Oslavy vzniku ČSR: republika, která existovala půl roku, se stala součástí Československa

28.10.2021
Jaroslav Svoboda

Právě dnes slavíme vznik samostatného Československa v roce 1918. V té době však byla, dnes relativně klidná, střední Evropa na  rozcestí. Dnes bychom asi nenalezli mnoho dalších případů států, které existovaly tak krátkou dobu, a přitom by byl o jejich území takový zájem. Huculská republika, která se stala součástí nové ČSR však dokládá, že byly i výjimky.

Těsně po konci první světové války byla celá Evropa v troskách a byla to doba nového formování státních útvarů na celém kontinentě. Rozpadla se Rakousko-Uherská monarchie, Balkánský poloostrov byl politicky přepsán do základu a podobný osud čekal velkou část Evropy.

Huculská republika existovala jen velmi krátce, od ledna do června roku 1919 a rozkládala se na území dnešní Zakarpatské oblasti na Ukrajině. Stát byl vyhlášen v lednu 1919 na území ukrajinsky hovořící části Uher. Jednalo se o druhý pokus o vytvoření samostatného státního útvaru na tomto území. Ten předchozí pokus o vytvoření Západoukrajinské republiky selhal už dříve.

Jedna z nejstarších staveb čakovické městské části je v Třeboradicích

Předsedou vlády nově vzniklé republiky byl Štefan Kločurak, který zorganizoval ozbrojené složky nového státu čítající téměř tisíc vojáků. Avšak, po invazi rumunských vojáků v červnu 1919 stát zanikl.

Od Maďarů k Čechoslovákům

Rusínská inteligence však nebojovala pouze za nezávislost území a jeho obyvatel, některé hlasy volaly po udržení integrity bývalých Uher nebo po připojení země k tehdejší Ukrajinské SSR. V Rusku ale panovala velká obava týkající se nového směřování státu – komunistické ideje byly Huculům cizí. A tak když došlo k obsazení bývalé Ukrajinské lidové republiky Rudou armádou, země se transformovala právě do Ukrajinské SSR a maďarsky orientovaní Huculové ztratili v Maďarsku po komunistickém převratu také oporu.

Jediné východisko pro ně bylo stát se součástí nově vzniklého Československa. K tomu skutečně došlo na základě minoritní Saint-Germainské smlouvy z roku 1919.

Byla první dámou stříbrného plátna, a to nejen na plátně

Kdo jsou vlastně Huculové?

Východoslovanské etnikum žijící na svazích Karpat na rumunsko-ukrajinském pomezí. Sami sebe nazývali „Rusíny“, což se později vžilo i v našich zeměpisných šířkách. Jejich centrem je město Jasiňa v současné Zakarpatské oblasti a město Kolomvja v Ivanofrankivské oblasti na Ukrajině. Většina Huculů ale stále žije spíše v horských vesničkách.

Současná situace je pro Huculy velice složitá, většina z nich se hlásí k ukrajinské národnosti a jen malé procento k té rusínské. Ukrajinskými úřady jsou však považováni za Ukrajince. Ovšem ani jejich povaha, ani jazyk, kterým hovoří, nejsou stoprocentně ukrajinské. Mají totiž vlastní zvyky, kulturu i zmíněný jazyk, který je oproti standardní ukrajinštině hůře srozumitelným nářečím rusínštiny. Někteří Huculové v Rumunsku se pak hlásí také k rumunské národnosti.


Témata:

Nepřehlédněte