V prvním případě zkontaktoval neznámý pachatel osmačtyřicetiletého muže e-mailem a nabídl mu možnost investování. Pomocí odkazu jej přesměroval na společnost, kterou zastupoval údajný makléř. Poškozený muž s údajným makléřem komunikoval přes sociální sítě a pomocí aplikace mu umožnil vzdálený přístup do svého počítače, takže po uhrazení vstupního poplatku mohl začít s jeho pomocí obchodovat s investicemi. „Během několika dní činil údajný výnos z investic 440 000 korun, ty si však mohl poškozený vybrat až po zaplacení likvidity ve výši 200 000 korun a daně 162 000 tisíc korun. Muž požadované částky uhradil, výnosu z investic se však nedočkal,“ popsala případ policejní mluvčí Iva Vršecká.
Druhý případ se stal ve Stříbře, kde se falešnému bankéři podařilo podvést manželský pár. Nejdříve zatelefonoval sedmatřicetiletému muži, představil se jako zaměstnanec banky a sdělil mu, že byl mužův bankovní účet napaden. Přiměl ho k převodu více než 60 000 korun na účet mužovy manželky, které ve stejnou dobu také zavolal neznámý pachatel, rovněž se přestavil jako zaměstnanec banky a řekl jí, že má napadený bankovní účet. „Ženu přesvědčil, aby rozeslala více než 226 000 korun na dva různé bankovní účty, a přiměl ji, aby k převodu peněz přesvědčila i svou třiašedesátiletou matku, což se jí podařilo. Seniorka zaslala prostřednictvím své dcery téměř 6000 korun na neznámý účet, od zaslání větší částky ji uchránil nastavený limit,“ řekla Vršecká.
Oba případy kriminalisté vyšetřují jako podvod a po pachatelích pátrají. Upozorňují zároveň lidi na vzrůstající počet internetových podvodů a varují je, aby neotevírali nevyžádané e-maily a jejich přílohy, neinstalovali si do počítače nebo mobilního telefonu neznámé aplikace, aby neumožňovali cizím lidem vzdálený přístup do svých zařízení a aby nikomu nesdělovali svá přístupová hesla k účtům.
Zdroj: ČTK
