Nejen nacisté považovali Židy za méněcenné, v Čechách tomu bylo stejně

Otázka pogromů a honů na Židy se proplétá historií jako červená nit. Největší zásah do práv Židů zasadilo ve 30. a 40. letech 20. století Německo. O svá práva bojovali i v Čechách, dlouho bez úspěchu.

Židé chtěli stejná práva jako většinová společnost

Už 1. září 1833 podalo čtyřiapadesát význačných českých Židů jménem všeho židovstva v Čechách petici císaři Františkovi I. Požadující udělení plnoprávného státního občanství. Doposud totiž Židé žili prakticky podle středověkých pravidel: platili vyšší daně, nemohli se libovolně stěhovat, nesměli ani vlastnit pozemky atd.

Právě na tato nařízení v petici poukazovali. Byli dokonce ochotni k ústupkům. Jestliže by totiž udělení plnoprávného občanství nebylo možné pro všechny Židy, chtěli jej alespoň pro ty, kteří se věnují vědám, umění, průmyslu a zemědělství. Akce sice úspěšná nebyla, se svými žádostmi však pokračovali další významní Židé.

Ač žid, byl velký germanofil. Ludwig Wittgenstein – Hitlerův spolužák, který se stal filosofem

Významné osobnosti však nesouhlasily

O čtyři roky později, přesněji 18. března 1837 žádali hraběte Chotka o udělení plných občanských práv bohatí židovští továrnici, bratři Porgesové. Hrabě Chotek proto uspořádal anketu mezi odpovědnými úřady, aby zjistil jejich stanoviska k státnímu občanství Židů.

Celkem mu přišlo 11 odpovědí, ovšem s neomezeným zrovnoprávněním Židů zásadně souhlasil jen komorní prokurátor Hasner a boleslavský krajský hejtman David. Ostatní se vyjádřili negativně nebo neurčitě. Argumentovali tím, že se Židé živí většinou lichvou, mají odlišný životní styl (odpor k manuální práci), jsou sobečtí, postrádají vlastenecký smysl.

Židům a ženám vstup zakázán. Do Národního souručenství nesměli

Možné výjimky

Někteří dotázaní připouštěli možnost výjimek za mimořádné činy v průmyslu a vědě, případně za výjimečné morální postoje. Jiní zase považovali rakouské státní občanství pro Židy za nepřípustné a poukazovali na to, že Židé jsou dostatečně odměňováni udělováním šlechtických titulů.

Na plná občanská práva Židé čekali do roku 1867. Tím však jejich trable neskončily. Antisemitismus byl ve společnosti tak zakořeněný, že i v období přelomu 19. a 20. století docházelo k dalším excesům. Jedním z nejznámějších byl případ Leopolda Hilsnera, který byl odsouzen za vraždu Anežky Hrůzové a Marie Klímové. Nejasnosti případu však tehdejší odborná i laická společnost nechtěla vidět a Hilsner tak neměl spravedlivé podmínky ve svém procesu, proti čemuž vystoupil třeba i T. G. Masaryk.

Dnes, 16:02
Protože to je barva holčičí a žádná normální osoba mužského rodu přece nechce být osobou...
Dnes, 14:00
Císař rozhodně dnes nemá dobrou náladu. Jeho služebnictvo už si ani nepamatuje, kdy se naposledy...
Dnes, 11:20
Středověký a nedobytný, po staletí shlížející na soutok Vltavy a Otavy, to je gotický královský...
Dnes, 09:40
Český stavitel a architekt německého původu Kryštof Dientzenhofer byl ve své době jedním z nejvyhledávanějších...
Dnes, 08:55
Sněmovna dnes učinila bydlení dostupnější i mladým rodinám s dětmi. Zrušila nesmyslnou daň z nabytí...
Včera, 16:02
O co jde? Vlastně by se to dalo nazvat evoluční strategií. Samec, a to i...
Včera, 14:19
Zámek s krásným názvem Pátek se nachází ve stejnojmenné obci na pravém břehu Ohře mezi...
Včera, 11:30
Letos více než v jiných letech bude většina lidí trávit dovolenou na chatě či na...
Včera, 10:02
Posilování středu těla je asi nikdy nekončící práce. Potřebujeme ho mít pevný, abychom v případě...
Včera, 08:08
Před 266 lety byl vydán panovnický reskript, nařizující správcům farností i vrchnostenským úředníkům provést soupis...
Reklama