zavřít mapu
Prozradíme, že ta druhá je také v Praze a je novodobější. V období normalizace měla být dokonce zbourána.
V roce 1911 byl zakoupen filiálním sborem dům v Prokopské ulici. Stavba kaple byla zadána v roce 1912 firmě známého stavitele Matěje Blechy (1861 ve Štítarech, okr. Znojmo – 1919 v Praze). Autorem projektu je s největší pravděpodobností architekt Emil Králíček (1877 v Havlíčkově Brodě – 1930 v Praze), který v té době pracoval v Blechově projekčním ateliéru. Jedná se o stavbu kombinující prvky kubismu a pozdní secese. Stavba byla otevřena slavnostním shromážděním dne 29. června 1914.
Protože stavba stojí na místě jámy po těžbě písku, která byla zavezena sutinami z pražské asanace, musela být pod stavbou položena betonová základová deska.
Roku 1928 byly dostavěny kanceláře a v roce 1938, když evangelíci ze švýcarské obce Balgach darovali žižkovskému sboru zvon, musela být přistavěna zvonice a sakristie (nazvaná Švýcarská síň) podle projektu dalšího známého architekta Bohumíra Kozáka (1885 ve Velké Lhotě u Volfířova – 1978 v Praze).
V době asanace Žižkova v 70. letech 20. století bylo plánováno, že bude stavba zničena, ale díky snahám tehdejšího faráře Františka Potměšila došlo v roce 1975 k prohlášení stavby za kulturní památku a tím i záchraně před zbouráním.
V roce 1992 byla provedena v interiéru malba studenty Vysoké školy uměleckoprůmyslové, která zdůrazňuje kubistický duch stavby.
Generální oprava kaple proběhla v letech 1996–2006.
TIP
Betlémská kaple na Žižkově je kostelem sboru Českobratrské církve evangelické na adrese Prokopova 4. Kaple je skryta uvnitř bloku činžovních domů. Podívat se do ní můžete ve středu, s průvodkyní Alexandrou Škrdlandovou. Sraz je v půl třetí u žižkovského kostela sv. Prokopa (viz fotogalerie).
Žižkovská Betlémská kaple je jediným místem v Praze, kde se dochoval původní kubistický interiér. Kazatelnu žižkovské kaple zdobí typicky kubistický hvězdicový motiv, který se objevuje i na dalších místech kostela. Vzácný interiér doplňuje i nová výmalba v duchu tohoto stylu, o kterou se v roce 1992 postarali studenti uměleckoprůmyslové školy.
Kostel je pro veřejnost běžně přístupný. Skrývá se ve dvorním traktu domu čp. 216 v Prokopově ulici. Příležitostně se tu konají i koncerty a přednášky.
Zajímavá je i pamětní deska na zdi Betlémské kaple, která připomíná oběti německé okupace. Vzpomíná rodinu Fafkovu, která ukrývala parašutisty Jana Kubiše a Jozefa Gabčíka, atentátníky na Heydricha. Chybělo málo a jejich posledním útočištěm se stal právě tento zapadlý kubistický kostelík na dvoře činžovního domu v Prokopově ulici.
„Uvažovalo se o tom, že by se ukryli do malého sklepa pod kostelem, ale odbojáři se obávali, že je tam z okolních bytů moc vidět. Tak se zvolila krypta pravoslavného chrámu v Resslově ulici,“ vysvětluje farář Betlémské kaple Pavel Kalus.
Petr Fafek, Liboslava Fafková i jejich dcery Rela a Liboslava byli popraveni střelami do týla 24. října 1942 v Mauthausenu. Stalo se tak poté, co byli několik týdnů vězněni na Pankráci, kde byli vyslýcháni a mučeni, byli odsouzeni za napomáhání parašutistům z výsadku operace Anthropoid (výsadek vyslaný během druhé světové války z Velké Británie na území Protektorátu Čechy a Morava).
Rodina Fafkových byla silně věřící. Pomáhat bližnímu svému pro ně jako členy Českobratrské církve evangelické bylo přirozené. Proto když byli požádáni, aby u sebe ubytovali na nějakou dobu parašutisty Gabčíka a Kubiše neváhali. V jejich bytě Vinohradech v Kolínské ulici čp. 1718/11 bydleli vojáci od 25. března.
Fafkovi pomohli parašutistům najít útočiště celkem třikrát. Poprvé tomu bylo, když ubytovali vojáky sami ve svém bytě. Podruhé když v polovině května potřebovali najít další místo, kde by se mohli zdržovat, domluvil Petr Fafek s bývalým učitelem své dcery Josefem Ogounem ubytování v jejich bytě v nynější Václavkově ulici č. 18 v Dejvicích, odkud vyráželi parašutisté provést atentát na říšského protektora.
Potřetí se tak stalo, když ještě před útokem na Heydricha zprostředkoval kontakt mezi pravoslavným kaplanem Vladimírem Petřkem (1908 – 1942) a hlavním podporovatelem parašutistů Zelenkou-Hajským. Bez Fafkovy pomoci by tak sedm nejhledanějších vojáků v protektorátu, nikdy nenalezlo útočiště v pravoslavné kryptě chrámu sv. Cyrila a Metoděje.
Gabčík podle některých historických pramenů navázal vztah s mladší dcerou Fafkových Liboslavou.
Liboslava Fafková (1921 – 1942) byla zaměstnána v institucích Masarykovy ligy proti tuberkulóze, od února 1942 pracovala na jeho ústředí, přičemž se zapojila do činnosti odbojové organizace.
6. května 1951 se v žižkovském sboru konala slavnostní bohoslužba, po které byla celé rodině odhalena v předsálí Betlémské kaple pamětní deska.
