Krutá smrt na hranici učinila z Jana Husa našeho nejvýznamnějšího národního mučedníka. Zároveň však jeho osobnost provázejí obecně tradované informace, které jsou přinejmenším zavádějící, pokud ne rovnou mylné. Víme, které to jsou.
Není pravda, že
- Kostnický koncil se sešel kvůli Husovi. Konal se od listopadu 1414 do 22. dubna 1418 a na nátlak římského a českého krále Zikmunda Lucemburského jej svolal vzdoropapež Jan XXIII. Hlavním účelem koncilu bylo ukončit papežské schizma trvající od roku 1378. V čele katolické církve během něj stanuli nejprve dva a poté dokonce tři papežové najednou. Na koncilu se měli všichni tři papežství vzdát a měl být zvolen nový papež, což se nakonec také podařilo. Husův případ byl do programu koncilu zařazen do kolonky „různé“
- Jan Hus byl nucen zúčastnit se koncilu. Vydal se na něj dobrovolně, protože v něm jako ve shromáždění nejvyšších církevních a teologických autorit své doby viděl možnost, jak obhájit své učení.
- Zikmund Lucemburský porušil svůj ochranný glejt, a tím Husa zradil. Tato světským panovníkem vystavená listina zaručovala Husovi pouze bezpečnou cestu na koncil, na teologická jednání koncilu se nevztahovala a ani vztahovat nemohla.
- Zikmund vystupoval na koncilu proti Husovi. Naopak se zasadil o zmírnění podmínek jeho věznění a vyjednal pro něj veřejné slyšení.
- Jan Hus je původním autorem myšlenek, které hlásal. Pouze obhajoval, případně dále rozvíjel učení anglického církevního reformátora Johna Wyclifa (1320/1331 – 1384), které směřovalo proti kněžím nehodným svého kněžství. Wyclif hlásal, že církev nepředstavují papež a duchovenstvo, ale tvoří ji lidé vyvolení Bohem, a že hlavou církve je Kristus a nikoliv papež. Pokud papež a preláti svým životem ukazují, že nepatří k lidem vyvoleným Bohem, jsou sborem Satanovým a nemohou Kristovu církev duchovně vést.
- Koncil se proti Husovi spiknul, anebo ho dokonce odsoudil předem. Po třech veřejných slyšeních, na nichž Hus zdlouhavě promlouval, nabídl koncil Husovi k odsouhlasení prohlášení, kterým by se Hus vzdal jistých bludných článků víry. Hus však po koncilu vyžadoval stanovisko, z něhož by vyplývalo, proč jsou tyto články víry bludné. Koncil poté výčet článků zúžil a prohlášení formuloval obecněji. Tím chtěl vyjít vstříc Zikmundovi, aby projednávání Husova kacířství nezablokovalo dosažení hlavního cílů koncilu, tj. odstranění papežského schizmatu. Hus však nepřistoupil ani na tuto mírnější formulaci prohlášení. Zikmundovi pak nezbylo, než na Husa nechat dopadnout církevní tresty podle kanonického práva v plném rozsahu. Kdyby tak neučinil, církevní hodnostáři by to považovali za takové znevážení své autority, které by vedlo až k předčasnému rozpuštění koncilu.
- Proces, který vedl kostnický koncil s Husem, byl prvním a jediným sporem Husa a církve. Ten začal formálně již dříve tím, že se Hus odvolal k Apoštolskému (tj. papežskému) soudu proti spálení Wyclifových spisů, k němuž došlo 16. července 1410 a svému uvržení do klatby o dva dny později. Koncil tento proces pouze převzal.
- Hus zemřel pro pravdu a pouze pro pravdu. Zemřel pro svoji víru, kterou tehdejší církevní autority označily za bludnou a kacířskou. Husovo odhodlání zúčastnit se koncilu pramenilo i z toho, že věřil v brzký konec světa a s ním související Boží soud, jediný skutečně spravedlivý. Na blížící se konec světa usuzoval z toho, že se ukázala příslušná znamení, a to i během koncilu, například úplné zatmění Slunce 7. června 1415. Poslední možnost vzdát se své bludné víry Hus dostal ještě 6. července ráno či dopoledne.
- Hus byl vysoké štíhlé až asketické postavy, jak ho známe z řady pozdějších vyobrazení. Sám svým přátelům jednou napsal: „Musím jezdit na oslu, neb jsem tlust.“ Kůň by ho totiž neunesl. Do Kostnice pak cestoval v průvodu sestávajícím ze dvou povozů a třiceti koní. Není však vyloučené, že v důsledku strádání ve vězení dramaticky zhubl.
- A to nejlepší nakonec. Kazatel sám sobě neříkal Hus, ale Husa. To však jeho následovníkům i pozdějším historikům nepřipadalo z pochopitelných důvodů dost důstojné.
