Boleslav Polívka je nepřehlédnutelným zjevem už svou sošnou postavou, která, když se začne komíhat na jevišti, tak se zdá, že jeho ruce a nohy jsou úplně všude. A když k tomu přidáte zvučný hlas a obří nos, jenž velkého ducha značí, máte tu herce, který se stal již za svého života legendou.
Láska jako trám
Začínal jako mim a při cestách s němým divadlem potkal svou osudovou ženu Chantal Poullain, která se z obrovské lásky k němu neváhala přestěhovat do tehdejšího socialistického Československa. A přestože jejich manželství jim vydrželo pouhých patnáct let, Chantal ho má ráda dodnes. Říká, že kdyby tomu tak nebylo, tak to znamená, že mezi nimi ani žádná láska nikdy nebyla. Z této jejich velké lásky se jim narodil syn Vladimír, který, ačkoliv zdědil herecký talent po otci, se podobá víc svému francouzskému dědečkovi, což ho řadí mezi nejpohlednější české herce současnosti.
Než se ale ti dva potkali, stačil Bolek už zplodit dvě dcery. S první ženou Stanislavou to byla Kamila, dnes úspěšná filmová návrhářka. A ze vztahu s Evelynou Steimarovou dceru Annu, která je rovněž herečkou. Natrvalo se ale usadil až se svou milovanou Marcelkou, ženou jeho nejmladších tří dětí – Jana, Františka Antonína a Mariany. Je s ní již téměř třicet let a ustáli spolu i krach jeho ikonického projektu, který se zpočátku zdál tak nadějný.
Krach království
Počátkem 90. let totiž Bolek na své farmě v Olšanech začal budovat Valašské království, kde se odehrávaly nejrůznější happeningy a recesistické akce. Nicméně nakonec skončil s dluhem ve výši několika desítek milionů.
Kritické hlasy kvůli penězům se na Bolkovu hlavu ozvaly i začátkem letošního roku, kdy se jeho divadlo stalo adresátem více než štědré dotace osmnácti milionů korun ze strany brněnského magistrátu, zatímco podle slov tamějšího opozičního zastupitele Matěje Hollana (za Žít Brno) soukromá divadla dostávají v podobných případech obvykle částku okolo 400 tisíc korun. Proslýchá se, že to bylo díky tomu, že Bolek před posledními komunálními volbami v jihomoravské metropoli nepokrytě vyjadřoval podporu místní ODS a se současnou primátorkou Markétou Vaňkovou z téže strany se dokonce na voliče usmíval z předvolebních billboardů.
Podpora za podporu?
A s podporou vedení Brna se Polívka setkal i při hledání náhradních prostor pro své divadlo, které se muselo z původního sídla na Jakubském náměstí kvůli rekonstrukci přestěhovat. Jubilejní třicátou sezonu tak Bolek se svými kolegy oslaví v Sále Břetislava Bakaly. Primátorka Vaňková ale vylučuje, že by v přístupu města k „nejslavnějšímu Valachovi“ hrála roli jeho politická podpora. Připomněla, že Polívka je nositelem Ceny města Brna a že i ze sociologického průzkumu vyplynulo, že Brňané vnímají jako velké osobnosti Brna Leoše Janáčka, Gregora Johanna Mendela a právě jeho. „Je to brněnský a moravský fenomén a za celý život měl možnost Brno opustit, ale rozhodl se tady zůstat,“ myslí si, a proto by mu město podle ní mělo vyjadřovat víc než cokoliv jiného vděk.
Šašek a syn
Na legendární divadelní představení Šašek a královna z roku 1987, kvůli kterému už asi nikdo nikdy „neodpáře“ někdejší Polívkově manželce Chantal, že „neumí šééésky“, v roce 2017 Bolek navázal představením Šašek a syn. Jeho partnerem ve hře o sedmi obrazech, která pojednává o převýchově mladého šlechtice v šaška, a to za trest, se mu tentokrát stal jejich společný syn Vladimír. A přestože mu v roli krále šašků vyčítá, že je na toto povolání příliš hezký, nakonec se mu podaří své umění předat.
Velice symbolická v této hře je skutečnost, že Vladimír se původních představení v 80. letech „účastnil“ také, i když ještě v lůně své matky. Později, když si hledal svou vlastní cestu, aby se vymanil ze „škatulky“ syna slavných rodičů, přemýšlel, že se bude věnovat víc sportu, zejména snowboardu. Když se ale v osmnácti vydal přes oceán, aby v Kanadě studoval angličtinu a částečně i herectví, jeho geny se v něm přihlásily o slovo a po návratu do Česka absolvoval DAMU. A dnes patří k nejpopulárnějším a nejobsazovanějším hercům své generace.
Zdroj: s využitím Wikipedie