4℃
Dnes je 25. březen , svátek má Marián

Praha byla tehdy plná nebývalých pouličních nepokojů a násilností. Vyvrcholilo to před 125 lety procesem s Omladinou

Další fotky

Někteří odsouzení političtí aktivisté se rekrutovali z pokrokového hnutí, což byla česká politická mládežnická organizace, která se snažila ovlivňovat politiku v mocnářství ve prospěch zavedení všeobecného hlasovacího práva a též se zasazovala za větší národnostní práva Čechů. Jiní však s žádnou politickou organizací neměli mnoho společného. Spolu s opravdovými politickými aktivisty byli v rámci tohoto procesu odsouzeni též lidé, kteří byli spíš jen obyčejní výtržníci. Zmíněná organizace „Omladina“ však nikdy neexistovala, v tomto případě se jednalo o kombinaci pokřivených výpovědí a policejních konstrukcí.

Reklama

Od roku 1892 v souvislosti s rostoucí politickou krizí u nás docházelo k nedovoleným demonstracím, pobuřování i ke srážkám s policií. Množství protirežimních aktivit vedlo policii k domněnce, že jsou tyto akce někým řízeny. O existenci tajné české protistátní mládežnické organizace byla policie v anonymních udáních informována již několikrát.
Pravdivost udání sice nikdy nebyla potvrzena, ale přece jen vedla k tomu, že pražské policejní velitelství bylo opatrné při udělování povolení ke vzniku organizací mládeže. Takto byla roku 1892 nepovolena dělnická vzdělávací organizace s názvem Českoslovanská omladina.

„Omladina“ byl v té době oblíbený název nejrůznějších organizací mládeže a jen v Praze jich existovalo hned několik. Existoval též velmi radikální časopis s názvem Omladina. Díky tomu byl jen název „omladina“ pro státní aparát podezřelý a česká okresní hejtmanství byla obeslána oběžníkem, který upozorňoval úředníky, aby spolky s takovým názvem sledovali.
Domněnku o tajné organizaci podporovalo též to, že letáky byly vyráběny na množícím stroji, tzv. hektografu, což bylo v té době poměrně drahé zařízení, které navíc podléhalo státní kontrole a pořídit jej šlo jen se zvláštním policejním povolením. Tento nelegálně držený stroj byl pak skutečně objeven při domovní prohlídce Jana Zieglosera, jednoho z účastníků demonstrací. Při této prohlídce byl též zabaven Ziegloserův osobní deník, kde si zapisoval své postřehy z politického života pražské mládeže, kterou zde nazýval „omladinou“.
Mladý vyšetřovatel Václav Olič (1847 v Řevničově – 1932 v Praze), který byl později během 1. světové války spolupracovníkem Maffie, si tyto zápisky vyložil jako potvrzení existence tajné organizace s názvem Omladina.

Od Tyla k Traubovi. Je tomu 185 let ode dne, kdy vyšlo první číslo časopisu Kwěty české

Oslavy císařových narozenin, které se v Praze pořádaly vždy 17. srpna, se tentokrát vůbec nevydařily. Mladí radikálové je využili k demonstracím svých požadavků za zlepšení národnostních práv Čechů, ale objevovaly se též plakáty proti vládnoucí dynastii a vládě. Demonstranti křikem přehlušili vojenskou kapelu při oficiálním ceremoniálu na Staroměstském náměstí, pak se vydali Celetnou ulicí, provolávali hesla, slovně tupili císaře, rozbili výklady restaurace U císaře rakouského a vývěsní tabule šlechtického kasína. Následovalo rozsáhlé vyšetřování a zatýkání.

Jelikož se stále objevovaly projevy odporu proti státnímu zřízení, bylo 12. září 1893 nad Prahou a přilehlými okresy vyhlášeno stanné právo se zostřeným policejním dohledem a cenzurou tisku. Do vyhlášení stanného práva bylo již ve vězení 36 domnělých omladinářů a od 12. září přibývalo mnoho dalších, včetně řady později významných osobností a politiků jako byl prvorepublikový ministr financí Alois Rašín (1867 v Nechanicích – 1923 v Praze), básník Stanislav Kostka Neumann (1875 v Praze – 1947 tamtéž) nebo František Modráček (1871 Habroveč-Louka, Vrbatův Kostelec, okr. Chrudim – 1960 v Praze), meziválečný sociálně-demokratický poslanec a senátor a mimochodem pradědeček Petry Buzkové.

Nábor nových zakládajících členů sboru dobrovolných hasičů Uhříněves. Seznamte se s jeho zajímavou historií!

Jako významný svědek byl získán jeden z účastníků srpnové demonstrace Rudolf Mrva.
Rukavičkář Mrva (*1873 v Praze na Malé Straně) se ale procesu s hnutím Omladiny vůbec nedočkal, byl v bytě své tety a pěstounky Anny Kerauschové v Saské ulici č. 3 brutálně zavražděn. Hrbatý muž s přezdívkou Rigoletto z Toscany byl už v březnu 1893 souzen za účast ve spolku Podzemní Praha, všichni obžalovaní byli ale osvobozeni. Byl vyloučen z dalších spolků Žižkovan a Malostranští mládenci. Za spolupracovníka policie ho (na základě důvodného podezření) označil poslanec Říšské rady Josef Herold (1850 v Praze – 1908 tamtéž).
23. prosince 1893 navštívili Rudolfa Mrvu jeho přátelé, osmnáctiletý strojník ze Žižkova Otakar Doležal a sedmnáctiletý František Dragoun, dělník ze Žižkova, a společně ho zavraždili. Oba byli vyšetřování v procesu s Omladinou. Důvodem vraždy bylo podezření, že Mrva spolupracuje s policií. Oba se k vraždě doznali.

Příběh Omladiny a Rudolfa Mrvy popsal Vladimír Neff ve čtvrtém díle své historické pentalogie Veselá vdova. Režisér František Filip natočil v roce 1986 podle románů Vladimíra Neffa televizní seriál Zlá krev. Dvacetiletého Mrvu představoval v tomto seriálu tehdy osmapadesátiletý Jiří Císler.

Mluví se o něm jako o místu vhodném pro zřízení muzea totality. Co víme o Borůvkově sanatoriu?

Na základě Mrvova svědectví byla zatčena řada lidí, kteří byli podrobeni výslechu. Jednalo se i o opravdu velmi mladé lidi, nejmladším bylo 16 let. Při výsleších byli často vyšetřovateli mateni, zmiňovali další jména lidí, kteří byli později zatčeni a potvrzovali též existenci spolku Omladina. Dochované materiály ovšem nepotvrzují, že by měli na mysli víc než vzdělávací spolek.
Zatčen byl též Antonín Holzbach (1874 v Kroměříži – 1959 v Praze), redaktor a autor turistických průvodců, bývalý předseda přípravného výboru vzdělávacího spolku Českoslovanská omladina, který byl roku 1892 státními úřady nepovolen. Holzbach své předsednictví nepopíral, ale odmítal, že by spolek po nepovolení přešel do ilegality.

O případu věděla veřejnost přes propašované motáky, zatčené též navštěvovali čeští politici včetně Masaryka. O věci se mluvilo i na půdě vídeňské Říšské rady. Obviněný Alois Rašín při výsleších upozorňoval vyšetřovatele Oliče na zjevné nezákonnosti v procesu. Medvědí službu prokázal zatčeným mladočeský poslanec Josef Herold, který na Rašínovu žádost pronesl řeč v Říšské radě, kde se zatčených sice zastal, ale tak, že existenci tajného spolku připustil.

Přes zjevné pochybnosti o pravdivosti svědectví Rudolfa Mrvy, který byl již dříve obviňován z křivého svědectví, byl nakonec případ předán soudu. Zároveň byla možnost propuštění z vazby na kauci, čehož mohlo využít několik zejména veřejně známých osob, včetně Rašína.

Nejkrutější zimy v Čechách. Čtyři metry sněhu a minus 42 stupně

U zemského soudu v Praze na Karlově náměstí bylo projednávání zahájeno 15. ledna 1894, konečné rozsudky padly 21. února 1894.
Ze 76 obviněných osob bylo 8 osvobozeno a zbylých 68 odsouzeno dohromady na 96 let vězení. Nejmladším bylo 16 a nejstaršímu 31 let. Nejvíce bylo osob do 20 let věku.
Mezi odsouzenými byli například politici Alois Rašín, nacionalistický politik, novinář a nakladatel Karel Stanislav Sokol (1867 v Heřmanově Městci – 1922 v Praze), redaktor Josef Škába (1870 v Dobřejovicích u Říčan – 1933 v Praze), S. K. Neumann nebo Antonín Pravoslav Veselý (1873 v Jičíně – 1904 v Praze), novinář, prozaik a politik. Nejtěžší trest dostal osmnáctiletý truhlářský učeň Ziegloser – osm let. Odsouzení byli většinou odvezeni do nově založené věznice v Plzni Na Borech.

S procesem s omladináři souvisela řada dalších soudních procesů v době pražského stanného práva. Kromě několika rozsudků za tiskové delikty padl též rozsudek nad vrahy svědka Rudolfa Mrvy, ale též padl rozsudek nad dvěma šestnáctiletými mladíky z Prahy, kteří si říkali Pomsta Čech. Pořídili si dvě dýky a vydali se vlakem do Vídně vykonat atentát na členy rakouské vlády. Ve Vídni byli zatčeni hned na nádraží. Oba dostali po 12 letech vězení.

Nálada ve společnosti zůstávala nadále neklidná. S veřejným pobouřením se setkala smrt odsouzeného Františka Dudy, který byl rodině předán v posledním stádiu tuberkulózy. V souvislosti s odvoláním stanného práva bylo rozhodnuto též o amnestii dosud vězněných omladinářů. V říjnu 1895 bylo drženo ve věznicích již jen 14 osob. Amnestie byla potvrzena císařem a 4. listopadu 1895 byli omladináři propuštěni, Ziegloser seděl až do roku 1898. Proti amnestii protestoval Alois Rašín, který tvrdil, že pokud byli v procesu odsouzeni neprávem na základě vykonstruovaného obvinění, nemohou být teď proto amnestováni. Nikdo další z odsouzených se k němu ale nepřidal.

Zdroj: Wikipedie

FOTO: Proces s Omladinou

Proces s Omladinou - 1 švejkmuseummProces s Omladinou - OLYMPUS DIGITAL CAMERAProces s Omladinou - 3 Modráček_FrantišekProces s Omladinou - 4 herold ency p2Proces s Omladinou - 5 ency brna
Další fotky
Proces s Omladinou - 6 Karel_Stanislav_Sokol wiProces s Omladinou - 0 zlá krev čt
Včera, 17:30
Zdraví je něco, co si za peníze opravdu nekoupíme. To by jistě mohli potvrdit i...
Včera, 16:00
Zahynulo na 250 000 mořských ptáků, 2800 mořských vyder, 300 tuleňů, 250 orlů, asi 22...
Včera, 14:00
Dnešní děti pořád koukají do mobilu nebo do počítače a hrají nejmodernější hry. Ty už...
Včera, 10:00
Dva předcházející tipy na výlet směřovaly na sever, takže nyní by bylo dobré změnit směr...
Včera, 08:00
Před 43 lety, 24. března 1976, zemřel v požehnaném věku 89 let britský polní maršál...
23.3.2019
Kdo nezažil padání vlasů na vlastní kůži, nemůže pochopit, jak to některé ženy a muže...
23.3.2019
Brambory navíc obsahují spoustu vitaminů, minerálních látek a stopových prvků. Jsou ideální superpotravinou.
23.3.2019
V sobotu začala jarní turistická sezona na železnici v Praze a Středočeském kraji. Na koleje...
23.3.2019
Jmenovala se Arabella Churchillová, narodila se 23. března 1648 a dožila se na tu dobu...
23.3.2019
Do titulku jsme si vypůjčili jeho „písničku“ z filmu Tři veteráni, jak jste možná poznali....
Reklama