Na posvátné hoře stojí křesťanský kostel i socha pohanského boha, víte, kde ji najdete?

18.4.2022
Jaroslav Svoboda

Vrch Velíz ležící v křivoklátské krajině u obce Kublov asi 40 kilometrů západně od Prahy dodnes připomíná nejstarší českou historii. Na vrcholu kopce se nachází i socha slovanského boha Velese. Odehrály se tu i údajné boje mezi Vršovci a Přemyslovci.

Vrch Velíz má nadmořskou výšku 595 m a archeologické nálezy zde potvrdily existenci pravěkého sídliště z doby keltské i slovanské. Bylo to právě ve slovanských dobách, kdy zde byl uctíván bůh Veles, bůh dobytka, stád a podsvětí. Louka na jihovýchodním úpatí nesla název U servaného Jana. Český katolický národopisec Václav Krolmus zaznamenal, že se zde v dávných dobách seprali pohané s křesťany a všichni zde zůstali ležet zabití. Podle legendy zde byl davem rozvášněných pohanů roztrhán křesťanský poutník Jan.

Podle Kosmovy kroniky zase přivedli na Velíz v roce 999 Vršovci zajatého přemyslovského knížete Jaromíra a mučili jej. Ten byl zachráněn až svou družinou. Na paměť své záchrany nechal kníže Jaromír postavit na vrchu kapli zasvěcenou sv. Janu Křtiteli. V roce 1037 kníže Břetislav kapli svěřil benediktinům a ti zde zřídili nejprve poustevnu a počátkem 14. století proboštství. To bylo za husitských válek vypáleno a kostel byl v 18. století barokně přestavěn.

Den, kdy křesťané zničili slovanskou svatyni

Dnes se zde nachází zmíněný křesťanský kostel sv. Jana Křtitele se hřbitovem. Nedaleko vrcholu pak ze země vyvěrá pramen, ve kterém má voda v létě i v zimě stejnou teplotu.

„Při pozorné prohlídce okolí dnešního kostela sv. Jana Křtitele zaujme značná různorodost staveb a stylů. Je důsledkem stavebního vývoje, který se táhl přes řadu staletí. Jediným stojícím pozůstatkem raně středověkého benediktinského proboštství z první poloviny 13. století je dnešní budova márnice a okolní zdi, které se táhnou až za hřbitov a ke kostelu. Staré zdivo dodává tajemnou atmosféru i přilehlému hřbitovu,“ poznamenává Markéta Vejvodová z Českého rozhlasu.

Velíz byl však i významným symbolem v době národního obrození. Důvodem nebyla jen nejstarší česká a slovanská historie, ale obrozence sem táhlo i jméno kopce, které odkazuje na slovanského boha Velese, ochránce zemědělců, pastýřů a podsvětí, po kterém je vrch pojmenován. V době národního obrození se mnozí umělci časti obraceli k pohanské tradici a Veles se tak stával častým námětem kreseb.


Témata:

Nepřehlédněte