Komentované vycházky Hanspaulkou

30.3.2022
Renata Říhová

Na dvě komentované vycházky vilovou čtvrtí Hanspaulka se mohou v dubnu vydat zájemci spolu s průvodcem Kristianem Mejstříkem. Přibližně dvou hodinové vycházky jsou určeny pro menší skupinky o maximálně patnácti zájemcích.

První komentovaná vycházka se uskuteční 3. dubna od 14 hodin, sraz účastníků je U Matěje před Albertem. Během procházky se její účastníci dozvědí, kde se původně konala Matějská pouť, a proč už se tam nekoná, nebo kde je o Vánocích k vidění nejen perníkový Betlém. Poznají místo, kde žije zdejší endemický sysel hanspaulský a zjistí, jak jeho výskyt brání rozvoji zdejší zástavby. Uvidí, kde bydlela Lída Baarová, Alois Eliáš nebo Jiří Rathouský.

Druhá vycházka se uskuteční 17. dubna od 14 hodin. Sraz je před prodejnou Tesco u zastávky Hanspaulka. Na této druhé procházce se účastníci mimo jiné dozvědí, kde se scházeli němečtí studenti, svými písněmi zpívanými v opilosti pobuřující místní obyvatelstvo, kde v Praze tábořili kočovní Romové nebo třeba kým, kde a pro koho byla postavena první funkcionalistická vila v Praze. Zjistí, jakou vilu si postavil bratr herečky Marie Rosůlkové a proč se pak přestěhoval pod Vyšehrad za sestrou. Uvidí několik původních viničních usedlostí a vilu Vlasty Buriana, Oldřicha Blažíčka, Věry Čáslavské, ale také třeba Milouše Jakeše nebo Lubomíra Štrougala.

Genius loci Hanspaulky

Čtvrť Hanspaulka v Dejvicích je místem, které má stále své jedinečné kouzlo a poklidnou, až venkovskou, atmosféru. Toto území bylo historicky souvisle osídleno již od staršího paleolitu. Ve středověku se jednalo o viničnou oblast s mnoha vinohrady a několika usedlostmi. Místo, kde se do roku 1648 nacházelo až 120, převážně viničních, usedlostí a podle největší z nich, které místní neřeknou jinak než zámeček, dostalo své jméno – Hanspaulka. Po založení první republiky zažil tento venkov velký stavební boom. Do druhé světové války zde bylo vystavěno mnoho architektonicky zajímavých vil a rodinných domů. Nachází se tu několik funkcionalistických vil, i ta první, která byla na území Prahy postavena.

S Hanspaulkou a Babou je spojeno mnoho významných osobností. V minulosti zde žili například básník Jaroslav Seifert, malíř a grafik Cyril Bouda, herečka Lída Baarová, král komiků Vlasta Burian, básník, překladatel, textař a signatář Charty 77 Petr Kopta, animátor, scenárista a výtvarník Zdeněk Smetana, nebo člen skupiny Devětsilu architekt Evžen Linhart a další. Dnes na Hanspaulce žije například slavný grafik a malíř, jehož obrazy zdobí stěny nedalekého kostela sv. Matěje Jiří Anderle.

Velmi známé je tak zvané hanspaulské hudební hnutí, v rámci kterého vzniklo několik význačných hudebních skupin. První hanspaulské hudební skupiny vznikaly na začátku sedmdesátých let 20. století, kdy bratři Richard a Vladimír Tesaříkové zformovali základy skupiny Yo Yo Band. Občas vystupovala skupina Žízeň Ivana Hlase, Ondřej Hejma, Hogan Veleba a také první formace skupiny Bluesberry s Petarem Introvičem. Líhní nejproslulejších dejvických hudebních kapel jako například Navi Papaja Ivana Hlase, Žlutý pes Ondřeje Hejmy, Bluesberry Petara Introviče, Krausberry Martina Krause, Hlava B Mária Císaře, Wooden Shoes Jana Fischera, Triody Víta Malinovského nebo jazzové skupiny Coffee Band Vladimíra Vytisky se stal hostinec Na Pískách, který získal přezdívku Houtyš. Objevovali se tu také zakladatelé Nerezu Vít Sázavský, Zdeněk Vřešťál nebo Ondřej Konrád.

Na otázku, čím byla Hanspaulka tak výjimečná, že stala takovou líhní mnoha známých a populárních osobností odpověděl před třemi lety v rozhovoru pro časopis Vaše 6 autor mnoha hitů, skladatel, textař, zpěvák, kytarista a také spisovatel Ivan Hlas: „Taky už jsem o tom přemejšlel. Hodně to asi bylo i tím, že v třicátých letech, když Hanspaulku postavili, tak jak jsem zjistil, to tenkrát nebylo ani tak drahý bydlení. Taková ta nóbl bohatá čtvrť se z toho udělala až časem. No, a tak se tam tenkrát hodně stěhovali mladí umělci, kteří pak měli nějaký děti, který tam zůstávaly. Navíc je to takový malý prostor, kde se znal každý s každým a lidi se vzájemně ovlivňovali. Tím pádem i člověk, který by třeba v jiným prostředí nenapsal básničku, začal psát a najednou zjistil, že je to dobrý. Vzniklo tam hodně skvělých věcí. Třeba známá písnička Máš má ovečko dávno spát. Napsal ji soused, co bydlel přes plot vedle v baráku, Pavel Dydovič a český text udělal Franta Řebíček. Málokdo ví, že je o blázinci, ale když se člověk do toho textu zaposlouchá, tak je to taková něžná píseň o blázinci. Ještě před náma tam hrávaly slavný bigbíty jako třeba B-side, později Orchestrion, to byli kluci od nás starší tak o pět, šest let a my, když jsme koncem šedesátých let dorůstali, začali jsme s nima kamarádit a oni nám pomáhali. Bylo to taky tak zvaně za větrem, takže když se někde hrálo nahlas v hospodě, policajti tam byli až za dlouho, kdežto ve městě by byli hned. Na Hanspaulku proto začalo jezdit i plno lidí odjinud, objevovali se tam různí umělci a tím pádem se to zase obohatilo. Tak asi tím to bylo.“


Témata:

Nepřehlédněte