Libérie. Místo nápravy křivd a svobody přišly krvavé diamanty, násilí a korupce

Další fotky

A také vleklá občanská válka. Ta první skončila 2. srpna 1997, další následovala dva roky po ní. Touha po bohatství a moci spolu s etnickou nenávistí znamenala zkázu pro celou zemi. Založena při tom byla z těch nejušlechtilejších pohnutek.

Libérie, „země svobody“, oficiálně Liberijská republika (Republic of Liberia), byla založena v duchu boje proti bezpráví a útlaku. Členové Americké kolonizační společnosti (ACS – American Colonization Society) věřili, že černoši budou mít v Africe větší šance na svobodu a prosperitu než ve Spojených státech. Libérie vyhlásila nezávislost 26. července 1847, USA uznaly její nezávislost až v roce 1862, během americké občanské války (1861 – 1865).

V době mezi rokem 1820 a začátkem občanské války bylo přepraveno zpět do Afriky více než 15 000 svobodných a na svobodě narozených černochů a 3 198 černochů z Karibiku. Jejich úmrtnost byla vysoká, v letech 1820 – 1843 činila přes 40 %. Od prvního přistání byli napadáni domorodci, trpěli nemocemi, nedostatkem potravin a léků, strádali v tamním pro ně drsném podnebí a v nedostatečných obydlích. Členové ACS o této situaci dobře věděli, ale to jim nebránilo posílat do Afriky stále další černochy. Považovali se za humanisty, kteří tak napravují předchozí křivdy a vykonávají dílo Boží.

Hořké pozadí Vzpomínek na Afriku, jejich autorka byla chudá a nemocná. Ale nevzdala to

Osadníci si s sebou přinesli svoji kulturu a tradice. Liberijská ústava byla vypracována a vlajka navržena podle USA. Poté, co byla vyhlášena nezávislost, vzhledem z obavy kolonizace ze strany Velké Británie, byl v roce 1848 bohatý obchodník černé pleti, Joseph Jenkins Roberts (1809 – 1876), zvolen prvním prezidentem Libérie.

Noví osadníci se velmi málo stýkali s původními černošskými obyvateli, zvláště pak s obyvateli buše. Z přicestovalých černochů, nyní již Liberijců, se stala početně malá elitářská společnost, která si pro sebe uchvátila politickou moc v zemi. Původní domorodí obyvatelé, příslušníci více jak 20 různých etnických skupin, neměli ve své vlastní rodné zemi ani nárok na občanství a relativně vzdělanější černí přistěhovalci z Ameriky jim dávali najevo svou nadřazenost a diskriminovali je. Afroameričtí emigranti a jejich potomci – Amerikanoliberijci – nakonec vytvořili kulturní a rasový kastovní systém, v němž byli domorodcům nadřazeni fakticky i formálně. A k dovršení všeho ve 30. letech minulého století vyšlo najevo, že někteří z těchto vysoce postavených občanů dokonce vlastní otroky a využívají otrocké práce.

Totální luxus a mučení za hranicí představivosti. Tak vládl Mobutu v Zairu, nyní opět Kongu, zemi, kde je zjevně možné cokoliv

Tato malá menšina, asi jen 5 % všech obyvatel Libérie, vládla v zemi až do roku 1980. Tehdy v zemi vládl prezident William Tolbert, vnuk bývalého amerického otroka z Jižní Karolíny a příslušník jedné z nejvlivnějších a nejbohatších amerikanoliberijských rodin, který do vládního kabinetu dosazoval své příbuzné. Napětí v zemi v té době vyvrcholilo vojenským převratem, při kterém byl Tolbert zavražděn přímo ve své posteli. Poté v zemi pět let vládla Rada a po ní dalších pět let Národní demokratické strany Libérie. V čele země se za tu dobu vystřídalo 10 prezidentů.

Toto období ukončila první liberijská občanská válka, během níž, v letech 1989 – 1997, zemřelo asi 60 000 až 80 000 Liberijců a asi 700 000 dalších jich uteklo ze země do uprchlických táborů v sousedních zemích. Válka skončila 2. srpna 1997 uzavřením mírové smlouvy, která mimo jiné zakotvila konání budoucích svobodných voleb.

Čechoslováci na pochodu smrti. 1300 km pěšky angolskou divočinou

Mír však dlouho nevydržel. Již o dva roky později začala druhá občanská válka, během ní narostly ztráty na životech celkem až na čtvrt milionu, tj, asi 8 % populace, a výkon liberijské ekonomiky poklesl o 90 %. Po mírových dohodách, podepsaných v roce 2003, následovaly o dva roky později demokratické volby, ve kterých byla prezidentkou zvolena Ellen Johnson Sirleaf, jako první žena na africkém kontinentu v této funkci vůbec. Její úsilí o stabilizaci situace v zemi bylo oceněno Nobelovou cenou míru.

Rekordní inflace a vyvlastnění půdy bez náhrady aneb vláda komunisty Mugabeho v Zimbabwe

Bohužel celá historie Libérie je protkána kromě jiného násilnostmi, vraždami a všudypřítomnou korupcí a situace není o mnoho lepší ani dnes. V 60. a 70 letech minulého století docházelo v Libérii k desítkám vražd, kdy oběti byly usmrceny rituálním způsobem a zmrzačeny. Nejčastějšími trestnými činy jsou sexuální útoky proti ženám. Znásilňovány, přepadávány jsou i dospívající dívky, přičemž asi 40 % útočníků patří do okruhu jejich známých.

Čile se také nelegálně obchoduje s tzv. krvavými diamanty a z výnosů z jejich prodeje jsou financovány povstání, dodávky zbraní a bojová činnost různých uskupení obecně. V poslední době vypukly v Libérii dva finanční skandály, někdy až kuriózní. V liberijských přístavech třeba zmizely nově natištěné bankovky dodané ze Švédska v hodnotě 15,5 miliardy liberijských dolarů (2,3 mld. korun). V souvislosti s touto událostí bylo vydáno několik desítek zatykačů a mezi jinými byli zadrženi guvernér centrální banky a jeho zástupce, Charles Sirleaf, syn předchozí prezidentky. A „nevysvětlitelně“ zmizelo i 25 milionů amerických dolarů (570 milionů korun), které USA poslaly městu Monrovia na povzbuzení ekonomiky.

FOTO: Libérie

Libérie - liberie bankovkaLibérie - Joseph Jenkins RobertsLibérie - LiberieLibérie - liberieLibérie - Liberie
Další fotky
Libérie - Tanks_outside_of_Misrata_(6)_(8288579409)Libérie - Monrovia_Street2Libérie - Mapa Libérie

Přesto lze však konstatovat, že nějaké pokroky jsou v Libérii přece jen vidět. I když o regulérnosti voleb lze ještě právem pochybovat, přestalo být alespoň zvykem uřezávat odstupujícím prezidentům uši.

Dopravní nehoda u Žežic
Dnes, 17:33
Již desátý rok v řadě vydává Allianz přehled nejrizikovějších úseků na tuzemských silnicích. Upozorňuje na...
Dnes, 15:40
Je to kapka v moři. Ale bez těch kapek by ani to moře neexistovalo. Malá,...
Dnes, 13:40
Komerční článek
Participativní rozpočet zakořenil v desítkách obcí, občané navrhují projekty, hlasují o nich, komentují je a společně...
Dnes, 13:40
Jako básník, který získal Nobelovu cenu, je Pablo Neruda v Chile uctíván dokonce i těmi, kterým se zprotivil...
Dnes, 11:40
Slon je souhrnný český a slovenský název pro dva rody chobotnatců. V současnosti známe tři...
Dnes, 10:20
Škrábe vás v krku? Nemůžete se zbavit posledních zbytků nachlazení? Místo do lékárny zamiřte na...
Dnes, 09:40
Nedoslýchavý penzista Vladimír Švec ze Sušice byl v roce 2018 odsouzen k 27 letům v...
Dnes, 08:11
Filmů zabývajících se tématem druhé světové války je v současnosti nepřeberné množství, jedním z prvních...
Včera, 17:20
Vládě se boj proti onemocnění covid-19 vymkl z rukou. Bývalý ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček řekl,...
Včera, 15:40
S končícím létem začínají klesat teploty, a tak je opravdu ideální čas konečně opravdu začít...
Včera, 13:40
Na začátku příběhu usedlosti Ladronka byla záliba Karla IV. ve vinné révě. Na svazích rostly...
Reklama