tvrzi se dvorem, štěpnicí a chmelnicemi.
Za třicetileté války zanikl i dvůr a jeho pozůstatky můžeme vidět jen v ovčíně a domku.
V roce 1920, při dočíslování domů před sčítáním obyvatel a domů, dostal ovčín poprvé své čp. 44. Později však o toto číslo přišel a při přestavbě na výrobnu firmy Mifer v letech 2000–01 dostal nové čp. 1289.
Pod ovčínem se nachází dům čp. 4 (1070), o kterém se v roce 1707 píše: „Domek neb byt pro mistra polního a čeleď jeho jest jeden, ku kterému pro lepší vyživení dítek a čeledě své jemu pole dána jsou.“ Dům, obydlí ovčáka, vždy patřil císařskému velkostatku a později státnímu statku, až v posledních letech ho koupila firma Mifer, nyní je soukromý.
Sousední statek čp. 2 (1068) patří k oněm třem historickým statkům. V roce 1597 ho koupil od Jana Fochra Matěj Albrecht. Od roku 1823 zde hospodařil rod Šimáčkových, který od konce 19. století postupně rozprodával pole, takže od roku 1925 zbylo Štěpánu Šimáčkovi jen obytné stavení, ve kterém zřídil zámečnickou dílnu.
Naproti přes ulici stojí největší břevský statek čp. 1 (1067). V roce 1592 zemřel hospodář na tomto statku a jeho osiřelá dcera Dorotka se provdala za Víta Čejku z Řep. Od roku 1730 zde hospodařil rod Novotných, jehož pokračovatelem byli Václav Zikl hospodařící zde v první polovině 20. století i současná majitelka. Obytné stavení bylo přestavěno v roce 1926, hospodářské budovy v roce 1932. V roce 1920 dostala část statku nové čp. 40 (1107).
Před statkem čp. 1 (1067) na menší návsi se nachází zvonička, postavená náhradou za starší dřevěnou.
Ve statku čp. 1 se od roku 2012 nachází pražské studio TV Noe a od roku 2018 „televizní“ kaple Panny Marie, hvězdy evangelizace. Nové studio „Don Bosco“ bylo slavnostně otevřeno ředitelem TV Noe Leošem Ryškou a posvěceno novým arcibiskupem pražským Janem Graubnerem 16. listopadu 2022.
Tolik k historii nejstarších objektů v obci. Dále se podíváme na rybník.
Během 20. století docházelo k nárůstu využívání této lokality a to zejména k využívání rybníků jako přírodních koupališť. Břevský rybník byl často vyhledáván Pražany ve 30. a 40. letech 20. století. Místní učitel Antonín Uhlík dokonce roku 1919 navrhoval, aby bylo u Kalého rybníka vybudováno rekreační středisko. Tento návrh však nebyl úspěšný. Na základě studií ukazujících velmi dobrou kvalitu rašeliny v Břevském mokřadu bylo navrhováno, aby zde vznikly lázně. Ani tento záměr nakonec nebyl realizován. O tom, jak byla tato lokalita populární, svědčí i zápis v místní kronice ze dne 26. června 1976. Píše se zde, že celý areál musel být uzavřen, protože v jednu chvíli bylo na koupališti 2800 koupajících se!
A ještě se podíváme ještě po hospodách.
Tak jednoznačně nejkrásnější hospoda tady je dům čp. 5 (1071), který postavil roku 1765 Martin Novotný; byl hostincem zastoupil dřívější krčmu čp. 9. Počátkem 20. století hostinec provozoval starosta spojených obcí Litovice – Břve – Jeneček František Ptáček a po něm za první republiky Antonín Kokrda. Restaurace zde fungovala až do nedávna.
Stará kčma byla v jednom ze tří historických břevských statků, v čísle 9 (1075), a byla tu až asi do poloviny 18. století. Od roku 1863 na statku hospodařil rod Novotných, kterému patřil i statek čp. 1 (1067). Asi v 50. letech 20. století statek připadl JZD. V roce 1920 při dočíslování dostala budova, kde bývala donedávna restaurace Budvarka, nové čp. 43 (1109). Na místě bývalé obytné budovy vznikla novostavba, ze starého areálu zbyly jen hospodářské budovy.
V ulici U Obory stojí dům čp. 20 (1086), který postavili v roce 1804 Vojtěch a Barbora Vyšínovi. V roce 1923 ho přestavěl Antonín Nykles na hostinec fungující do roku 1950.
Jediná dnes fungující restaurace je ve sportovním areálu na začátku obce (směrem od Sobína), jmenuje se Lví srdce.
Obrázky hostinců i statků najdete v naší fotogalerii.
Zdroj: Jiří Kučera, stránky Hostivická historie
