Jak se psala historie kosteleckých hasičů

Oheň – dobrý sluha, ale zlý pán. V období vlády Josefa II. bylo všem obcím nařízeno zřizovat vodní nádrže – kaly, louže či rybníčky. Nacházely se většinou uprostřed obce, aby byly nablízku v případě požáru. V Kostelci nad Labem je zmiňována „louže obecní“ již roku 1532.

Dne 25. května 1876 se usnesl Český sněm na znění zákona „Řád policie požární pro království české“, na základě kterého se musel zřídit hasičský sbor v každé obci mající padesát a více čísel popisných. Členové sboru byli dobrovolníci, kteří se starali o požární bezpečnost. V Kostelci byla potřeba hasičského sboru ještě dříve. Městské zastupitelstvo se na své schůzi 14. června 1875 rozhodlo založit Dobrovolný hasičský sbor. K tomu účelu sepsal tehdejší starosta města Jan Kujal výzvu k občanům města, ve které vysvětlil účel, význam a naléhavou potřebu založit zmíněný sbor. Podle této výzvy měl mít sbor tři odbory. V prvním měly být tři oddělení a to:

  1. oddělení k hašení požáru, k ochraně lidských životů, k práci se stříkačkami a hadicemi,
  2. oddělení k nalévání a dodávání vody,
  3. oddělení k vynášení a ochraně nábytku.

Ve druhém odboru měli být přispívající členové. Ve třetím odboru pak zakládající členové.

Na kosteleckém nádraží bylo před sto lety živo

První schůze nově založeného sboru se konala 28. července 1878 v sále hostinského Františka Janatky. Tuto schůzi zahájil starosta města Jan Kujal proslovem o potřebách založení sboru a vybídl občany ke vstupu do něj. Na návrh Václava Klášterského bylo zavedeno komité, které mělo za úkol navštívit každý dům ve městě a provádět nábor do sboru a sbírku peněz na zakoupení výstroje a zařízení.

Výsledek předčil očekávání organizátorů. Do sboru se přihlásilo 130 členů a vybralo se celkem 900 zlatých. Město pak dalo 200 zlatých, Jiřice a Mratín přispěli po 50 zlatých a pan Josef Karásek, majitel mlýna přispěl 100 zlatými. Poté byla svolána první mimořádná valná hromada na 15. srpna 1878, na které byla provedena první volba správního výboru. Za předsedu byl zvolen Václav Klášterský a místopředsedou se stal Josef Karásek. Dalšími členy výboru se stali Jan Kujal, Norbert Meninger, Jaroslav Kášterský, Alois Loida, Jan Niček a Vilém Jermář. Prvním velitelem byl pak zvolen Josef Urban. Další funkcionáři sboru byli zvoleni na první výborové schůzi 30. srpna 1878, byli jimi následující: Jaroslav Klášterský jako pokladník a Vilém Jermář jako jednatel. Bylo také zvoleno cvičiště, kterým se stalo nádvoří radnice.

Kostelecké koupaliště tvořilo regionální riviéru, dnes podobný projekt chybí

Kronika dále hovoří o nákupu vybavení, sbor nakoupil výzbroj a oděv pro 37 mužů, 10 žebříků, 2 střechové háky, lešení na cvičení v lezení, zachraňovací plachtu, háky, vidle, lopaty, motyky a jiné ještě nářadí a drobnosti za úhrnem 718,08 zlatých. Od obce dostal zapůjčenou 1 čtyřkolovou stříkačku, 1 dvoukolovou káru na rekvizity, 2 velké a 2 malé voznice, tři stavěcí žebříky a zásobu hadic a košíků.

V roce 1878 byl založen zvláštní fond pro podporu členů, kteří byli zraněni při výkonu služby. Peněz se však nedostávalo a tak byl vystrojen veliký ples, který ovšem vynesl pouze 20 zlatých a 11 krejcarů.

První řádná valná hromada se konala 2. června 1879 a byl na ní zvolen řádný výbor. Ovšem docházelo už k prvním neshodám, protože cukrovarští úředníci prosadili zvolení tehdejšího majitele cukrovaru Blocha protektorem sboru. Avšak, tento se nijak nezasloužil o založení sboru a mnohým členům tato vynucená volba nebyla vhod. Ve sboru se proto vytvořily dvě křídla, tzv. městské a cukrovarské. Ovšem třenice mezi nimi sboru nic dobrého nepřinesly.

5 kuriózních případů středočeských hasičů v roce 2017: Záchodové prkénko na krku i záchrana dvoumetrového leguána

V září 1879 sbor uspořádal první veřejné cvičení a to za účasti městského zastupitelstva a okolních hasičských sborů.

První požár, jehož se sbor zúčastnil, byl v nedalekých Kozlích, kde hořely čtyři usedlosti. Hasiči byli u požářiště dříve než místní obyvatelé, což u nich bylo kladně kvitováno. Druhý velký požár, při kterém kostelecký sbor prokázal dobrou připravenost a velkou snahu pomoci, byl požár v mratínském cukrovaru. Tovární objekty sice shořely do základu, ale kosteleckému sboru byla přiznána rozhodující zásluha o zachránění obytných budov a skladiště s uloženým cukrem. Tehdejší majitelka cukrovaru hraběnka Kosticová darovala sboru 100 zlatých a pojišťovna „Dunaj“ také 100 zlatých, které měli být rozděleny mezi zasahující členy sboru.

22.9.2020
Stavba středočeských přístavišť pro rekreační plavidla v Mělníku a Poděbradech má začít v listopadu a...
18.9.2020
Originální architekturu, zajímavé stavby i jejich tvůrce hodnotí porotci v již tradiční Soutěži Karla Hubáčka....
9.9.2020
Na svém kontě má desítku knih mapujících historii pražských Čakovic či Třeboradic, ale i okolních...
5.9.2020
V Neratovicích stavějí kostel a farníci se snaží získat peníze na stavbu všemi možnými způsoby....
28.8.2020
Na chybějící úsek labské cyklostezky mezi Kostelcem nad Labem a Tuhaní čekají cyklisté a obyvatelé...
26.8.2020
Sklizeň chřestu v okolí Hostína u Vojkovic na Mělnicku byla letos podobná jako loni, ale...
26.8.2020
Ročně si nechává u Středočeských vodáren analyzovat vzorky kolem dvou set majitelů studní, loni to...
21.8.2020
Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic Středočeského kraje prodává v průměru...
20.8.2020
Po dlouhém a důkladném plánování započala rozsáhlá rekonstrukce Nemocnice Mělník, která v budoucnu přinese pacientům...
17.8.2020
Mělnická nemocnice bude mít opravené ambulance i budovy. V červenci zde začala rozsáhlá rekonstrukce za...
Reklama