Dnes je tomu právě na den přesně 108 let, co si Američanka Marie Phelps Jacobová nechala patentovat „svůj“ vynález – dámskou podprsenku. On sice nebyl tak úplně její, ale právě ona byla tou, kdo tuto novinku představila v dnes nám známé podobě.
Podprsenka jako součást dámského oděvu je pravděpodobně starší než jsme si ještě nedávno mysleli. Přímou předchůdkyní dnešních podprsenek byly tzv. šněrovačky neboli korzety, ovšem v roce 2008 se podařil rakouským vědcům převratný objev, při rekonstrukci na zámku Lengberg ve východním Tyrolsku byly totiž objeveny čtyři podprsenky pocházející podle výsledků radiokarbonového datování z období let 1440 až 1485. Nejzajímavější na celém objevu je fakt, že hned dvě z těchto podprsenek vypadají jako ty dnešní a byly vyrobeny z jemného plátna a cenné krajky.
Po celá staletí však ženy nosily jinou součást spodního prádla, pověstné korzety neboli šněrovačky. Je dokázáno, že ty se nosily už v dobách neolitu. Ženy nosily tehdy okolo pasu obruče, které jim zmenšovaly velikost v pase. Ačkoliv má korzet jako spodní prádlo své kořeny v Itálii, představen byl až začátkem 16. století ve Francii. Tato součást spodního prádla kombinovala funkci podprsenky a podvazkového pásu. Hlavní funkcí korzetu ale bylo stažení trupu z estetických či zdravotních důvodů (převládaly ale spíše ty estetické).
Co nabídl korzet a podprsenka ne?
Díky oblíbenosti u žen se korzety zdokonalovaly, aby jim vyhovovaly co nejvíce. Není tedy divu, že jim už nezpůsobovaly zdravotní problémy a téměř žádné zábrany v pohybu. V 17. století se do korzetů dokonce začaly schovávat zbraně pro ochranu žen.
Na počátku 19. století se korzety prodloužily na boky a přidaly se klíny, které zvětšily prostor pro hrudník. Ve 40. letech zmizela původní ramínka. Ovšem móda si žádala změny a postupem času se korzety začaly šít s vycpávkami a větším počtem kostic.
Stahovat nebo nestahovat?
První zprávy o škodlivosti stahování přišly až na konci 19. století. Lékaři se tehdy přikláněli k teorii, že korzety škodí ženám i jejich zdraví. Jako reakce na toto byl vytvořen zdravotní korzet z vlny.
To už ale byla doba, kdy měly korzety opouštět dámské šatníky, ačkoliv se velké oblibě těšili ještě ve 20. letech 20. století.
Raději podprsenka
Snah o vytvoření konceptu podprsenky v moderních dějinách bylo hned několik. První patenty na moderní podprsenku byly uděleny už koncem 19. století. V roce 1889 jej získala Francouzka Herminie Cadolle a v roce 1893 Američanka Marie Tucek. Ta jej získala pod názvem „Breast supporter“.
Skutečnou vynálezkyní moderní podprsenky je však považována Marie Phelps Jacobová. Známá je ale spíše pod jménem Caresse Crosby. Tato Američanka osvobodila miliony žen z nepohodlných korzetů právě svým vynálezem. Mimo to byla ale skutečně emancipovanou ženou a odmítala jakékoli předsudky. Svou podprsenku vyrobila v roce 1913 a 3. listopadu 1914 si ji nechala patentovat.
A co Jára Cimrman?
Jára Cimrman si nechal patentovat dvoudílné dámské plavky, jak je v naší kotlině známo. Ani to však není ta úplně pravda. První zmínky o bikinách jsou totiž známé už z antického Řecka. Vynálezci moderních bikin jsou však Francouzi Louis Réard a Jacques Heim. Ti svůj výtvor představili už v roce 1946 v pařížských lázních Piscine Molitor se sloganem „bikiny – menší než nejmenší plavky na světě“. Nevyztužené trojúhelníkové díly podprsenky a spodní díl jako tanga byly v tu dobu opravdu převratné. Vzhledem k tomu, jak byly na tu dobu plavky střiženy, nenalezla se žádná modelka, která by je chtěla předvést, a tak se do role manekýny musela vžít striptýzová tanečnice Micheline Bernardiniová. Nové plavky způsobily mezi novináři i diváky veliký rozruch, ale také kritiku.
