Svérázným způsobem si vybíral z české společnosti osoby, které nějakým způsobem přečnívaly zaběhnutou úzkou společenskou šablonu. Jednalo se o náhodné známé, se kterými se fotograf střetl a zachytil jejich portrét, doplněný často krátkou autentickou výpovědí nebo popisem setkání.
Na této komorní výstavě jsou to nešťastný domovník, rozesmátý hasič, hrdý sběratel Karla Gotta pan Pulda nebo vdova po muži, který v Podskalí vyřezával ptáčky.
Z výrazných osobností se na jeho snímcích objevila například známá Hraběnka, kterou bylo možné potkávat v hotelu Evropa na Václavském náměstí, nebo Mancika, milovnice hadů a životní družka Binny Laneye, označovaného pamětníky za nejstaršího českého rockera.
Nemůže chybět ani Svatý Vincent, občanským jménem Vincent Venera, malíř a hudebník, v osmdesátých letech nepřehlédnutelná figura malostranských ulic, v době svého exilu v USA snad i příležitostný pornoherec. Díky vstřícnosti Vincentova přítele Pabla de Sax byly zaznamenány jeho jedinečné výroky, které svojí otevřeností zahanbují celou tehdejší punkovou scénu.
Jan Glozar zařadil do svého cyklu i další spoluobčany, bohužel se ale dobových autorských zvětšenin moc nezachovalo, a některé z nich jen v poškozeném stavu. Soubor Portréty vznikal v letech 1986 až 1988.
Výstavní premiéru má Glozarův unikátní soubor Vltavěnka, který není sérií portrétů, nýbrž výjimečným fotografickým cyklem zachycujícím v syrové podobě osobnost staré ženy žijící ve svém vlastním světě u Slapské přehrady.
Zdroj: Umělecko-průmyslové muzeum Praha
