Kulturní centrum Libeňský svět nabízí ve svých prostorách lahůdku. Výstavu děl jednoho z nejoriginálnějších tuzemských malířů a grafiků minulého století Vladimíra Boudníka. Byl nezapomenutelnou postavou z próz svého přítele, spisovatele Bohumila Hrabala.
„Nabídka bratří Placáků dlouhodobě zapůjčit Libeňskému světu sbírku tvorby Vladimíra Boudníka je velkorysá a skvělá. Na důkaz, že si jí vážíme, jsme se rozhodli pozměnit název centra na Libeňský svět – Hrabal, Lustig, Boudník a spol.,“ sdělil radní Michal Švarc.
Centrum bude z důvodu výše uvedených změn vybaveno novými výstavními vitrínami, zabezpečením a širší otevírací dobou.
Podle Petra Placáka, jednoho z iniciátorů výstavy, se lidé v Libni mohou těšit na desítku na sebe navazujících výstav, ty se budou měnit zhruba po půl roce. První z nich představí i díla spolužáků ze Státní grafické školy, kterou Boudník vystudoval po válce – Jaroslava Rothbauera, Zdeňka Boušeho a Hannese Reegena.
„Naší ambicí je ukázat místo Vladimíra Boudníka nejen v českém umění a jeho spojitost s Libní, ale v budoucnu vytvořit jakési jeho stálé muzeum. Jde o postavu celosvětového formátu poválečného výtvarného umění, podotýkám, že stále nedoceněnou,“ konstatoval Petr Placák.
Vladimír Boudník (1924 v Praze – 1968 tamtéž) byl grafik a malíř, autor originálních technik aktivní a strukturální grafiky. Založil vlastní umělecký směr, takzvaný explosionalismus, patřil k předchůdcům českého abstraktního umění.
Pracoval i jako nástrojář a dílenský rýsovač. Z industriálního prostředí si udělal zdroj své tvůrčí inspirace. Odstřižky plechu, zlomené pilníky, matky nebo šrouby lisoval a vtloukal do plechových plátů, které pak ještě propaloval auto-genem, rozrušoval je vrypy nebo údery kladiva.
Ze vzniklých kovových matric pak tiskl své specifické abstrakce, takzvané aktivní grafiky. Každý tisk byl procesem tvorby, vznikal v jiném okamžiku a za jiného rozpoložení. Dalším z výtvarníkových objevů byla i magnetická grafika z poloviny roku 1965. Její reliéf byl tvořen kovovými pilinami, uspořádanými pomocí jednoduchých operací s magnetickým polem.
Bratři Jan a Petr Placákovi se značnou měrou podíleli na vzniku dlouhodobé výstavy grafik, dokumentů, manifestů i dopisů Vladimíra Boudníka v Libni. „Postupně bude představeno to nejvýznamnější z jeho mimořádného díla,“ řekl Petr Placák.
Zdroj: TK, Osmička
