Nebýt Hitlera, mohlo Německo vyhrát válku

24.11.2022
Jaroslav Svoboda

Kdyby nebylo Hitlera, Německo mohlo vyhrát druhou světovou válku, myslel si jeden z nejlepších stratégů této války, Erich von Manstein, který přišel na svět před 135 lety. Kromě toho, že velmi kritizoval Hitlera, toho za svůj život zažil opravdu mnoho, od německého císařství, přes Výmarskou republiku, Třetí říši až po Německou spolkovou republiku.

Původně byl von Lewinski

Erich von Manstein, rodným jménem Fritz Erich von Lewinski, se narodil 24. listopadu 1887. V pořadí byl už desátým dítětem ve staré pruské vojenské rodině. Při svém křtu byl adoptován von Mansteiny, Lewinská a Mansteinová byly sestry. Protože však manželství Mansteinové bylo bezdětné, rozhodly se obě rodiny, že desáté dítě Lewinských ponese jméno von Manstein. Tehdy to bylo umožněno císařským dekretem.

Výročí operace Anthropoid. Chyby, které stály Heydricha život

První vojenské zkušenosti

Na císařské kadetní škole v Berlíně začal studovat v roce 1900. Dokončil ji o šest let později a zařadil se v hodnosti praporčíka k 3. ěšímu gardovému pluku, kde tou dobou sloužili i takoví velikáni jako Paul von Hindenburg nebo Kurt von Schleicher. Jeho studia na válečné akademii pak přerušila první světová válka. V ní hned od počátku prokazoval své nadání. Zúčastnil se dobytí pevnosti Namur, bitev u Mazurských jezer a dalších. V Polsku byl ale těžce raněn. Stejně jako pro řadu dalších, byla pro něj kapitulace v roce 1918 obrovským šokem.

Meziválečné období

V lednu 1920 se seznámil se svou budoucí manželkou Jutty von Loeschovou, kterou hned o tři dny později požádal o ruku. Ač se to zdá být dnes až nemožné, byla to opravdu láska na celý život, ze které dokonce vzešly tři děti.

Manstein zůstal v armádě i po skončení války. V roce 1927 už působil v hodnosti majora v generálním štábu. Od roku 1932 do roku 1934 velel jako podplukovník praporu v Kolbergu. V roce 1936 byl povýšen na generálmajora a začal působit na vysokých postech v německé armádě. V roce 1938 ho převeleli do Slezska. Stihl ještě vypracovat plány na vstup Wehrmachtu do Rakouska, tím však jeho působení ve vrchním velení armády skončilo.

Před 107 lety se narodil Adolf Opálka, jeden z parašutistů, kteří padli v boji s německou chátrou

Druhá světová válka

To už se ale pomalu dostáváme do Hitlerovy válečné vřavy. Manstein byl jedním z hlavních architektů německého útoku na Francii. Úspěchy slavil i na východě, v roce 1942 dobyl „pevnost“ Sevastopol a poté vedl i obléhání Leningradu. Po německém „průšvihu“ u Stalingradu byl jako velitel Skupiny armád Don, přejmenované na Skupinu armád Jih, odpovědný za zastavení ofenzívy Rudé armády a záchranu německé 6. armády od Stalingradu. To se mu už nepodařilo. Co se mu ale podařilo, bylo stabilizování jižní části fronty a zabránění obklíčení milionu německých vojáků na Kavkazu. Posléze řídil ústup německých jednotek. Nejprve vyklidil Charkov, aby zanedlouho využil chyby Rudé armády a opět ho dobyl zpět.

V létě 1943 se vylodily spojenecké síly na Sicílii, kam byla odvelena část německých sil z východní fronty. To byl také důvod, proč musel Manstein zastavit slibně se rozvíjející útok v bitvě u Kurského oblouku. Toto a mnohé další Hitlerova rozhodnutí jen eskalovaly jejich vzájemné spory. Velmi kritizoval Hitlerovy zásahy do vojenských věcí, do samotného vedení války. To si ovšem vůdce nenechal líbit a poslal v roce 1944 Mansteina spolu s Kleistem do předčasného důchodu. Právě zde více a více opakoval, že kdyby nebylo Hitlera, mohlo Německo válku vyhrát.

Adolf Hitler kancléřem. Trpký plod Versailleské smlouvy

Poválečné období

Ovšem, ani v poválečném období se Manstein takříkajíc neztratil. Byl sice v roce 1949 odsouzen na 18 let vězení za válečné zločiny, ale už po čtyřech letech byl ze zdravotních důvodů propuštěn. Následkem antikomunistické politiky a počátku studené války se Winston Churchill a Anthony Eden rozhodli změnit přístup k některým německým válečným zajatcům, kteří byli v britském vězení.  Odpovídalo to tehdejšímu požadavku německého kancléře Konrada Adenauera. Tento postup měl mimo jiné napomoci vybudovat silnou německou armádu, která měla vzniknout na přední linii obrany NATO v době studené války.

Erich von Manstein umírá 10. června 1973 v bavorském Ickingu na mozkovou mrtvici, ještě předtím ale stačil sepsat své paměti – Ztracená vítězství. Tak se vlastně uzavřel život jednoho vojáka, který sloužil německému císaři, prezidentovi, vůdci s knírkem i poválečné německé reprezentaci.


Témata:

Nepřehlédněte