Distanční výuka je nyní zavedena na všech vysokých školách v Praze, na Univerzitě Pardubice, na zlínské Univerzitě Tomáše Bati a nově i na brněnské Masarykově univerzitě. Toto nařízení se však nevztahuje na zkoušení do deseti lidí, na laboratorní, experimentální a uměleckou práci do patnácti lidí a také na praktickou výuku.

Studentům se však nelíbí, že distanční výuka pro ně byla zavedena ještě dříve, než vůbec vstoupili na univerzitní půdu, měli šanci se mezi sebou poznat, a především si ujasnili, co bude jejich studium obnášet. Nejvíc se tak logicky bouří ti, kteří měli nastoupit do prvních ročníků, a tedy vůbec nevědí, co mohou očekávat.

Tito studenti se rozhodli uspořádat demonstraci. Bojují za to, že nechtějí trávit čas, jenž měli věnovat seznamování se s novými spolužáky, zavření u sebe v pokoji. Tak to ale bude, ať už se to studentům či komukoli jinému líbí, nebo ne. A to, že si studenti stěžují, že ještě ani nemají žádné informace k tomu, jak bude vlastně výuka probíhat, je už ale starost každé školy zvlášť. Každá univerzita se musí potýkat s tím, že je povinna všem studentům zajistit, alespoň víceméně pro tuto dobu, plnohodnotné studium.

Přechod z prezenčního studia na dálkové ale netrápí jen studenty, ale například i vedení jednotlivých škol. Vzdělávací instituce se musejí vypořádat s výukou on-line po různých skypech, teams a podobně. Primátor Hřib, který na základě komunikace s hygieniky nařídil v Praze distanční výuku argumentuje, že vysokoškoláky a jejich učitele ochránit od nakažení.

Organizátoři demonstrace ubezpečují vládu, že veškeré protesty proběhnou v rouškách a v poklidu. I tak však ke konání této akce potřebují mít povolení, tudíž demonstrace pravděpodobně proběhne až začátkem října. Zde se však nabízí otázka, jestli se tak ale vůbec uskuteční, protože nový ministr zdravotnictví Roman Prymula už dříve avizoval, že hodlá zrušit veškeré venkovní hromadné akce nad sto lidí.