Místo lásky a romantiky, strašná masová vražda na svatého Valentina

Další fotky

V roce 1349 hrozil alsaskému Štrasburku dýmějový mor, známý jako Černá smrt. Když pandemie začala postupovat evropskými komunitami, vyděšení lidé hledali jakéhokoli viníka, na kterém by si vybili úzkost a hrůzu. Židé představovali přirozenou volbu. Vždyť usmrtili Ježíše Krista; a také se jim obchodem a finančnictvím podařilo nashromáždit majetky… Vzápětí je obvinili, že z nenávisti otravují křesťanské studny a tak šíří mor.

Ještě v 5. století n. l. zastávali Židé v evropské společnosti relativně důstojné postavení. Ale s vývojem křesťanství, na které působily také různé negativní jevy a události, se jejich situace stále zhoršovala. Postupně přicházeli prakticky o všechna občanská, ba i lidská práva. Museli opouštět původní území římské říše a uchýlit se do vzdálenějších útočišť v krajích dnešní Francie a Německa. Tak se zrodila populace Aškenázů. Příliš si nepolepšili: restrikce, potupná nařízení, nejrůznější ponižování a útoky. V průběhu staletí proto hledali záchranu dál ve střední a následně východní Evropě.

Židé prchali z Prahy, aby následně zemřeli v Židovských pecích. Straší tam dodnes duchové oběšenců?

Židé výrazně přispívali ke kultuře, vědě i ekonomice. Jinak se ani živit nešlo: nesměli vlastnit půdu a řemeslům se mohli věnovat jen s omezeními, ačkoli jejich výrobky patřily k nejlepším – například brnění a zbraně od židovských zbrojířů byly proslavené. Přesto si „spravedlivě rozhořčený lid“ (eufemismus pro „nezodpovědnou luzu“) běžně vyléval zlé emoce na ghettech. Stačily křižácké výpravy… Panovníci i jejich urození páni si neváhali vypůjčovat od „svých židů“ a když na to přišlo, zastavovat je, prodávat nebo nechávat likvidovat… což byl nejlepší způsob, jak vyřešit dluhy.

Do této výbušné situace udeřil v polovině 14. století dýmějový (bubonický) mor. Působí ho bakterie Yersinia pestis a přenášejí infikované blechy. Zřejmě se objevil v r. 1320 v čínské provincii Chu-pej. Během let postupoval oklikami do Evropy, kde v letech 1347 – 1352 vylidnil celé oblasti. Při úmrtnosti až 80 % zredukoval přinejmenším 60 % populace. Podle dobového kronikáře: „Všichni občané Florencie dokázali jen málo, kromě toho, že nosili mrtvá těla k pohřbení. V každé farnosti vykopali hluboké jámy až k hladině spodní vody. Chudí, kteří zemřeli v noci, byli rychle svázáni a hozeni do té šachty.“

Černá smrt kosila Pražany po tisících. Zůstaly nám po ní hřbitovy a morové sloupy

Židé, často nucení vegetovat v přeplněných a ohrazených židovských čtvrtích, trpěli Černou smrtí v míře srovnatelné s jejich křesťanskými sousedy. Ačkoli bylo zřejmé, že také Židé onemocní a umírají, mnoho křesťanů je vinilo z úmyslného a záštiplného šíření této choroby.  „Vyvstalo podezření, že Židé otrávili potoky a studny a dokonce i vzduch, aby zničili křesťany každé země jedním úderem “. Židovské obce se ocitly pod útokem. Z přibližně 363 židovských komunit v Evropě v té době byli Židé v jejich plné polovině napadeni fanatickými davy.

V Kolíně byli Židé zavřeni v synagoze, která byla poté zapálena. V Mohuči byla za jediný den vyvražděna celá židovská obec od starců po nemluvňata. Židé byli masakrováni a týráni napříč Evropou: Španělskem, Itálií, Francií, Nizozemím, germánskými zeměmi… Český král a svatý římský císař Karel VI. prohlásil, že majetek Židů zavražděných za údajné šíření moru mohou jejich křesťanští sousedé beztrestně zabavit. S finanční pobídkou zabíjet Židy se útoky zintenzívnily.

Dav nepřemýšlí, dav jedná a gilotina se nezastavila. Když revoluce požírá své děti

V roce 1349 skupina feudálních pánů ve francouzské oblasti Alsaska oficiálně zaútočila na Židy. Shromáždili se ve městě Benfeld a formálně obvinili Židy z Černé smrti. Také podnikli řadu kroků, aby na Židy poukázali, vybídli dobré křesťany k jejich konečné likvidaci, či alespoň k vypuzení z měst. „Benfeldský manifest“ měl okamžitý účinek: byli napadeni Židé ve třiceti komunitách napříč Alsaskem. Pouze Štrasburk, který měl velkou židovskou obec prospěšnou městskému řádu, odolával a své Židy chránil.

Atmosféra ve Štrasburku na začátku roku 1349 byla napjatá. Černá smrt se do města ještě nedostala, ačkoli úzkostliví občané očekávali každý den, že se objeví první případ a nastane hromadné umírání. Štrasburský biskup Berthold III. brojil proti Židům, ale městská rada mu do posledního konšela odporovala. Starosta Kunze z Winterturu, štrasburský sudí Gosse Sturm a místní laický vůdce jménem Peter Swaber – ti všichni hlasitě bránili a chránili štrasburské Židy.

Smutný konec židovské obce v Karlíně. Nacisté ji prakticky zlikvidovali. Zbylo vůbec něco?

Znepokojeným občanům došla trpělivost dne 10. února 1349. Vzbouřený dav svrhl zástupce města Štrasburku, místo nichž nainstaloval nestabilní vládu „lidu“. Dění ve městě začala řídit nenávistná a nesourodá skupina, vedená místními cechy řezníků a krejčích. Finančně ji podporovali tamní šlechtici, kteří nenáviděli Židy a doufali, že se zmocní jejich majetku. Jedním z prvních činů nových vládců města bylo zatčení všech štrasburských Židů bez rozdílu postavení, pohlaví a věku. Obžalováni byli z travičství Černou smrtí.

Pátek 13. února 1349 znamenal pro štrasburské Židy černý den. Jindy by ho strávili přípravou na šabat, pečením bochníků chaly, úklidem domácností a přípravou slavnostních jídel. Místo toho byli ženy, děti a muži vytaženi ozbrojenci ze svých domovů, uvězněni a obviněni z vraždy. Ušetřen mohl být pouze Žid, který by byl ochoten konvertovat ke křesťanství. Když vyděšení Židé čekali na svůj osud, noví guvernéři města dali na židovském hřbitově postavit dřevěnou plošinu. Byla vysoká a tak obrovská, že pojala tisíce lidí.

Krvavé Velikonoce. Před 630 lety se v Praze odehrál největší pogrom u nás

Zrána v sobotu 14. února – pro Židy o šabatu, pro křesťany v den svatého Valentýna – se shromáždil velký dav čumilů. Místní kněz Jakob Twinger von Konigshofen zaznamenal: „Židy spálili na veliké hranici na jejich hřbitově. Byly jich asi dva tisíce.“ Některé malé děti byly vytrženy z náručí svých rodičů a zachráněny, aby mohly být pokřtěny a vychovány jako křesťané. Pro ostatní odsouzence však žádná pomoc nepřišla. Jak ohromnou dřevěnou konstrukci zachvacovaly plameny, pomalu hořelo za živa na 2 000 tisíce Židů.

Jejich umírání trvalo hodiny. Poté se k doutnajícímu popelu nahrnuli dychtiví obyvatelé města, aby ho pečlivě prohrabali. Hledali cennosti. Jak podotkl kněz von Konigshofen: „Byly zrušeny veškeré dluhy a pohledávky, co ke křesťanům Židé měli. Městská rada vzala hotovost, kterou vlastnili, a úměrně ji rozdělila mezi pracující muže. Vskutku se jmění stalo onou věcí, která zahubila Židy. Nebyli by spáleni, kdyby byli chudí a kdyby vznešení páni nebyli potřební hotovosti. “

FOTO: Štrasburský masakr

Štrasburský masakr - černá smrt morŠtrasburský masakr - ŠtrasburkŠtrasburský masakr - Židé v synagoze na obraze Maurycy GottliebaŠtrasburský masakr - židovští peněžníciŠtrasburský masakr - perzekuce židů
Další fotky
Štrasburský masakr - ŠtrasburkŠtrasburský masakr - ŠtrasburkŠtrasburský masakr - ŠtrasburkŠtrasburský masakr - příchod moru podle Norimberské kronikyŠtrasburský masakr - triumf smrti na toskánské fresceŠtrasburský masakr - morŠtrasburský masakr - progrom v čase moruŠtrasburský masakr - upalování Židů z Norimberské kronikyŠtrasburský masakr - ŠtrasburkŠtrasburský masakr - pobití Židů ve ŠtrasburkuŠtrasburský masakr - štrasburský masakrŠtrasburský masakr - štrasburskŠtrasburský masakr - ŠtrasburkŠtrasburský masakr - ŠtrasburkŠtrasburský masakr - štrasburský taneční mor

Štrasburská lidovláda a občané nebyli vystaveni žádnému stíhání. O několik měsíců později císař Karel IV. oficiálně omilostnil obyvatele Štrasburku za zabití městských Židů a zcizení jejich peněz.  Mohli bychom si pomyslet, že tohle děsivé, vražedné běsnění patří ke skrytému kolektivnímu podvědomí Štrasburku, kde se dvě století později (1518) objevil první řádně zaznamenaný případ „tanečního moru“. Davové šílenství, které zachvátilo město i jeho okolí a trvalo celé dny se smrtelnými následky, není dodnes plně vysvětleno.

Kéž by šlo jen o taneční posedlost! Středověký Štrasburk ani jeho židovské oběti v tom nejsou sami. Na kolika dalších místech a v kolika časech vypuklo bezuzdné vraždění kvůli hysterii, krutosti, zákeřnosti, praobyčejné hlouposti, zbabělosti – a zištnosti?

Dnes, 17:30
Jméno Sofia Villani Scicolone většině z nás nic neřekne. Není divu, italská herečka a modelka...
Dnes, 16:00
Hněv patří podobně jako strach mezi základní lidské emoce. Lidem v dávných dobách pomáhal právě...
Dnes, 15:11
„Obrazy Karla Černého jsou pro mne dramatem, zřetelně členěným ve tři jednání, ve tři citové...
Dnes, 14:00
Kájovi Saudkovi, vlastním jménem Karel Saudek (1935 – 2015), bratru fotografa Jana Saudka se splnil...
Dnes, 11:30
Mladý Ivan Blatný se rozhodl pro naprosto nesmiřitelný řez. Nechal za sebou kariéru i majetek,...
Dnes, 10:39
Při pořízení tiskárny si člověk hned neuvědomí, jaké budou další náklady spojené s jejím provozem....
Dnes, 10:00
Na lidském pláči se podílí méně mimických svalů, než na jeho úsměvu. Z toho logicky...
Dnes, 08:00
Ovocné džusy máme všichni rádi. Kupujeme si je, popíjíme je, často si do nich nalijeme...
Včera, 18:51
Prodloužená šance na život. Tak se dá popsat unikátní zákrok, který v česku poprvé provedli lékaři Všeobecné...
Včera, 17:30
Cítila to mnohokrát. Ten zvláštní pocit z vlastního nebytí, zatímco ostatní tu budou dál. Představa,...
Reklama