Ověřovat si historická tvrzení není na škodu. Kleopatra a její nápoj za miliony

10.9.2019
Karel Dudek
Další fotky

Příběh o egyptské královně Kleopatře je přeci jenom mladší. Asi o půl tisíciletí. Kristus se ještě nenarodil a pyramidy jsou dva tisíce let staré.  Pomiňme nyní její vztahy s Caesarem či Antoniem a soustřeďme se na jeden příběh, který se o ní traduje. Podle toho příběhu se vsadila, že při hostině zkonzumuje jídlo za milion sesterciů. Jen pro představu, byla to cenná, stříbrná mince, o hmotnosti asi 25 gramů. Takže to by bylo 25 tun stříbra.

Kupodivu, prý sázku vyhrála, když v octě rozpustila několik vzácných perel a roztok potom vypila. Některé prameny tvrdí, že to bylo ve víně. V každém případě, vypít kyselinu, která dokáže před očima rozpustit perlu, by bylo fatální.

Krásný, nesmrtelný příběh jedné velké lásky. Antonius a Kleopatra

Co je vlastně perla chemicky? Je to uhličitan vápenatý. Pro biology je to obrana mlže, při vniknutí nějakého cizího tělíska. Mlž toto tělísko obaluje hmotou, která má snížit riziko jeho poranění. Je zajímavé, že Kleopatřin příběh popisuje i Verne, v knize Dvacet tisíc mil pod mořem, a o jeho pravdivosti nepochybuje.

Rozhodli jsme se se skupinkou milovníků záhad, toto tvrzení ověřit pokusem. Nemuseli jsme přepadat klenotnictví, pro tento účel postačili drobné, sladkovodní perličky, za pár korun. Chemicky se od těch vzácných neliší. Experiment byl proveden pomocí kvasného octa, což je osmiprocentní kyselina octová. Kyselina vinná je sice v koncentrovaném stavu silnější, ale ve víně je natolik zředěná, že to byl spíše jen srovnávací vzorek.

FOTO: Kleopatra a perly

Kleopatra a perly - Lastura s perlouKleopatra a perly - Antonius a KleopatraKleopatra a perly - Experiment s perlouKleopatra a perly - Experiment s perlouKleopatra a perly - Experiment s perlou
Další fotky
Kleopatra a perly - Experiment s perlouKleopatra a perly - Experiment s perlou

Octan vápenatý se dříve dal vyrábět rozpouštěním vaječných skořápek v octě. Je to důležitá chemická látka, například pro výrobu acetonu. Ve směsi s lihem vytváří tuhou a bílou hořlavou hmotu, která se dá použít v pyrotechnice, nebo k rozdělání ohně. Výsledek experimentu s octem a červeným vínem byl jednoznačný. Po dvanácti hodinách byl povrch perly v octě naleptán, ve víně jen zmatněl perlový lesk.

Pokud by Kleopatra chtěla vypít rozpuštěnou perlu v octě, musela by si tuto směs připravit dávno před sázkou. Rozhodně by to nemohla být žádná krátkodobá a efektní akce, pro účastníky hostiny. Další příběh s octem, podle kterého Hannibal s jeho pomocí upravoval stezky, při přechodu Alp, je už opravdu z říše pohádek. Alpy jsou sice z vápence, což by teoreticky šlo, ale bylo by to tak účinné, že by je přecházel ještě dnes. Jinak to byl velmi zajímavý pokus a rozhodně ne zbytečný. Ověřovat si historická tvrzení není na škodu.

 



Nepřehlédněte