4℃
Dnes je 25. březen , svátek má Marián

Když čtenář napíše, že si u knížky pobrečel i se zasmál, potěší to!

„Nejkrásnější bylo, když mi člověk, kterého neznám, napsal, že se mu líbila moje knížka, že si u čtení pobrečel i se zasmál.“ Pro Náš REGION to uvedl zpěvák Hynek Tomm, který si vybírá silné melodie i texty. Jednu písničku z každé desky věnuje své mámě. Žije hudbou, když si však chce odpočinout, dívá se raději na filmy.

Reklama

Pocházíte ze západočeského města Cheb, jehož náměstí se Špalíčkem má jedinečnou atmosféru. Jaký k němu máte vztah?
Ten nejkrásnější, protože jsem tam díky mamince prožil nádherné dětství a už ve třech letech jsem zpíval „bžízy bílé“. Zkrátka – Cheb, maminka, zpěv.

Kdy jste se dostal do Prahy?
Už v době studia konzervatoře. Na talentovkách v porotě byl sbormistr-korepetitor, který mi tehdy nabídl angažmá v plzeňském Tylově divadle. Být sboristou v divadle mě sice nelákalo, byl jsem ale šťastný, že budu mít ubytování, vydržel jsem tam čtyři roky. Pak jsem nastoupil do Karlínského divadla a žil v Praze.

V metropoli jste už zůstal. Kde se cítíte doma? V Praze, nebo v Chebu?
Když jsem v Chebu, tak říkám, že jedu domů do Prahy, když jsem v Praze, tak zase že jedu domů do Chebu. A kde se cítím víc doma? Když ještě žila maminka, tak v našem chebském bytě, nyní tak půl na půl.

Do Chebu stále jezdíte?
Jistě. Žije tam můj otčím, kterého si maminka v šedesáti vzala. Mám ho moc rád, je mu osmaosmdesát let, volám mu dvakrát denně.

Na konzervatoři jste vystudoval operní zpěv. Proč jste se pro něj rozhodl?
V té době na konzervatoři nic jiného nebylo. Vlastně jo, ale jen na Ježkově konzervatoři. Dodnes mi říkají, že zpívám něco mezi, což je kantiléna, kterou mám nejradši. Eva Pilarová říká, že nejvíc mi sedí vyšší populár. Tedy srdceryvné melodie jako „My Way“. Mám je hodně v repertoáru, publiku se líbí.

A k čisté opeře nějaký vztah máte?
Moje láska byla vždycky spíš populární hudba.

Vybíráte si nejen silné melodie, ale i texty. Mluvíte do nich textařům?
Musí se mnou souznít, když je v textu něco, co mi nesedí, požádám textaře, aby to změnil.

Říkáte předem, o čem chcete zpívat?
Ano, textaři napíšu témata a on to pak dá dohromady do veršů. Chtěl jsem třeba zpívat o smutných Vánocích, ale textařka mi odevzdala text o Vánocích veselých. Požádal jsem ji o změnu, o Vánocích jsou někteří lidé sami, mají je smutné, vzpomínkové, nechci proto zpívat o veselých Vánocích.

Teď jste mi připomněl televizní inscenaci Igora Chauna „Štědrý večer paní Hůlové“, kdy stará paní smutní u televize, až se oběsí nad stolem…
Tak to je hodně silné, až tak daleko písnička nejde…

V jedné písničce, ke které vám napsal text Josef Fousek, zpíváte, že samota je krásná, když si o ní člověk může s někým povídat. Téma jste také zadal?
Zrovna tuhle písničku Pepa rovnou poslal. Ale požádal jsem třeba o „Město jediné“, písničku o Chebu. Na každém albu také mám a chci mít skladbu věnovanou mámě.

Na tom zatím posledním je to „Mámin pláč“…
Text i hudbu k ní napsal Tomáš Vainar. Nikdy nezapomenu na to, když jsem ji v roce 2017 zpíval na galakoncertu v Divadle ABC. Mámě jsem šel dát do publika kytku, říkal jsem, že jí to sluší, ale je vidět, že je nemocná. Když jsem šel po schodech, dával jsem si ruku na tvář, abych zadržel pláč. Když jsem zpíval, bylo vidět, že pláč zadržuje i mamka. Měsíc na to odešla z tohoto světa. Dlouho jsem nebyl schopen písničku zpívat. Až nedávno v Chebu, kde jsem pořádal koncert pro mamku, dvě věty jsem musel vynechat, abych se nerozbrečel. Byl to nejsrdečnější koncert, kde byli lidi, kteří mamku znali. Líbilo by se jí to.

Na hlasivky pomůže banán, píše ve své knize zpěvák Hynek Tomm

Proč zadržovat pláč? Plakat na jevišti přece není nic špatného…
Nelze zpívat s pláčem, to by člověk nezazpíval nic. Něco jiného je brečet na veřejnosti, to je zcela přirozené.

Cédéčko, na kterém písnička „Mámin pláč“ je, jste vydal krátce před vydáním knížky „Od banánu ke hvězdám aneb Musíš žít teď!“ Co byste k ní mohl říct?
Z poloviny ji věnuji mamce, z poloviny posluchačům. Dopisoval jsem ji poté, co se to stalo s mamkou, pomáhalo mi to. Nejkrásnější bylo, když mi člověk, kterého neznám, napsal, že se mu knížka líbila, že si u čtení pobrečel i se zasmál.

Knížka nepůsobí drásavě…
Není smutná, až ten konec s mamkou. Je tam postupně to hlavní, co přinesl život, respektive co mi uvízlo v paměti. Když byla vydaná, vzpomněl jsem si na věci, které tam chybějí. Třeba jednou napíšu pokračování, i o tom, co život zase přinese.

Jak se vám psalo?
Napsal jsem kapitolu, pak si ji přečetl, za pět dnů znovu, vžíval jsem se do toho, jak ji bude číst čtenář, jak na něj bude působit. Různě jsem přehazoval věty, chtěl jsem, abych to byl já, aby bylo cítit, že takto mluvím. Někde mi to paní korektorka zkrátila, měl jsem dlouhé věty. Přátelé, co mě znají, ale říkali, že z osmdesáti procent mě v tom cítili. Korektorka zasáhla citlivě, abych to byl stále já.

Psaní vás bavilo?
Bavilo, ale spisovatel nejsem, byla to moje zpověď. Jsem rád, že pan nakladatel z Petrklíče knížku vydal, je to pan Někdo. Navíc při křtu řekl, ať klidně napíšu další knihu, smál jsem se. Teď už se nesměju, rád bych se, jak už jsem řekl, do psaní zase pustil.

Jak jste vymyslel název?
To, proč se kniha jmenuje „Od banánu ke hvězdám“, se dozvíte v knize. Původně zamýšlený název jsem rozšířil ještě o podtitul „Musíš žít teď!“ To mi vždycky říkala mamka. Uměla se se vším poprat. Když byla u mě v Praze, volal její švagr, s kterým se deset let nebavili, a začal jí vyprávět o nemocech. Říkal, jak se probírá fotkami zemřelé manželky, povídal o tom, že měl infarkt, mamka mu odpověděla, že ho měla taky, no a co. Vyděšeně jsem se jí pak zeptal: „Ty jsi měla infarkt?“ Říkala, že ne, ale chtěla převést hovor od nemocí, protože „musíš žít teď!“. Když byla nemocná, nelitovala se.

Vaše máma byla silná ženská!
Byla to silná osobnost, to vím i od sousedky. Mamka už měla rakovinu, přesto sousedce dodávala sílu.

Podědil jste sílu po ní?
Nevím, jsem optimistický. Když ale odešla mamka, půlka ze mě odešla taky. Když jsem sám, jsem smutný, když jsem mezi lidmi, tak ne.

Jste společenský člověk?
Ve společnosti jsem a vždy jsem byl srandista.

A za kým jdete, když je vám smutno?
Mám štěstí na celoživotní kamarády – některé ještě ze školky, jiné ze školních let, další z konzervatoře.

V minulosti jste zpíval na lodi. Jaké to bylo?
Pozvání jsem dostal od hudebníka Otty Solčányho. Těšil jsem se tam i netěšil. Pluli jsme po Dunaji. Zpíval jsem tam tři měsíce, což bylo dlouho, proto jsem si to rozdělil a do Vídně za mnou přijela jako host Eva Pilarová. Na lodi bylo zdarma veškeré jídlo, takže jsem pak měl co dělat s tím, abych zhubnul. Třeba Montiho čardáš publikum milovalo.

Nazpíval jste ústřední píseň Kameňáku 3. Můžete vzpomenout?
Režiséra Zdeňka Trošku jsem poznal na osmdesátinách herečky Stelly Zázvorkové, zpíval jsem tam Bocelliho. Líbilo se mu to, říkal, že bych mohl zpívat v Kameňáku. Při prvním díle asi zapomněl, do druhého jsem zase nemohl já, protože jsem jel zpívat na zmíněnou loď. Pak jsem ho potkal na Václaváku, ptal jsem se, jestli točí, a on říkal, že ve filmu má asi deset Romů, jestli si nechci jednoho z nich zahrát. Řekl jsem, že neumím romsky, ale že bych do toho šel s písničkou. A stalo se – nazpíval jsem písničku v romštině a ústřední s Yvettou Blanarovičovou v češtině. Když si písničku v romštině poslechla zpěvačka Věra Bílá, říkala, že se jí tak líbí, že by ji nejraději „ukradla“. To mi udělalo radost.

FOTO: Hynek Tomm

Hynek Tomm - Hynek Tomm s maminkouHynek Tomm - Hynek Tomm s Evou Pilarovou a Miriam KantorkovouHynek Tomm - Hynek Tomm s knizkouHynek Tomm - Hynek TommHynek Tomm - maminka Hynka Tomma
Další fotky
Hynek Tomm - obal knizky

Máte za sebou alba, filmovou píseň, knížku, loď… Co chystáte pracovně nyní?
Je toho hodně. Vystoupení s Uršulou Klukovou nebo s Magdou Malou a Bohušem Matušem. A také nové cédéčko, které se bude skládat jenom z textů mého dvorního textaře Josefa Fouska. Je to skvělý, vtipný a moudrý člověk, který má hodně zkušeností. Na albu bude i bonus, to bude překvapení, dopředu neprozradím, čím bude cédéčko ozvláštněné. Vyjít by mělo v druhé půlce roku. A od prázdnin začnu plánovat velký koncert na rok 2020.

Co si pracovně přejete?
Celý pěvecký život nemám manažera, vše si dělám sám, zpočátku mi pomohla Eva Pilarová, která mě do showbyznysu dostala, té děkuju nejvíc. Na vystoupení manažera nepotřebuju, to si zařídím sám, ale chtělo by to mediálního manažera, sám nedokážu jít někam do rozhlasu nebo televize a nabízet jim písničky.

Žijete hudbou. Jakou posloucháte, když relaxujete?
Většinou žádnou, jsem spíš filmový maniak. Vžívám se do děje filmu, jako bych tam byl. U toho si odpočinu. Poslouchat hudbu ve volných chvílích, to je, jako by přišel kuchař domů a hned se pustil do vaření.

Hynek Tomm, zpěvák
Po absolvování pražské konzervatoře, oboru operní zpěv, působil v plzeňském Divadle J. K. Tyla, následně v Hudebním divadle Karlín či divadle Semafor v Praze.
Nazpíval ústřední píseň k filmu Zdeňka Trošky Kameňák 3.
Vydal čtyři alba, jeho dvorním textařem je Josef Fousek.
Nazpíval duety s Evou Pilarovou, Květou Fialovou, Kateřinou Brožovou, Bohušem Matušem nebo Valérií Zawadskou a dalšími.
Je autorem knihy „Od banánu ke hvězdám aneb Musíš žít teď!“, vydané v roce 2018 nakladatelstvím Petrklíč.

Biatlon byl původně vojenský sport. Víte, jak vůbec vznikl?

 

Včera, 17:30
Zdraví je něco, co si za peníze opravdu nekoupíme. To by jistě mohli potvrdit i...
Včera, 16:00
Zahynulo na 250 000 mořských ptáků, 2800 mořských vyder, 300 tuleňů, 250 orlů, asi 22...
Včera, 14:00
Dnešní děti pořád koukají do mobilu nebo do počítače a hrají nejmodernější hry. Ty už...
Včera, 10:00
Dva předcházející tipy na výlet směřovaly na sever, takže nyní by bylo dobré změnit směr...
Včera, 08:00
Před 43 lety, 24. března 1976, zemřel v požehnaném věku 89 let britský polní maršál...
23.3.2019
Kdo nezažil padání vlasů na vlastní kůži, nemůže pochopit, jak to některé ženy a muže...
23.3.2019
Brambory navíc obsahují spoustu vitaminů, minerálních látek a stopových prvků. Jsou ideální superpotravinou.
23.3.2019
V sobotu začala jarní turistická sezona na železnici v Praze a Středočeském kraji. Na koleje...
23.3.2019
Jmenovala se Arabella Churchillová, narodila se 23. března 1648 a dožila se na tu dobu...
23.3.2019
Do titulku jsme si vypůjčili jeho „písničku“ z filmu Tři veteráni, jak jste možná poznali....
Reklama