Olympijské hry bývaly ryze mužskou záležitostí. Ženy závodily na „svých“ hrách, které hostila i Praha

6.9.2021
Jaroslav Svoboda

Ženské světové hry se konaly v letech 1922 až 1934, stejně jako ty olympijské, ve čtyřletých intervalech. Byly logickým vyústěním situace, která tehdy panovala. Vždyť na první novodobé olympiádě v roce 1896 startovali pouze muži. O čtyři roky později v Paříži se už sice ženy představily, jejich účast ale bylo spíše sporadická – soutěžily v tenise nebo golfu. Na dalších hrách sice do programu přibyly nové disciplíny, a sice ženská lukostřelba, krasobruslení nebo několik plaveckých disciplín, ovšem ani toto nezabránilo tomu, že ještě v roce 1920 z celkového počtu 2626 olympioniků bylo jen 65 žen.

Proč tomu tak bylo? Vysvětlení je jednoduché, Mezinárodní olympijský výbor totiž považoval většinu sportů ze zdravotních důvodů za nevhodné pro ženy a odmítal je tak uznat. Veškeré tyto kroky MOV se odrazily v činnosti ženských feministických hnutí. V březnu 1921 tak francouzská veslařka a zakladatelka klubu Femina sport Alice Milliatová uspořádala mezinárodní lehkoatletické závody. Mítink se konal v Monte Carlu a je považován za nulté vydání Světových ženských her.

Severní pól dobyl Cook, Amundsen, Peary anebo Jára Cimrman?

Následovalo očekávatelné, v roce 1921 došlo k založení Fédération Sportive Féminine Internationale jako řídící orgán světového ženského sportovního hnutí a v srpnu 1922 se na Stade Pershing v Paříži konaly první Ženské olympijské hry. To se ale nelíbilo MOV a soutěž tak musela být přejmenována na Ženské světové hry.

Ženské hry ale neměly dlouhého trvání, důvodem bylo především jisté rozvolnění situace a otevření „klasických“ olympijských her více ženám. Ženských her se uskutečnila čtyři vydání, v roce 1922 v Paříži, 1926 v Göteborgu, 1930 v Praze a 1934 v Londýně. Soutěžilo se převážně v atletických disciplínách, ale nechyběl ani basketbal, házená, sportovní šerm, střelba či kanoistika.

Třetí ženské světové hry začaly 6. září 1930 v Praze na stadionu na Letné. Zde k tradičním disciplínám přibyla ještě národní házená.

Soumrak ženských her však přišel relativně brzy. Tušit se dal už od roku 1928, kdy se poprvé konaly atletické soutěže žen na olympiádě a Mezinárodní asociace atletických federací začala přijímat ženy. A tak na místo pátého ročníku ženských světových her v roce 1938 se uskutečnily ženské soutěže v rámci mistrovství světa v atletice.

Zdroj: Jitka Schůtová: Ženské světové hry. Časopis Národního muzea



Nepřehlédněte