Úspěch seriálu v zahraničí
Přestože se Nemocnice „narodila“ v době hluboké totality, našla si cestu i za hranice. V polovině 80. let měla v Německu sledovanost 40 %, což byl na tehdejší dobu absolutní rekord srovnatelný jenom se špičkovými sportovními přenosy. Vysílání probíhalo také ve Finsku.
Podle slov tvůrců se seriál úspěšně promítal ve všech tehdy spřátelených zemích kromě Sovětského svazu. Odůvodněno to prý bylo tím, že by v Rusku nikdo neuvěřil, že existuje taková nemocnice.
Díky úspěchu první třináctidílné série z roku 1977 výrobu dalších sedmi částí iniciovala a v roce 1981 i zaplatila německá televize. Seriál se proto obešel bez opěvování vedoucí úlohy KSČ. Cenzoři ustoupili štědrému západoněmeckému investorovi, který by žádnou propagandu nepřijal.
Herci se jezdili inspirovat a učit činnosti spojené s prací lékařů do nemocnice v Mostě, což byla tehdy nově postavená a nejmodernější nemocnice v ČSSR.
Kdo měl koho hrát původně
Primář Sova
Původně měl hrát charismatického primáře Sovu herec Jan Tříska, ale protože měl v té době nevhodný „kádrový profil“ (a nakonec emigroval do Kanady), obsadili roli Karlem Högerem, jenž v průběhu natáčení zamřel. Stihly se s ním ale natočit téměř všechny exteriéry.
Po smrti Karla Högera se tvůrci museli rozhodnout pro někoho jiného. Nejprve jim jednoho kandidáta navrhlo tehdejší vedení, avšak tvůrci byli hned proti. Poté měli dalšího kandidáta sami tvůrci, jenže ten jim to pro změnu odmítl rovnou (prý k úctě k panu Högerovi). Následně jim poradil pan Mathé, aby nehledali jen u nás, ale i na Slovensku a nadhodil jim pana Chudíka – a primář Sova byl na světě.
Přestože po úmrtí Karla Högera musely být všechny scény s ním přetočeny Ladislavem Chudíkem, jedna scéna s Högerem však v seriálu zůstala. Na konci epizody první série s názvem Setkání odjíždí primář Sova svým Moskvičem zpět do Týniště. Jedoucí auto zabírá kamera zvenčí zezadu, takže není vidět, kdo řídí a že tím řidičem je právě Karel Höger. Jednalo se o jednu z mála scén, kterou ještě herec stihl natočit a režisér Jaroslav Dudek ji tam z piety k herci nechal.
Ladislav Chudík se musel narychlo učit rozsáhlé texty v češtině – celkem 550 stran scénáře. Sám přiznal, že na plac chodil s „hendikepem nepřipravenosti“ a po dobu vyčerpávajícího natáčení ustavičně pendloval na trase Bratislava – Praha – divadlo – studio – hotel.
Jak již bylo zmíněno, v případě primáře Sovy měli tvůrci zájem obsadit Jana Třísku. Po úmrtí Karla Högera se ale také uvažovalo o Josefu Větrovcovi.
Sestra Ina nebo doktorka Čeňková
Milenku doktora Blažeje (Josef Abrhám) sestru Inu měla zase hrát Eliška Balzerová, jež dostala i scénář k této roli, avšak režisér Jaroslav Dudek si to na poslední chvíli rozmyslel. Nabídl jí roli doktorky Alžběty Čeňkové, kterou měla dle původního plánu ztvárnit Libuše Šafránková.
Scenárista Jaroslav Dietl napsal roli Alžběty podle své ženy Magdaleny.
Původně chtěl Dietl rozvíjet děj kolem postavy primáře a jeho dvou synů, ze kterých jeden emigroval. Vedení televize mu však takový „politicky nekorektní“ nápad neschválilo. Další verze počítala s velkou láskou mezi lékařkou a pacientem, ale z myšlenky (i díky intervenci Dietlovy manželky) nakonec zůstala jen lehká romance doktorky Čeňkové a hokejisty Přemka Rezka (Viktor Preiss).
Doktor Štrosmajer
Jaroslav Dietl prostředí ortopedie důvěrně znal, od mládí měl problémy s kyčelním kloubem. Právě při jedné rehabilitaci v nemocnici v Mostě potkal na chodbě svérázného a uštěpačného chirurga, jenž mu posloužil jako vzor pro postavu doktora Štrosmajera. Roli pak psal přímo na tělo Miloši Kopeckému.
Ona slavná glosa doktora Štrosmajera na paní Dobiášovou „Vy krávo nebeská“ nebyla ve scénáři. Šlo o soukromou dohodu mezi Milošem Kopeckým a Stellou Zázvorkovou, podle které měli dialog o zdravotním stavu pana Dobiáše (Ferdinand Krůta) zakončit právě touto větou. Členy štábu včetně režiséra Dudka to šokovalo. Režisérovi Dudkovi se v první chvíli toto zakončení nelíbilo, nicméně nakonec replika na konci 18. dílu skutečně zůstala.
Kde se natáčelo?
Seriál se začal natáčet v roce 1976 částečně v interiérech mostecké nemocnice. Když však herec Karel Höger v roli primáře Sovy po půl roce natáčení zemřel a na jeho místo byl vybrán slovenský herec Ladislav Chudík, scény se již nepřetáčely v mostecké nemocnici, ale ve studiích na Barrandově, protože natáčení v nemocnici velmi zatěžovalo její chod. V seriálu nakonec zůstaly jako připomínky prvního natáčení pouze automobily s mosteckou SPZ.
Rovněž scény na ubytovně byly točeny ve filmovém ateliéru. Můžete si všimnout, že není vidět žádné okno ani denní světlo.
Budova seriálové nemocnice v Boru je ve skutečnosti budova České zemědělské univerzity v Praze. Filmový hrad Pokštejn, který navštívil primář Sova (Ladislav Chudík) s doktorkou Fastovou (Dana Medřická), si zahrál hrad Kokořín. „Soví hrad“ se ve skutečnosti nachází ve stejné ulici jako dům, v němž bydlí doktor Blažej (Josef Abrhám) s rodinou. Zdravotní středisko v Týništi se natáčelo na faře v pražských Stodůlkách.
Zdroj: ČSFD.cz, Soukromý život Miloše Kopeckého (Pavel Kovář, 1996)
