Pošta je leckdy posledním kontaktem se státní správou

12.7.2022
Redakce

 „Státem nespravedlivě a nepochopitelně nastavené financování veřejné služby pro občany má negativní dopad na fungování a rozvoj státního podniku a z pohledu odborů především na mzdy pošťáků,“ říká Jindřiška Budweiserová, předsedkyně Podnikového koordinačního odborového výboru České pošty. „Pošta musí ztrátové činnosti hradit z vlastních zdrojů. Od roku 2013 se tato suma blíží 10 miliardám korun, které musela pošta vydělat na ztrátové služby pro stát. Pošta je ve ztrátě už tři roky za sebou. Není divu. Který podnikatelský subjekt by takové podmínky ekonomicky zvládl?

Jak byste představila čtenářům svou práci?

Odbory principiálně hájí zájmy zaměstnanců. V dnešní době je skvělé, že máme v řadách pošťáků spoustu lidí, kteří se starají o prospěch všech kolegů. Jsme největší odborová organizace na České poště, máme více než sedm tisíc členů. Působíme v podniku od samého začátku, máme odborné zázemí a zkušenosti pro vyjednávání a jednání se zaměstnavatelem. Zastupujeme zaměstnance při jednáních s vedením České pošty, snažíme se pro ně se zaměstnavatelem vyjednat lepší podmínky, než jsou stanoveny v zákoníku práce. Jednáme o růstu mezd a benefitech pro 25 tisíc zaměstnanců. Řešíme problémy na pracovištích, staráme se o bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Odborářům navíc poskytujeme poradenství v pracovněprávníchotázkách a v oblasti sociální či bytové problematiky a další výhody.

Co v České poště nyní nejvíce řešíte?

Velkým tématem jsou změny, kterými pošta prochází. Budoucnost poštovních služeb jako takových. Organizační změny, rušení pracovních míst a nízké mzdy pošťáků, to je velké téma v době současné vysoké inflace. Ekonomika České pošty je negativně ovlivněna ztrátovými službami, které pošta musí dle licence poskytovat. Největším problémem jsou chybějící peníze.

Hodně z nás má tendenci poštu kritizovat, jistě ale není v lehké situaci už vzhledem ke všem službám, které musí z hlediska zákona zajišťovat. Jaká je v tomto v tuto chvíli situace? Co dělá největší problémy?

Mediální obraz České pošty často není příznivý. Považuji to za hodně nespravedlivé. Podle mého názoru pošta a její zaměstnanci pracují dobře a poskytované služby jsou ve většině případů na vysoké úrovni. Kvalita služeb je důležitá a stále se zlepšuje. Když si představíme, kolik dopisů a balíkův řádu desítek milionů pošťáci za rok doručí, je stížností jen malý zlomek. Většinou je problém způsobený nedostatkem personálních kapacit nebo selháním lidského faktoru.

Navíc, málokdo se ozve s pochvalou, když všechno perfektně funguje. Nespokojený zákazník je slyšet více. Chtěla bych připomenout práci pošťáků v období epidemie covid-19, poštovníslužby fungovaly takřka bez omezení i v extrémních podmínkách, kdy většina úřadů, firem a podniků omezovala služby pro veřejnost. Určitě pošťákům patří poděkování.

Toto období zvětšilo ztrátu České pošty, která jako jeden z mála podnikatelských subjektů dosud nedostala žádnou kompenzaci škod, které jí v souvislosti s epidemií vznikly. Jednali jsme opakovaně se zakladatelem, peníze z této kompenzace by byly využity především pro odměňování zaměstnanců. Bohužel se dosud vláda ani tímto problémem České pošty nezabývala.

Hlavní problém jsou, předpokládám, náklady na provoz i nerentabilních služeb. Jak se je nyní daří pokrývat?

Ztrátové služby, které pošta musí poskytovat na základě poštovní licence a zákona o poštovních službách, mají negativní dopad na ekonomiku podniku. Ztrátové služby po liberalizaci trhu poštovních služeb nebyly státem zprvu kompenzovány. Zákon o poštovních službách byl v průběhu let změněn a kompenzace nespravedlivě vynaložených nákladůse postupně zvyšovala. Přesto kompenzace na tuto veřejnou službu zdaleka nepokryje všechny náklady, a tak pošta musí ztrátové činnosti hradit z vlastních zdrojů. Od roku 2013 se tato suma blíží 10 miliardám korun, které musela pošta vydělat na ztrátové služby pro stát. Pošta je ve ztrátě už tři roky za sebou. Není divu. Který podnikatelský subjekt by takové podmínky ekonomicky zvládl?

Úhrada nákladů univerzální služby podléhánotifikaci Evropské komise, aby nebyla považována za nedovolenou podporu podniku v rámci podnikatelského prostředí. Notifikační proces pro období 2018 až 2022 nebyl dokončen. Poště tedy za období posledních pěti let dosud nebyly vyplaceny žádné kompenzace, v současné době tedy poště chybí šest miliard korun.

Je nepochopitelné, jak stát jako vlastník pošty nastavil podmínky pro provozování poštovních služeb. Dlouhodobě chybějící finance ovlivňují rozvoj podniku, investice a jsou hlavní příčinou nízkých mezd pošťáků.

Jaká je nyní práce pošťáků?

Práce pošťákůje velmi odpovědná a náročná. Nejvíce je vidět práce doručovatelů a na poštovních pobočkách. Jsou nejvíce v kontaktu se zákazníky. Pro mnoho z nich jsou pošťáci důležitým kontaktem se světem. Digitalizace a změny v komunikaci se pošty hodně dotýkají, posíláme méně dopisů, jsou využívány datové schránky, i poštovní poukázky pro převod peněz jsou často nahrazovány elektronickým bankovnictvím. Pandemie změnila chování zákazníků, lidé začali mnohem více využívat digitálníprostor pro komunikaci včetně komunikace se státní správou.

Přesto jsou poštovní služby velmi důležité, protože pošta je leckdy posledním kontaktem se státní správou především na venkově, a má tak nezastupitelnou funkci. Kontakt s lidmi je stále velmi důležitý a nelze zcela nahradit elektronickými prostředky.

Pošta prochází transformací, proběhlo mnoho zásadních změn s dopadem na způsob poskytování služeb, a hlavně s dopadem na pracovní místa pošťáků. Služby poskytujeme v menším počtu zaměstnanců a často zrušená místa chybí, pošťáci pracují s větší zátěží a ve stresu.

Nesouhlasili jsme s rušením pracovních míst, ale ekonomika podniku a ztráty generované poskytováním nerentabilních služeb jsou relevantním důvodem pro nechtěná úsporná opatření.

O co se v souvislosti se zaměstnanci nyní snaží odbory České pošty?

Od vzniku České pošty jsme vyjednávali pro zaměstnance podmínky pro jejich práci. Dokázali jsme v kolektivních smlouvách vyjednat benefity nad rámec zákonných podmínek. Dlouhodobým standardem je týden dovolené navíc, navýšené odstupné, příspěvek na penzijní či životní pojištění, příspěvky na stravování a dalšíbenefity z fondu kulturních a sociálních potřeb. Měli jsme vyjednaný významný benefit zkrácené týdenní pracovní doby.

Chceme zachovat vyjednané benefity i ve složité finanční situaci České pošty, naší prioritou jsou mzdy. Vyjednali jsme mimořádnou odměnu, ale to zdaleka nestačí a neřeší situaci pošťáků při stále rostoucích cenách.

Jak probíhá nyní kolektivní vyjednávání?

Jak už jsem řekla, uzavírali jsme kolektivní smlouvy s víceletou platností s velmi slušnými benefity. Poslední kolektivní smlouva byla uzavřena do konce roku 2018. Bohužel se dosud nepodařilo vyjednat novou kolektivní smlouvu, přestože naše odbory vytvořily podmínky pro vytvoření společného návrhu odborů po organizační, administrativní i obsahové stránce.

Legislativní podmínky pro kolektivní vyjednávání jsou od rozhodnutí Ústavního soudu jen obtížně naplnitelné. Ústavní soud zrušil ustanovení zákoníku práce, které řešilo situaci, kdy se odborové organizace neshodnou. Při kolektivním vyjednávání tedy musí odborové organizace jednat v absolutní shodě, což je jen obtížně splnitelné v našich podmínkách. V rámci České pošty působí deset odborových subjektů s velmi rozdílnými názory. Dohodu na straně odborů tak může zablokovat každá odborová organizace, i když má třeba jen deset členů. V současné právní úpravě kolektivního vyjednávání tedy neplatí na straně odborů demokratická vůle většiny.

Řešíme to tedy jednáním v rámci sociálního dialogu, podařilo se nám vyjednat s vedením České pošty zachování stejných benefitů jako v kolektivní smlouvě. Benefity byly zakotveny v rámci vnitřních předpisů podniku. Vnímáme to jako úspěšný krok, ale vnitřní předpisy podniku jsou předpisy zaměstnavatele, není to pro zaměstnance jistota srovnatelná s kolektivní smlouvou. Bohužel v souvislosti s dopady ztrátových služeb na finance České pošty, kdy pošta musí hledat úspory, pošťáci v loňském roce přišli o významný benefit zkrácené týdenní pracovní doby. O růstu mezd jednáme každý rok, a přes neutěšené ekonomické podmínky, jsme se zaměstnavatelem vyjednali za poslední tři roky kumulovaný mzdový růst 20 procent. Stále to nestačí, průměrná mzda pošťáků je ve srovnání s průměrnou mzdou v národním hospodářství nižší o osm tisíc korun.

Nespravedlivě a nepochopitelně státem nastavené financování veřejné služby pro občany má negativní dopad na fungování a rozvoj státního podniku a z pohledu odborů především na mzdy pošťáků. Od konce loňského roku se snažíme jednat o růstu mezd. Pokles reálné mzdy s 16procentní inflací je neúnosný. Zaměstnavatel dosud jednání odmítá, protože mu ve financích chybí šest miliard korun kompenzace za náklady na univerzální služby a musí své běžné výdaje včetně mezd pokrývat z provozníchúvěrů. Jednání o růstu mezd začnou hned po dokončení notifikačního procesu Evropské komise. Je to vůči pošťákůmnespravedlivé, nemůžou při svých nízkýchmzdách nést dopady špatně nastaveného systému úhrady nákladů veřejné služby. Pošta a pošťáci by si od státu už konečně zasloužili férové podmínky!

Vyhovuje vám současné nastavení zákoníku práce a dalšílegislativy, nebo byste byli pro určité změny?

Zákoník práce upravuje minimální podmínky pro zaměstnance. Určitě bychom ocenili srovnání podmínek v oblasti dovolené pro všechny zaměstnance, zkrácení týdenní pracovní doby, lepší ochranu bezpečnosti a zdraví při práci a také nastavení principu růstu minimální mzdy. Česká republika má v poměru k průměrné mzdě jednu z nejnižších minimálních mezd v rámci Evropské unie. Obecně považuji za nepřijatelné, aby člověk, který poctivě pracuje celý měsíc, dostal tak nízkou mzdu, že musí jít pro sociální dávky, aby finančně zvládl své základní životní náklady.

Velkým tématem je a do budoucna nejspíše i bude propouštění. Jak tam hodnotíte legislativu a reálný stav věci?

Česká pošta prochází transformací už několik let. Organizační změny s dopadem do zaměstnanosti řešíme v podstatě každý měsíc. Mají vážné dopady na pracovní podmínky, změny organizace práce bez nasazení informačníchsystémůa dalšíautomatizace jsou velkou zátěží pro stávající zaměstnance. Při projednávání organizačních změn diskutujeme o každé pracovní pozici. Za každou je konkrétní člověk, většinou pošťák duší i srdcem, který prací pro poštu žije. Nikdy nesouhlasíme s rušením pracovních pozic.

Jsem moc ráda, že jsme vyjednali se zaměstnavatelem navýšené odstupné pro odcházející zaměstnance v závislosti na délce pracovního poměru, přestože nemáme uzavřenou kolektivní smlouvu.

Česká pošta stojí na lidské práci, velmi náročné a zodpovědné. Je třeba, aby si zaměstnanců vážil zaměstnavatel i zakladatel, tedy stát. Naším cílem je vytvořit důstojné podmínky pro zaměstnance České pošty, kteří vykonávají službu pro občany tohoto státu. Pošťáci si zaslouží odpovídající a spravedlivé odměňování v pracovním prostředí odpovídajícím 21. století.

 


Témata:

Nepřehlédněte