Podkarpatská Rus byla zanedbávanou krajinou, která před první světovou válkou patřila do uherské části habsburského státu. Ovšem, její velikou předností byly bohaté lesy a ložiska soli. A tak, po skončení první světové války přijaly vítězné mocnosti návrh, aby byla tato oblast pod karpatským obloukem přičleněna k nově vzniklému Československu. Pro těžbu přírodního bohatství v této zemi bylo ale potřeba využít hlavně železnice (na rozdíl od silnic totiž byly v této oblasti provozuschopné).
Nejvýchodnější část republiky bylo třeba spojit se zbytkem země
Pražská vláda stála před významným úkolem, propojit nejen Slovensko, ale především Podkarpatskou Rus na celostátní infrastrukturu. Tímto počinem pak vznikla nejdelší vnitrostátní trasa rychlíku v období první republiky, která měřila celkem 1053 km.
Úseky z Prahy do Bohumína a z Košic do Jasini (kromě části trati vedené přes Rumunsko) byly majetkem ČSD. Na trati z Bohumína do Košic provozovaly dopravu ČSD na účet vlastníka, kterým byly Košicko-bohumínské dráhy. První rychlík z Prahy do Jasini a zpět vyjel právě v roce 1923, zajímavostí je, že v soupravě byly řazeny kromě vozů první, druhé a třetí třídy také lůžkové vozy do Košic, Užhorodu a Bukurešti. Ze Spišské Nové Vsi do Králova nad Tisou byl zařazen také jídelní vůz.
Kolik měl rychlík zastávek?
Celkový počet zastávek se může zdát poměrně vysoký, ovšem delší pobyty ve stanicích měl vlak tam, kde se například měnila lokomotiva, doplňovala voda, připojovaly se nebo odpojovaly vagóny aj. Těmito zastávkami tak byla města Česká Třebová, Přerov, Bohumín, Vrútky, Spišská Nová Ves, Košice, Čop a Králov nad Tisou. V Čechách a na Moravě kromě těchto stanic zastavoval vlak ještě v Pardubicích, Olomouci, Moravské Ostravě a Českém Těšíně. Ovšem potom už to byl rychlík s mnoha dalšími zastávkami, byla to města Čadca, Žilina, Kraľovany, Ružomberok, Liptovský Svatý Mikuláš, Štrba, Poprad, Margecany, Kysak-Obyšovce, Legiňa-Michalany, Slovenské Nové Mesto, Baťovo, Beregovo, Sevluš, Chust, Buštino, Ťačovo, Teresva, Rachov a Kvasy. V Rumunsku pak vlak stavil ještě čtyřikrát.
Nejdelší trať, která vedla do vesnice
Konečnou stanicí rychlíku byla Jasiňa, úředně vesnice s devíti tisíci obyvateli, která ležela v nejvýchodnější části Československa. Zde je zajímavé, že oficiálně byla na Podkarpatské Rusi pouze čtyři města, Užhorod, Mukačevo, Berehovo a Ťačovo.
