Sociálnědemokratickou politiku má v krvi, jejím pradědečkem byl totiž významný prvorepublikový politik sociálnědemokratické strany František Modráček. Stala se jedním ze spoluzakladatelů moderní sociální demokracie v polistopadové éře strany. Proč nakonec odešla z vrcholové politiky a jaký byl její vztah k současnému prezidentovi?
Vztah Petry Buzkové a Miloše Zemana byl na přelomu tisíciletí často parodován různými imitátory a komiky, jaká ale byla skutečná situace na politickém poli mezi těmito dvěma politickými matadory, kteří byli současně členy jedné strany a k tomu ještě oba seděli v jejím vedení?
V rámci ČSSD se po revoluci angažovala nejprve jako předsedkyně klubu Sociálně demokratické ženy. Ovšem ve volbách v roce 1992 byla za ČSSD zvolena do České národní rady. Po svém zvolení zasedala ve výboru petičním, pro lidská práva a národnosti a v mandátovém a imunitním výboru. Po vzniku samostatné České republiky zasedla i v nové Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, když v roce 1996 obhájila svůj mandát. To se jí mimochodem podařilo i v letech 1998 a 2002.
Petra Buzková a Miloš Zeman
Buzková patřila ke kritikům současné hlavy státu už od počátku jejich politické kariéry. K představitelům kritického proudu vůči Zemanovi patřila už při jeho nástupu na post předsedy ČSSD v roce 1993. Tento proud byl ale poměrně slabý. Její výhrady vůči Zemanovi se pak vyhrotily v roce 1996, kdy spolu se Stanislavem Grossem kritizovala zapojení Miroslava Šloufa do volební kampaně ČSSD.
Jisté oslabení Zemanových odpůrců přišlo s Bohumínským sjezdem ČSSD, i přesto si ale Buzková udržela post místopředsedkyně strany. Do výčtu jejích funkcí ještě nezapomeňme zmínit její pozici místopředsedkyně poslaneckého klubu ČSSD od června do srpna 2002.
Kamenem úrazu byla opoziční smlouva
Tolik kritizovaná opoziční smlouva uzavřená mezi ČSSD a ODS neměla v obou stranách pouze příznivce. Petra Buzková patřila k jejím odpůrcům, považovala ji totiž pouze za krátkodobé řešení a nehodlala programově ustupovat Občanské demokratické straně. I přes tyto výhrady a fakt, že se dostávala na „černou listinu“ vedení strany, dokázala v roce 1999 obhájit post místopředsedkyně strany. Na tuto funkci však rezignovala už v roce o rok později, jako výraz nesouhlasu s tím, že ČSSD a ODS zahájily další „sbližování“ tím, že podepsaly tzv. toleranční patent.
Vedení strany ji chtělo zdiskreditovat
Buzková však přes to přese všechno byla velmi populární političkou a to nejspíš bylo trnem v oku vedení ČSSD. V polovině roku 2000 pak vyeskaloval vnitrostranický konflikt, kdy byl jeden ze Zemanových poradců obviněn ze sepsání plánu veřejné diskreditace Petry Buzkové. A tak přicházely další a další neshody mezi Buzkovou a Zemanem, které se čím dál více řešily i ve veřejném prostoru.
Zeman se zachoval jako prase?
Ve vzpomínkové knize Miloše Zemana „Jak jsem se mýlil v politice i v řadě dalších rozhovorů pro média označila současná hlava státu Petru Buzkovou jako bývalou místopředsedkyni strany za příšerně línou. Ta zase reagovala tím, že se Zeman zachoval jako prase.
Zemanovým odchodem z vedení strany přišla pro Buzkovou její zlatá politické léta. V letech 2002–2006 zastávala post ministryně školství ve vládách Vladimíra Špidly, Stanislava Grosse i Jiřího Paroubka. Kvůli svému ministerskému angažmá nakonec v září 2004 dokonce složila svůj poslanecký mandát. V roce 2006 však ohlásila odchod z vysoké politiky a následujících voleb se už neúčastnila. V témže roce sice ještě kandidovala v komunálních volbách na primátorku Prahy za ČSSD, její strana však získala jen 15 % hlasů a primátorem se stal Pavel Bém. V Zastupitelstvu hlavního města Prahy ale přeci jen zasedla, dokonce získala nejvíc preferenčních hlasů v rámci ČSSD. Svého mandátu se ale vzdala a tím uzavřela jednu svou velkou životní kapitolu.
