Když je stavění víc než řemeslo. Ladronka, příklad vzorového areálu volného času

22.9.2020
Daniela Hatinová

Areál volného času Ladronka už lidem slouží víc než desetiletí. Vznikl ve spolupráci Městské části Praha 6 a Hlavního města Prahy za mimořádného porozumění dodavatele stavby Podzimek a synové, architekta a projektanta. Vzniklo dílo, které je dnes mimořádné nejen kvalitou provedení, ale také svojí ideou: vždyť na zdejších svazích vznikl základ pro sportovně rekreační areál, který v budoucnu paprsky svých in-line drah a rekreačních sportovišť spojí břevnovskou pláň s Ruzyní a Veleslavínem.

Jak bude vypadat Ladronka v budoucnu? Oáza klidu, nebo centrum sportu?

Hrabě Lacrone, pěstitel vinné révy, dal na svém panství postavit zájezdní hostinec, jehož rozkvět zajišťovala výhodná poloha při říšské silnici a poutní cestě z hradčanské Lorety do kláštera v Hájku u Unhoště. Šlo o barokní dům s vysokou valbovou střechou, v této podobě se zachovala Ladronka dodnes. Po válečných událostech a bojích o rakouské dědictví provoz na Ladronce upadl, navíc v 19. století byla postavena o kus dál nová silnice, která již nevedla kolem usedlosti.

Příklad fortifikační usedlosti

V roce 1922 přešla Ladronka do majetku města Prahy a byla upravena pro bydlení. Později zde byly sklady Státního statku, ale usedlost už jenom chátrala. Ladronka však představuje mimořádně kvalitní příklad fortifikačních usedlostí 18. století. Zachovaly se zde krásné malované dřevěné stropy, proto se Praha 6 rozhodla usedlost zachránit a propojit park s Oborou Hvězda na straně západní a Kinského zahradou a Petřínem na straně východní s vizí maximálně dále podporovat rekreačně sportovní aktivity v této oblasti.

Jedinečné pocity souvislého prostoru

Náhorní pláň dlouhá ve směru východ – západ 2 km má charakter otevřené pláně nabízející zcela unikátní pocit takřka nekonečného prostoru, spojeného s výhledy na jižní část pražské kotliny. Autoři považovali za důležité, aby tento pocit souvislého prostoru nebyl narušen. Proto pouze doplnili a upravili základní síť komunikací.

Kola i brusle v akci

Na celé rozloze pláně byl navržen pěší, cyklistický a bruslařský okruh využívající stávající páteřní komunikace a stávající „Tleskačovy“ cesty, které byly doplněny novými segmenty trasy. Pateří tohoto okruhu je vždy rekonstruovaná asfaltová komunikace šířky 3 metrů, oddělovací pruh hrubé dlažby v šířce 0,5 metrů a mlatová komunikace pro pěší o šířce 3 metrů nebo 2,25 m.

Tam, kde je použita buď Tleskačova cesta nebo jiné stávající komunikace, je asfaltová plocha částečně nahrazena mlatovou cestou a doplněna o dělící pruh dlažby. Segmenty nových cest výše popsaného profilu spojují stávající cesty a vytvářejí smyčky okruhu jak na západní, tak i na východní straně pláně.

12 cyklotras, 270 km. Jeden z největších projektů realizovaných na území CHKO Brdy

Tyto cesty jsou vesměs příčné ve směru sever – jih, které napojují pláň na stávající okolní komunikace, tj. ulici Tomanovu, Podbělohorskou a přemostění vedoucí přes ulici Kukulovu směrem na Vypich a oboru Hvězda. Byly navrženy jako mlatové o šířce 3 m. Některé z těchto pěších cest, zejména části cesty vedoucí po obvodě pláně podél ulic Tomanova a Podbělohorská, jsou stávající úzké asfaltové cesty.

Poutní výlet kolem kapliček

Parkem prochází část poutní cesty výklenkových kaplí z Lorety do Hájku ze začátku 18. století. Na celé trase se z původních 20 dochovalo do dnešní doby 11 kaplí, původní výjevy ze života Marie a sv. Františka je možné nalézt již jen na první z nich.

Na základě studie celé poutní cesty mezi Loretou a klášterem v Hájku byly rekonstruovány jednotlivé kaple a cesta, která je spojuje. Autoři navrhli přemístění stávající asfaltové cesty spojující ulici K Ladronce a usedlost tak, aby vedla v historické stopě. Navrhli novou cestu jako mlatovou, 3 m širokou.

Před usedlostí se cesta napojuje na část výše popsaného pěšího a cyklistického okruhu a míří k ulici Pobělohorská, kde se nachází další výklenková kaple.

Celá trasa bývalé poutní cesty přes pláň parku je lemována oboustrannou alejí pravidelně vysazených stromů.

Když je stavění víc než řemeslo

Podzimkové jsou nejstaršími stavaři v českých zemích. První generace počíná panem Johannem, který se narodil roku 1843 v Brtnici na Moravě. Vyučil se a byl prvním stavařem v rodině. Stavění se následně v ostatních generacích stalo nejen povoláním, ale i posláním. V letech 1925 – 1945 postavili kromě jiného 306 rodinných domků, 66 nástaveb rodinných domků v Třešti, dalších 30 rodinných domů na Vysočině a nejméně 10 činžovních domů v Praze.

Pátá generace počínaje rokem 1962 je reprezentována Janem a Martinem, oba jsou absolventy stavební fakulty ČVUT, obor vodohospodářský. V roce 1993 znovu Podzimkové staví. Rekonstruují palác Žofín po katastrofální povodni v roce 2002, Dům U Hybernů, dále Malostranskou Besedu, Krajský úřad pro kraj Vysočina v Jihlavě, rodný dům Josefa Hoffmanna a radnici v Brtnici, Komerční banku v Havlíčkově Brodě, Obchodní banku v Jihlavě a v roce 2000 za rekonstrukci objektů Šiškův mlýn u Telče jim byla udělena cena Stavba roku.

Ladronka by se nyní mohla dočkat systému elektrického smartifikovaného osvětlení mezi prvními lokalitami Prahy. Může to zde Praze 6 přinést až 50% úsporu výdajů na světelnou energii.

FOTO: Ladronka je příklad vzorového areálu volného času

Ladronka je příklad vzorového areálu volného času - LadronkaLadronka je příklad vzorového areálu volného času - LadronkaLadronka je příklad vzorového areálu volného času - Ladronka BrevnovLadronka je příklad vzorového areálu volného času - Břevnov LadronkaLadronka je příklad vzorového areálu volného času - Usedlost Ladronka


Nepřehlédněte