zavřít mapu
Dřevěné sochy slovanských bohů už více jak dva roky krášlí a zároveň hlídají prostory Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava. Perun, Svarog a další bohové mají být připomínkou našich předků, kteří v současnosti zažívají opravdovou renesanci.
Sochy jsou umístěny Na Cestě vody, kde mají být připomínkou toho, že naši předci zakládali osady a vesnice poblíž vodních toků. Ty jim sloužili nejen jako obživa, ale i jako důležitá dopravní spojení, zejména pro směnný obchod.
„Slovanští bohové a symboly s nimi spojené mají často různá vyobrazení a ztvárnění. Shodné jsou jen drobnosti jako například jablko, roh hojnosti, zbraň a podobně. Pro Slovany nebylo přesné vyobrazení důležité. Důležitější byly schopnosti božstva, jejich um, síla a ochota podělit se o ně s těmi, kdo je uctívali,“ sdělují návštěvníkům na svých webových stránkách ostravská zoo.
Staří Slované byli polyteisté, uctívali tedy více bohů. Kromě božstev ale uctívali i přírodní objekty, jako například posvátné stromy nebo prameny, nadpřirozené bytosti jako víly nebo duše předků. Charakteristický je i manismus, tedy právě uctívání svých předků, rodů. Mezi základní božstvo patřil Perun, Svarog, Veles, u polabského kmene Ratarů pak nám více známý Radegast a nebo Svantovít, jehož chrám se nacházel v bájné Arkoně na Rujáně.
V ostravské zoo pak mohou návštěvníci uctít většinu z nich. Čekají zde Perun, Svantovít, Svarog, ale i bohyně Živa či Lada.
V současné době však není ostravská zoo jedinou v republice, kde se se slovanskými bohy mohou návštěvníci setkat. Například Radegastovu sochu mohou vidět a uctít v zoologické zahradě v pražské Troji.
Ovšem, jak už bylo napsáno, zájem o slovanskou víru v současné době vysoce stoupá. To dokládají i další posvátná místa, která jsou více a více navštěvovaná. Například socha bohyně Mokoš u obce Mokošín nebo boha Velese na Velízi. O návštěvnosti sochy Radegasta na Radhošti nemusí být ani řeč. Navíc vznikají i další organizace jako Slovanský kruh či Rodná víra, které starou víru praktikují a které vítají i nové zájemce. Došlo dokonce k založení první slovanské přírodní školky Laděnky. „Podařilo se nám vytvořit přírodní školku pro děti, kde se učí o přírodě a našem vztahu k ní. Naše nejmenší citlivě vedeme také k poznání, jak se tyto znalosti zachovaly v naší kultuře, ve folkloru a také v domorodé slovanské tradici. Děti tak s námi prošly za celý rok celou škálu svátků, jako jsou slunovraty, rovnodennosti, dožínky, hromnice, dušičky, různé báje a pohádky na to navazující,“ prozradil před časem zakladatel školky Zdeněk Ordelt. Bohužel, školka, stejně jako jiná vzdělávací zařízení, v současnosti nefunguje a momentálně není ani v plánu ji v brzké době obnovovat.
Tvůrcem dřevěných soch je řezbář z Ostravice na Frýdecko-Místecku Luděk Vančura. Jako materiál použil jasanové a dubové dřevo, některé doplňkové prvky jsou vyrobeny ze smrku. Sám autor je veliký milovník přírody a dřevěného umění. V centru obce Ostravice totiž nechal vzniknout Ráj dřevěných soch.
