• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Když padl Saigon, bylo rozhodnuto. Vše ale také mohlo dopadnout i jinak

    30.4.2019
    Další fotky

    I když to tak nevypadá, ve válce ve Vietnamu bojovali především Vietnamci proti Vietnamcům. Celkem trvala neuvěřitelných 30 let a Američané se do ní „jen“ připletli. A vůbec by k ní nedošlo, kdyby si vietnamští komunisté nechtěli podmanit celou zemi.

    I když se klade rovnítko mezi válkou ve Vietnamu a Američany jako agresory či okupanty, Spojené státy tuto válku nevyvolaly. Po rozpadu Indočíny Ho Či Min, pracovník Kominterny, který žil mnoho let v Moskvě a Paříži, si vzal za svůj životní úkol sjednotit Vietnam a připojit ho ke společenství zemí budujících socialismus v čele se Sovětským svazem. Jím započatá partyzánská válka se nakonec protáhla na 30 let. Ho Či Min a jeho lidé začali bojem proti koloniální Francii, pokračovali bojem proti USA a skončili vítězstvím nad jihovietnamskou armádou.

    Američané mohli ve Vietnamu vyhrát. Před 51 lety začala ofenzíva Tết

    Poprvé skončila válka ve Vietnamu v červnu 1954 podepsáním protokolu v Ženevě poté, co francouzská armáda kapitulovala po bitvě u pevnosti Dien Bien Phu. Po uzavření příměří na Korejském poloostrově o rok dříve byli z Koreje do Vietnamu převeleni čínští instruktoři obsluhující těžké zbraně, vyrobené v Sovětském svazu a Číně. Část vojáků byla v Číně i vycvičena. Po neúspěšném pokusu Číny obsadit jižní Koreu a nastolit tam komunistický režim převzal nyní tento úkol Ho Či Min. Jeho úsilí mělo být korunováno dobytím jižního Vietnamu. Sever převzal i bojovou taktiku tzv. lidské vlny používané v sovětské a japonské armádě během druhé světové války a dále pak armádou čínských „dobrovolníků“ v Koreji. Neustálými útoky je možné zdolat sebelepší obranu – buď obráncům dojdou náboje, nebo jim přestanou fungovat zbraně.

    Masakr v Mỹ Lai otřásl světovou veřejností. V historii války ve Vietnamu nemá obdoby

    Začátkem roku 1972, vypukla v USA uměle vyvolaná aféra „Watergate“ jako výraz nesouhlasu amerického východního liberálního tisku s Nixonovou politikou. Hlavní podíl na ní měli reportéři deníku The Washington Post, pro své levicové politické zaměření nazývaný podle deníku sovětských komunistů Pravda také „Washingtonská Pravda“. Napětí na domácí scéně a vyšetřování této aféry, v jejímž důsledku se pak Nixon v roce 1974 vzdal svého prezidentského úřadu, odsunulo dění v zahraničí stranou a válka ve Vietnamu se postupně dostala až na úplný okraj zájmu amerických politiků.

    O tomhle jste věděli? Před 40 lety vypukla Čínsko-vietnamská válka. Proč k ní došlo?

    Historicky podruhé tak skončila dohodou mezi USA, Jižním Vietnamem, Vietkongem a Demokratickou republikou Vietnam podepsanou 27. 1. 1973 v Paříži. Přispěla k tomu politika amerického prezidenta Nixona, který předal rozhodování o dalším vedení války z rukou politiků do rukou vojáků. Následující nálety na sever pak přiměly Severní Vietnam k jednání o příměří. Dohoda zavazovala zúčastněné strany zastavit bojové operace. USA měly stáhnout všechny bojové jednotky do 60 dnů, což se také stalo. Od této doby už Jih nemohl počítat s žádnou americkou pomocí.

    Teror Rudých Khmérů skončil až po smrti jejich vůdce Pol Pota. Šlo zřejmě o nejbrutálnější diktaturu vůbec

    To pochopitelně věděli i severovietnamští komunisté a připravili plán, jak silou dobýt zbytek země. Začátkem roku 1975 severní Vietnam přešel do částečné ofenzivy, aby si vyzkoušel, co si může proti vojskům Jihu dovolit a jaký ohlas to ve světovém dění vyvolá. Po měsíci bojů obsadil Centrální vysočinu a ke konci března dobyl město Hue. Jihovietnamcům se ještě podařilo asi na tři týdny zastavit vojáky Severu 60 km od Saigonu. Pak byla obranná linie proražena a uvolněna cesta na Saigon, který padl krátce po poledni 30. dubna. Severovietnamský tank prorazil bránu prezidentského paláce a následně byla na střeše vztyčena vlajka Vietkongu. K tak rychlému vítězství přispěla nízká bojová morálka jihovietnamské armády i nedostatek náhradních dílů a munice. Jediné, co mohly USA ještě udělat, byla evakuace 1373 amerických občanů a kolem 6000 Vietnamců ze Saigonu vrtulníky 7. flotily, která tam tehdy kotvila. Byla to jediná možnost, jak je zachránit, protože saigonské letiště bylo pod severovietnamskou palbou.

    Tomu neuvěříte. Bavorská sovětská republika opravdu existovala. Naštěstí jen krátce a jako odstrašující příklad

    Po dobytí Jižního Vietnamu v něm krátce vládla provizorní vláda ovládaná Severem a 2. 7. 1976 vznikla spojením severní Vietnamské demokratické republiky a jižní Vietnamské republiky sjednocená Vietnamská socialistická republika a Saigon byl přejmenován na Ho Či Minovo město. Pro Jižní Vietnam měla tato prohra tragické následky. Administrativa generálního tajemníka komunistické strany Vietnamu Le Duana odstartovala masovou kampaň kolektivizace zemědělství a znárodnění průmyslu na jihu. Vznikl ekonomický chaos, jehož následkem byla trojciferná inflace a poválečná obnova hospodářství postupovala jen pomalu.

    Rekordní inflace a vyvlastnění půdy bez náhrady aneb vláda komunisty Mugabeho v Zimbabwe

    Ty Jihovietnamce, kteří stáli na straně USA, postihly tvrdé represe. Přinejmenším jeden milion obyvatel Jihu byl poslán do koncentračních táborů na převýchovu, z nichž tam nejméně 165 000 zemřelo. Sto až dvě stě tisíc bylo popraveno bez soudního procesu, dalších 50 000 zemřelo při těžké práci při vytváření nových ekonomických zón, což v podstatě znamenalo nucené přesídlení městských obyvatel na venkov. Další desetitisíce lidí zvaných boat people, čili lidé z lodí, se pokusily uprchnout ze země ve vratkých, přeplněných člunech. Mnoho jich tak nalezlo v moři smrt. Navíc byly tyto lodě přepadávány piráty, což v Jihočínském moři nebylo nic nového. Pirátství v této oblasti světa je stejně staré jako plavba po moři. Uprchlíci byli olupováni o to málo, co měli s sebou, ženy a dívky znásilňovány a unášeny. Když už pirátům uprchlíci nebyli k ničemu, jejich lodi potápěli a nechávali je bez pomoci zahynout. Podle některých zdrojů opustilo Vietnam v letech 1975 – 1990 přes 1,5 milionů obyvatel, z nichž např. 140 000 našlo útočiště v USA, 250 000 v Číně a 100 000 v Austrálii.

    FOTO: Pád Saigonu

    Pád Saigonu - Severovietnamský tank proráží bránu prezidentského paláce 30. dubna 1975 -n ostalgia CentralPád Saigonu - 050516-M-3509K-007Pád Saigonu - /Users/Photo2/Desktop/IPTC.IPTPád Saigonu - Pád Saigonu – prezidentský palác – RedditPád Saigonu - Agent CIA pomáhá evakuovaným stoupajícím po žebříku k vrtulníku
    Další fotky
    Pád Saigonu - Jihovietnamští uprchlíci na americké lodi – wikipediaPád Saigonu - Odlet vrtulníku ze Saigonu těsně před dobytím města – youtubePád Saigonu - Oslavný průvod po dobytí Saigonu – wikipediaPád Saigonu - Pad saigonu – evakuace – The-Fall-of-Saigon_t640Pád Saigonu - Pád Saigonu – youtubePád Saigonu - Severovietnamská armáda v ulicích Saigonu – youtubePád Saigonu - Uprchlíci – youtube

    Dnes sice Vietnam zůstává formálně stále socialistickou zemí, fakticky je jeho ekonomika ale kapitalistická a v řadě ohledů dokonce liberální. Sympatie Západu si Vietnam opět začal znovu získávat rozdrcením vlády Rudých Khmérů v Kambodži v roce 1979, poté reformami v roce 1986 a roku 1995 se normalizovaly vztahy i mezi Vietnamem a USA.

     



    Nepřehlédněte
    7.11.2024
    Zprávy

    Proč zvítězil Trump?