23℃
Dnes je 17. červenec , svátek má Martina

Budova nákladového nádraží opět v centru pozornosti. Bude v ní i škola?

Radnice Prahy 3 vyjednává o vzniku nové základní školy v budoucí čtvrti na pozemcích bývalého nákladového nádraží.

Reklama

Jednou z možných variant je i její umístění přímo v budově funkcionalistické památky. V únoru navíc do hry o tom, jak bude budoucí čtvrť vypadat, vstoupil nový vlastník pozemků. Nová čtvrť, která na pozemcích opuštěného nákladového nádraží vznikne, si vyžádá značné nároky na veřejnou vybavenost. Prvořadým zájmem vedení Praha 3 je proto umístění nové základní školy v areálu nádraží.

Studie IPR z prosince 2017 dokonce prověřila případné umístění základní školy přímo do budovy bývalého Nákladového nádraží Žižkov. Při schválení takového záměru by studie musela být dopracována. Lokace školních prostorů v návrhu vychází z logiky členění skladových křídel na jednotlivé segmenty – proto je škola navržena tak, že zabírá celé tyto segmenty od suterénu až po střechu. Jejich počet závisí na cílové kapacitě – maximálně jde o čtyři segmenty pro 27třídní školu, nicméně realizaci je možno časově rozložit bez dopadu na plnou funkčnost.

Jiné úvahy zase mluví o tom, že by budova základní školy mohla být v samostatně stojícím objektu v některém z budoucích stavebních bloků, což by mohlo umožnit například lepší zázemí pro školní hřiště a podobně.
„Důležitou otázkou je také to, kdo výstavbu školy zaplatí. Zde je podle nás na místě, aby na tak velkou investici přispěli developeři, kteří postaví okolní byty, chceme je k tomu iniciovat společně s představiteli hlavního města Prahy,“ doplňuje místostarosta Prahy 3 Tomáš Mikeska.

Stavěl domy, které mají svoji eleganci, sílu i fortel. Záruba – Pfeffermann byla prostě solidní firma

Už v únoru 2016 vláda schválila Plán implementace Státní kulturní politiky až do roku 2020. Ten obsahuje úkol přenést sídlo Národního filmového archivu do budovy Nákladového nádraží Žižkov.
Ve vládním plánu je také umístění dalších státních a ostatních kulturních organizací na nákladové nádraží, například společné expozice kamenosochařství Národního muzea a Muzea hlavního města Prahy.
Národní filmový archiv chce společně se Státním fondem kinematografie do čelní budovy Nákladového nádraží Žižkov umístit své aktivity využívané širokou veřejností – studovny, knihovny, výstavní sály. V čelní budově by tak mělo být provozováno také archivní kino Ponrepo.
Vyšší podlaží budovy by pak sloužila jako odborná pracoviště a administrativní zázemí. Filmy by se na nádraží neuchovávaly, ale zůstaly by v nově vybudovaných depozitářích mimo Prahu.
Vláda ve svém usnesení žádala představitele samosprávných celků, aby spolupracovali s ministrem kultury při realizaci Plánu implementace, což podle místostarosty Tomáše Mikesky Praha 3 aktivně činí.

Postavil tři pražské mosty. Architekt Vlastislav Hofman byl ale mužem mnoha talentů

Největšími aktéry, kteří budou do velké míry určovat podobu budoucí čtvrti, jsou developerské společnosti Central Group, která má v majetku severní část pozemků, a Sekyra Group, která má zasmluvněny pozemky na jihu. K nim nyní přibyla skupina Penta Investments, která získala pozemky na východě při Malešické ulici. Chystá zde vybudovat rezidenční projekt minimálně s 500 byty za dvě miliardy. Bytový projekt chystá s Českými drahami a společností SUDOP v konsorciu pod názvem Railreal.
Zahájení výstavby Penta očekává v roce 2021.
Na celém území nákladového nádraží je zatím stavební uzávěra. Její zrušení se předpokládá se změnou územního plánu, která se pro rozsáhlé území bývalého nádraží připravuje.

Posudek ocenil Nákladové nádraží Žižkov na 660 milionů

Velkokapacitní nádraží na Žižkově sloužilo k rychlé překládce zboží, zejména potravin, a současně mělo kapacity pro jejich skladování ve strojních chladnicích.
Nádraží stojí na území někdejšího Červeného dvora pod Židovskými pecemi. Projekt trati zpracoval Ing. Miroslav Chlumecký, který byl též autorem Dispozičního plánu budoucích železničních úprav v Praze. Státní regulační komise projekt schválila v roce 1927. Ještě roku 1927 byla zahájena výstavba výhybny Malešice na spojce Libeň (horní nádraží) – Vršovice.

Provozní budovu se železobetonovým skeletem v roce 1930 společně vyprojektovali Kotěrův žák Karel Caivas (1897 v Lanškrouně – 1977 v Praze) a Vladimír Weiss (1897 v Praze – 1989 v Řevnicích). Postavily ji firmy Karla Skorkovského (1881 v Humpolci – 1959 v Praze), Bohumila Belady (1874 v Křivsoudově u Benešova – 1964 v Praze) a Františka Strnada (1891 ve Vlastci u Písku – 1943), ocelové konstrukce dodala ČKD. Skladiště a rampy byly stavěny od roku 1931, správní budovy od roku 1934. Provoz nádraží byl zahájen 1. března 1936, ukončen byl v roce 2002.

Zdroj: Radniční noviny Prahy 3

ondřej tuček p3
Škola - vizualizace Ondřeje Tučka
(Radniční noviny Prahy 3)
Před 27 minutami
Na dodržování povinností cyklistů na pražských cyklostezkách se během prázdnin zaměří městská policie. Strážníci spolu...
Před 58 minutami
Hlavní město a pražský dopravní podnik (DPP) podepsaly dohodu a nájemní smlouvu na využití pozemků...
Před 3 hodinami
V městské části Praha-Nedvězí podali registračnímu úřadu pro nové volby do zastupitelstva jednu kandidátní listinu....
Dnes, 11:05
Výstavba obecních bytů v metropoli byla poměrně velká v 90. letech, od roku 2010 se...
Dnes, 10:26
Praha 2 je v rámci hlavního města Prahy územím s nejvyšším indexem stárnutí. Očekává se,...
Dnes, 09:31
Předsedou Komise pro udržitelnou energii a klima Rady hlavního města Prahy byl jmenován ekolog a...
Dnes, 08:28
Také střecha Centra Černý Most se během léta proměnila ve velkokapacitní letní kino.
Včera, 18:35
V Tursku u Prahy hoří bývalé zemědělské haly, které nyní slouží jako sklady různých firem....
Včera, 18:00
Policie zadržela dva cizince ve věku 23 a 30 let, kteří podle oznámení v pondělí...
Včera, 16:57
Dům fotografie (Revoluční 5, Praha 1) hostí snímky jubilujícího Jiřího Hankeho. Kurátorem výstavy je Josef...
Reklama