Manželství pro všechny má i symbolickou rovinu, kterou příznivci a odpůrci vnímají odlišně

30.4.2021
Andrea Cerqueirová

Mnoha lidem svitla naděje, že se v budoucnu možná budou moci brát. Někteří jiní, jejichž hlas artikulovali například poslanci KDU-ČSL, to vidí opačně a zároveň vítají, že prvním čtením prošel také protichůdný návrh – ústavní ukotvení manželství coby výhradního svazku muže a ženy. Lze v tomto směru nalézt společnou řeč?

Dva pohledy na institut manželství

Ve sněmovní debatě převládal tón vzájemného respektu, ať již poslanci zastávali jakýkoli názor. „Kladete si otázku, proč už nestačí pouhá registrace a proč LGBT komunita požaduje stejná práva, i co se týče možnosti uzavírat manželství, jako je běžné u většinové populace. Odpověď je jednoduchá. Všichni potřebujeme uznání. Uznání, že jsme plnohodnotným občanem se všemi dopady, povinnostmi i výhodami, které nám stát jako záštita zaručuje nebo umožňuje. Se sexuální orientací se nerodíme, nevybíráme si ji, nemůžeme se pro ni rozhodnout,“ uvedla kupříkladu poslankyně Marcela Melková (ANO).

„Muž s mužem, nebo žena s ženou samozřejmě nějaký smluvní svazek uzavřít mohou, a s tím nemáme problém, nicméně manželství to není. A proč? Sama etymologie tohoto slova manželství to vylučuje. Slovo manželství pochází z praslovanského malžena, přičemž malžena je duálový tvar, znamenající muž a žena. Malžena jsou muž a žena dohromady, prostě manželé,“ kontrovala Zuzana Majerová Zahradníková (Trikolóra), která dodala, že má homosexuály mezi přáteli, přičemž o prosazení manželství pro všechny ji nikdo z nich nežádal. Předlohu navrhla zamítnout. Přidali se politici z řad SPD či ODS (kde není jednotný názor).

Zaorálek se snaží najít kompromis

„Kladu si otázku, jestli ten spor dneska není kolem slova manželství, jestli se právě tohle slovo nestalo předmětem, tím jablkem sváru. To potom možná má nějaké řešení,“ nastínil následně ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) jádro sporu a zároveň možný kompromis – narovnání práv stejnopohlavních párů se smíšenými, ovšem nikoli pod institutem manželství. To, zda k němu dojde, zatím není jisté. Jde totiž i o symbolickou rovinu, kterou odpůrci a příznivci návrhu vnímají odlišně. Zatímco jedni tvrdí, že manželství musí zůstat výsadou ženy a muže a jeho posláním je (s respektem k bezdětným párům) rození dětí, druzí říkají, že se berou lidé, kteří se mají rádi, a registrují se auta.

Dohady o homosexuálním sňatku pokračují. Většina sněmovny je proti

Návrhem, který může být ještě pozměněn, se nyní zabývají sněmovní výbory. Především není vůbec jisté, jestli se projednání stihne v daném volebním období. Výbory totiž (jak již Náš REGION informoval) mají na projednání obou novel osmdesát dnů místo klasických šedesáti. Lidé z iniciativy Jsme fér přesto pokládají za historický okamžik, že návrh se po dlouhých měsících a letech dostal skrze první sněmovní čtení, když pro jeho zamítnutí hlasovalo 41 poslanců, proti 35 a 17 se zdrželo. „Za celou iniciativu Jsme fér bychom vám všem chtěli poděkovat za to, že jste s námi, podporujete nás i naše páry s rodinami, píšete nám slova podpory, která nejednoho drsňáka nebo nejednu drsňačku našeho týmu rozplakaly,“ uvedli na sociálních sítích.

Pro rozšíření institutu manželství i pro lidi stejného pohlaví se vyslovili Piráti, část ANO, ČSSD, TOP 09, STAN a jednotlivci z KSČM a ODS. Proti KDU-ČSL, SPD, část ODS i ANO či Trikolóra. Projednávání opět ukázalo, že postoj k návrhu bývá v mnoha stranách ryze osobní, člověk od člověka, a že jsou kupříkladu rozdíly i na levici, jejíž představitelé emancipaci pojímají různě. Zatímco z komunistické strany proti zamítnutí návrhu hlasovali jen Jiří Dolejš a Leo Luzar, zástupkyně mimoparlamentní strany Levice Markéta Juřicová pro Náš REGION uvedla, že tento subjekt je programově pro „stejná práva pro všechny, pro rovnost, tedy i manželství pro všechny“.

Dospívající se potýkají s řadou překážek

Ve sněmovní rozpravě vystoupila i zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO), která informovala, že na vládní úrovni je v meziresortním připomínkovém řízení strategie rovnosti a odstraňování bariér důstojného života LGBT+ lidí v České republice (2021 až 2026), kde je mimo jiné navrženo, aby v roce 2022 (po důkladných diskusích, které probíhají) byl institut manželství pro stejnopohlavní páry legislativně zakotven. „Myslím si, že pak by mohly některé zbytečně emocionálně vyhrocené diskuse a napadání odpadnout,“ uvedla.

Upozornila na alarmující poznatek, který při přípravě strategie důstojného života lidí s menšinovou orientací zjistila. „Velmi mě překvapilo, kolik dospívajících a mladých lidí (osmnáctiletých, devatenáctiletých, třiadvacetiletých) končí v psychiatrických ordinacích proto, že se potýkají s řadou překážek i v naší české, povětšinou ateistické, společnosti, která se zdá být tak tolerantní. V obecné rovině tolerantní je, v konkrétní rovině není,“ uvedla. Kultivovaná sněmovní diskuse, kdy poslanci přemýšlí o argumentech, které vysloví ten druhý, by mohla být nadějným startem vzájemného naslouchání, pochopení a respektu.



Nepřehlédněte