Pamatujete na Hry bez hranic? Začínal v nich i olympionik Aleš Valenta

24.5.2020
Jaroslav Svoboda

S nápadem zábavnou formou sjednotit Evropu přišel francouzský prezident Charles de Gaulle. Tato idea se zalíbila francouzské televizi, která od roku 1965 začala tuto soutěž ve spolupráci s ostatními stanicemi vysílat.

Soutěž měla fenomenální popularitu, ale byla vysílána pouze v západní Evropě. Při jejím obnovení v roce 1991 přijaly země Eurovize mezi sebe první zemi z východního bloku jako svého koprodukčního partnera. Tou zemí bylo právě Československo.

O co šlo a proč byli Češi v oranžovém?

Soutěž tvořilo celkem zhruba deset různých disciplín, tematicky zařazených podle země, která momentálně hry pořádala. Každé z účastnických zemí byla přidělena barva, pod kterou se daná země prezentovala. Češi měli vždy oranžovou.

Nejoblíbenější záporák J. R. Ewing jako životní role Larryho Hagmana. A televizní fenomén 80. let

Československo se poprvé účastnilo ročníku 91/92, který byl současně jediným, kdy se jednotlivá klání konala v zimě. Semifinále i finále soutěže se pak konalo v Praze a domácí družstvo z Nového Města na Moravě celou soutěž vyhrálo.

V porevolučních náladách však bylo toto vítězství vnímáno i politicky. Většině národa dokazovalo, že Češi, resp. Čechoslováci, jak se tehdy v soutěži používalo, jsou rovnocenným partnerem západoevropským zemí. Dokázali se svým konkurentům vyrovnat i v oblasti produkce při přípravě jednotlivých dílů. Obsah her tehdy vymýšlel Aleš Ulm.

Začala nová éra televizní zábavy

Na začátku devadesátých let se soutěž stala nejpopulárnějším zábavným pořadem. Za tímto úspěchem u nás nestála jen samotné soutěžení, ale i nový odvážný přístup k moderování české hlasatelky a herečky Martiny Adamcové. Její hovorový bezprostřední projev byl na tehdejší dobu unikátní.

Československá televize v 80. letech: Na výběr byla jednička a dvojka. Vzpomínáte na legendární hlasatele?

V té době už byl ale pořad na vrcholu sledovanosti, města považovala svou účast za prestižní a Martina Adamcová se stává objevem roku. Její styl, včetně oslňujícího úsměvu, kterým v každém vstupu oplývala, po ní přejali i další komentátoři nejen této soutěže, ale napříč všemi pořady.

Popularita na vrcholu

Pořad byl díky českým vítězstvím tak populární, že na finále na Azorské ostrovy se letěl podívat i tehdejší ředitel Československé televize Ivo Mathé. Televize v pořadu hrála hlavní roli. Přihlášky jednotlivých zemí do soutěže totiž podávaly právě veřejnoprávní televize, které přijímaly přihlášky jednotlivých měst a byly jejich mediálními garanty v soutěži.

Ve druhé sérii se pak do soutěžních disciplín aktivně zapojovali i samotní moderátoři.

Událost jako je sokolský slet nemá ve světě obdoby. I novodobé olympijské hry jsou o čtrnáct let mladší

Šumperku pomohl i Aleš Valenta

Českoslovenští a čeští soutěžící vyhráli 4 z 5 ročníků her, kterých se zúčastnili. Paradoxem zůstává, že jediný ročník, který nevyhráli byl ten, jehož finále se konalo v roce 1993 v Karlových Varech. Družstvo Šumperka skončilo těsně druhé za suverénním maďarským Kecskemétem. Jedním z českých reprezentantů byl i tehdy mladičký a ještě neznámý, budoucí olympijský vítěz Aleš Valenta.

Mezi zeměmi, které poměřovaly síly tehdy bylo Československo, Maďarsko, Francie, Itálie, Řecko, Wales, Malta, Portugalsko, Slovinsko nebo Švýcarsko.

Televizní moderátor Kořen se stal potřetí starostou Říčan

Slavní moderátoři

Kromě zmíněné Martiny Adamcové se v rolích moderátorů vystřídala samá zvučná jména. Z Her bez hranic si můžeme pamatovat Petra Vichnara, Martina Dejdara, Pavla Zedníčka nebo zprávařky Barboru Kroužkovou či Marcelu Augustovou.



Nepřehlédněte