zavřít mapu
Kostelec nad Labem býval vždy armádním městem, a to už od středověku. V současnosti jsou však některé objekty kasáren na prodej. Končí tak tradiční součást života tohoto polabského města a začíná se psát nová kapitola?
Vojenská posádka sídlila ve městě už od třicetileté války. Nejdříve zde byla jízda, pak husaři, huláni a dragouni. Ovšem novodobá historie zdejší posádky se začíná psát až v roce 1899, kdy byla za 3 300 zl. zakoupena kasárna na náměstí. U tzv. malých kasáren na Pražském předměstí byly poté zakoupeny dva domy, které byly rozbořeny a na jejich místě postavena kasárna nová. Lokalita při silnici směrem na Brandýs byla více než vhodná, byly zde postaveny nové domy i s kolnami pro děla, a to vše celkovým nákladem 215 000 korun.
Právě některé tyto objekty jsou dnes na prodej. Řadu let se v nich psala nejen kostelecká, ale česká a československá vojenská historie.
S vypuknutím první světové války narukovalo také velké množství kosteleckých mužů. Ale část z nich (230 mužů) se už na podzim roku 1914 vrátila a s sebou si přivezla úplavici. V kasárnách byla proto zřízena nemocnice.
V onen sváteční den 28. září 1936 přišla do Kostelce nová vojenská posádka dragounského pluku 5 z Košic. O půl roku později se přistoupilo k rozšíření areálu kasáren o několik nových budov. Právě ty současné, které se zde nacházejí, byly postaveny ve třicátých letech. Smlouva na jejich výstavbu byla uzavřena 12. března 1937. Výstavba pak byla dokončena v kritickém roce 1938. Československá armáda se sem již ale nastěhovat nestihla. Během druhé světové války obsadil celý areál Wehrmacht, město bylo obsazeno hned v roce 1939 a 29. července toho roku zabrána nová budova kasáren. Další významný vývoj čekal místní posádku až po skončení války.
V roce 1950 vznikl 190. protiletadlový oddíl Praha – Ruzyně, který byl o rok později reorganizován na 164. protiletadlový pluk. V září 1956 byl pluk redislokován do Kostelce, ale v červenci 1960 byl zrušen. Ovšem v témže roce zde bylo zřízeno 1. výcvikové radiotechnické středisko.
V červnu 1961 byla v Kostelci zřízena 10. pontonová brigáda, tehdy jako 73. pontonový prapor. Ten byl v roce 1969 rozšířen na pontonový pluk a v listopadu 1986 pak reorganizován na zmíněnou brigádu. Avšak i ta byla v červenci 1997 reorganizována, a to na 4. mobilizační základnu.
V roce 2002 působí vojenská posádka Kostelec nad Labem ve složení několika útvarů a zařízení, které jsou všechny umístěny v kasárnách Krále Jiřího z Poděbrad. Jedná se o 4. mobilizační základnu Sil územní obrany Generálního štábu Armády ČR. Mimo tento útvar působilo v posádce lékařské odloučené pracoviště Posádkové ošetřovny Stará Boleslav, provozní středisko Vojenské ubytovací a stavební správy Litoměřice a jednotka spojovacího praporu 4. základny komunikačních a informačních systémů.
Ve výčtu vojenských útvarů, které v Kostelci fungovaly, nesmíme zapomenout na 108. silniční stavební prapor. Vytvořen byl v říjnu 1976, ale v březnu 1983 byl redislokován do Prahy. Poté byla zdejší posádka podřízena operačnímu velitelství v Táboře. Tato byla však ukončena 30. listopadu 2003. Od prosince se v posádce začalo vytvářet ženijní vojenské zařízení, které patří mezi zařízení logistické podpory Armády ČR a navazuje na historické tradice zdejších ženijních útvarů.
Na počátku nového tisíciletí v kasárnách operovala také vojenská policie. Ovšem v roce 2010 přestala prostor využívat a byla dislokována v prostorech posádky ve Staré Boleslavi.
