Novou pamětní desku má areálu vojenského opevnění v Hlučíně-Darkovičkách Jaroslav Švarc. Jeden z parašutistů, kteří 18. června 1942 zemřeli po boji s přesilou gestapa a příslušníků SS v pražském pravoslavném kostele svatého Cyrila a Metoděje, už na stejném místě pamětní desku měl. Obsahovala ale chybnou informaci. Proto byla vyměněna.
Původní pamětní deska byla na betonovém bunkru MO-S 18 V Oboře, kde Švarc jako profesionální voják před válkou působil, odhalena krátce po listopadu 1989. „Na desce bylo uvedeno, že v bunkru působil jako velitel osádky. To nebyla pravda. Lidé, kteří měli nějaké povědomí o těchto historických souvislostech, nás na to často upozorňovali. Proto jsme se rozhodli desku vyměnit,“ řekla vedoucí Areálu československého opevnění v Darkovičkách Kamila Poláková.
Deska byla v Darkovičkách v sobotu opětovně odhalena při vojensko-historické akci Těžká léta 1938 a 1945 a připomenutí 80. výročí událostí roku 1942. V tomto roce působilo na území protektorátu hned několik parašutistických výsadků. Jeden z nich provedl atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
Švarc se narodil na Olomoucku. Jako československý voják působil u hraničářského pluku v Hlučíně. V červenci 1938, kdy byl povýšen na desátníka, sloužil právě v pěchotním srubu MO-S 18. V roce 1939 byl z armády propuštěn. Na druhý pokus se mu podařilo opustit zemi obsazenou Německem. Dostal se do Francie, kde bojoval, a později i do Velké Británie. Tam prošel speciálním výcvikem a zařazen byl do výsadku Tin, který měl za úkol zlikvidovat českého kolaboranta a ministra školství a lidové osvěty Emanuela Moravce.
Výsadek se ale nepodařil. Parašutisté se nesetkali. Švarc se sám přes Plzeň vydal do Prahy, kde byl v kontaktu s dalšími parašutisty. Po atentátu na Heydricha odešel jako první do úkrytu v kryptě pravoslavného kostela v Resslově ulici na Novém Městě pražském. Zemřel spolu s ostatními parašutisty. Společně s dalšími čtyřmi spolubojovníky se zastřelil.
Zdroj: ČTK
