Odmítají z těla dělat popelnici. Kdo jsou flexitariáni?

Maso jedí, ale střídmě. A pečlivě si hlídají jeho původ. To jsou flexitariáni. Je to zlatá střední cesta mezi nestřídmým stravováním, kdy člověk ze svého těla dělá vědomě popelnici, a veganstvím, kdy z jídelníčku vylučuje živočišné produkty zcela, což se pak může projevit na nedostatku vitamínů.

Prababičky věděly, kterak se správně zdravě a střídmě stravovat. Ačkoli vám pojem flexitarián nic neříká, naši prapředci se za flexitariány dali považovat. Nejde přitom o žádný pravěk. Před pár desetiletími zkrátka hospodyně připravovaly pokrmy převážně z rostlinné produkce v duchu, co dům (a zahrada) dal. Takže vedly obilniny, luštěniny, ovoce a zelenina. Nebyly velkochovy. Malá hospodářství měla vlastní slípky, kuřata, kachny, králíky a podobně. Když bylo hospodářství bohatší, mělo dokonce krávu. A to byl zdroj živočišné stravy: pořádný vývar, smetana, máslo, maso. Jenže zákonitě nemohlo být každý den. To by se naše prababičky a pradědové brzy vyjedli.

V pečivu jsou chlupy, vlasy, prasečí štětiny a kopyta. Proč je tam pekaři dávají?

Tento přístup si osvojují současníci. Uvědomují si, že všeho je dostatek, ale před kvantitou dávají přednost kvalitě. A tak když už živočišná strava, zajímá je její původ.

Velkochovy jsou zlo, míní flexitariánka

„Velkochovy jsou podle mě největší zlo. Když už si dávám maso, tak ne v restauraci. Takže si ho dám jedině doma, když znám jeho původ a můžu si maso připravit sama. Když například vím, že je to králík z naší králíkárny, a ne z velkochovu,“ popsala webu Náš REGION dvacetiletá studentka Kristýna Kalenská svůj přístup ke stravování. Její vztah k masu ovšem nechápe okolí. „Okolí nechápe, jak někdo, kdo dřív běžně jedl maso, může najednou jeho příjem omezit,“ svěřila se mladá flexitariánka.

Tajemní našeptávači. Středočeské hejtmanství tají, komu vyplatilo 2,3 milionu korun

A jak často maso řadí do svého jídelníčku? „Někdy si ho dám dvakrát týdně, někdy jednou za čtrnáct dní. Nemyslím si, že by mi to chybělo, ba naopak mám kvalitnější vlasy a víc energie, dokážu se víc soustředit,“ hodnotí Kristýna po dvou měsících stravování ve stylu flexitariánství. „Je skvělé si uvědomit, co jíš,“ uzavřela.

Připravuje se Letiště Václava Havla na prodej Číňanům? Smysl to dává, řekl náměstek primátora

Za pravdu ji dává opět historická zkušenost. Těmi, kdo dřív holdoval masu a uzeninám v míře vyšší než obvyklé, byli hlavně bohatí. Vždyť tady se vzalo pojmenování pakostnice neboli dny jako „nemoci králů“ či „nemoci bohatých“. A z čeho pramenila? Z nadměrného holdování masu a nezdravého a nestřídmého stravování obecně. Jíst střídmě a zdravě přitom neznamená odmítat maso, ale odmítat jeho konzumaci dennodenně. Vzpomeňme na přeživší z nacistických koncentračních táborů, řada z nich se dožila vysokého věku. Možná paradoxně právě proto, že strádala.

 

Kdo je vegetarián

Člověk, který z jídelníčku vyloučil maso. Nejí hovězí, vepřové, drůbeží ani mořské plody a ryby. Odmítá většinou i vnitřnosti. Vegetariáni velmi přísně řeší jakoukoli živočišnou složku v potravině. I mezi vegetariány je ale škála variant. Někteří si například v jídelníčku povolí ryby, jiní kuřecí maso. Být vegetariánem bývá často záležitostí mladých, pokryteckých a ne příliš bystrých lidí, kteří na oko chtějí vypadat, že žijí zdravě, občas ale zhřeší – jen, aby to ovšem nikdo neviděl.

Kdo je vegan

Vegan je oproti vegetariánovi vyšší level. Zatímco vegetariánství může být vnímáno jako trend celebrit, jakási pokrytecká snaha stravovat se na pohled zdravě, ale vlastně ne tak důsledně, být veganem už je nejen o stravování, ale i o životním stylu. Vegan je mnohem důslednější v tom, co a proč nejí. Vegan zkrátka nepožije nic živočišného původu a kdyby se měl živit kořínky rostlin, nevadí mu to. Protože jakákoli násilná činnost vůči živému zvířeti je pro něj nepřijatelná, a proto si z těchto produktů nedá nejen maso, ale ani mléko apod.

 

 

Kdo nepije v únoru, „pije“ proti alkoholikům. Uspějí Češi ve výzvě?

Jste hnus a hnůj, řval Dolínek. Pojď ven, účtoval Volný. Poslanci si div nedali do zubů

Černých pasažérů ubylo!

Denis Šafařík z pohádky Kouzelník Žito: Byl jsem jediný kluk ve městě

 

Dnes, 16:00
Anolis barakojský získal své „slavné“ jméno podle oblasti Baracoa v nejvýchodnější části ostrova Kuba, v...
Dnes, 14:00
Možnost cestovat v čase je tajným přáním mnoha milovníků záhad. Bohužel, Einstein, i tvůrci vědeckofantastické...
Dnes, 13:56
„Kde jsem se učil? Slyšel jsem od svého dětství mnoho o Komenském a jeho Orbis...
Dnes, 11:30
Každý rodič chce pro své dítě jen to nejlepší. Možná proto kontroluje každý jeho krok,...
Dnes, 10:00
Přestože pocházela z „dobré“ rodiny, její dětství šťastné nebylo a už ve 13 letech se...
Dnes, 09:01
Návrh zákona o České komoře porodních asistentek, který bude projednávat Senát, zřejmě ztratil bezvýhradní podporu...
Dnes, 08:00
Zbyla vám prkénka a zároveň chcete pomoci ptáčkům? Zkuste si s námi vyrobit jednoduchou ptačí budku,...
Včera, 17:30
Když potřebovala Francie pomoc, zjevila se jako boží blesk z čistého nebe. Bylo jí pouhých...
Včera, 16:00
Byl jednou jeden lékař. Zemřel kdysi, před mnoha staletími. Bylo to však v únoru, a...
Včera, 14:00
Polévka je základ, kdo ji nejí, ten je lunt. Pořekadlo našich babiček má velké opodstatnění....
Reklama