18℃
Dnes je 21. květen , svátek má Monika

Pohlédněte do historie tradic. Jak naši předci prožívali velikonoční svátky?

Další fotky

Velikonoce patří mezi nejoblíbenější svátky ve velké části světa. Svátky jara oslavují lidé různých zemí, vyznání i kultur. Velikonoce, stejně jako Vánoce, provází množství tradic a zvyků, které se místně liší. K velikonočním svátkům v Praze také již tradičně patří velikonoční trhy. Konat se akce spojené s Velikonocemi budou i v Praze 6.

Reklama

V posledním týdnu dlouhého postního období má každý den své pojmenování a zvyky. Víte, co který den znamená, jaké tradice se dodržovaly a co se smělo a nesmělo?

Květná (Pašijová) neděle

Šestá, poslední neděli postní, kdy bývají kostely vyzdobeny ratolestmi vrby, které mají připomínat palmové větve, jimiž lid vítal Ježíše. Slaví se památka vjezdu Ježíše Krista do Jeruzaléma. Při bohoslužbách se v kostele předčítá zpráva o umučení Ježíše Krista, tzv. Pašije, světí se vrbové větvičky s částečně rozvitými pupeny, tzv. kočičky.

Maso i kopřivy. Co všechno kdysi jedli kladenští havíři o Velikonocích?

Modré pondělí

V kostelech se vyvěšují modré látky.

Šedivé úterý

Bývalo dnem velkého jarního velikonočního úklidu. Hospodyňky vymetaly pavučiny, bílily stavení, čistila se okna a upravovala zahrádka i okolí domu.

Konečně jaro! Centrum Prahy rozkvete Velikonočními trhy. Na co se můžete těšit?

Škaredá (Černá) středa

Vymetaly se komíny. Lidé se neměli mračit, jinak by se museli škaredit každou středu v roce. Je to den, kdy Jidáš zradil Krista – škaredil se na něj.

Zelený čtvrtek

Kněží v kostelech v tento oblékali zelené mešní roucho. Naposledy zvoní kostelní zvony, pak umlknou až do Bílé soboty, „odlétají do Říma“. Místo zvonů děti s velkým nadšením procházely krajem s nejrůznějšími klapačkami a řehtačkami. Při křesťanské mši omýval biskup a řeholní představení nohy 12 starcům stejně jako Kristus apoštolům při Poslední večeři. Lidé se myli rosou, dešťovou vodou nebo v potoce a jedlo se pečivo pomazané medem, tzv. jidášky. Měla se jíst zelená jídla jako špenát, kopřivy, řeřicha, různé druhy zeleného zelí apod., aby byl člověk zdravý.

Velký (Bolestný, Tichý) pátek

Je dnem smutku, protože Ježíš byl vyslýchán, odsouzen a ukřižován. Nekonala se mše, v kostelech se upravoval „Boží hrob“, předváděly se pašijové hry a procházela se křížová cesta na památku Ježíšova utrpení. Lidé vstávali před východem slunce, aby se omytím v potoce či řece uchránili nemocí a bolestí. Podle starobylých pověr se v tento den otvírala země s poklady. Nesmělo se pracovat, pít mléko, jíst vejce ani kouřit. Velký pátek je také svátkem vody a dnem čarodějnic. V tento den se nesmělo prát, pradleny věřily, že by prádlo namáčely do Kristovy krve. Lidé věřili, že kdyby čarodějnice získala nějaký jejich předmět, mohla by je s jeho pomocí uhranout.

Řada středočeských měst, muzeí i památek chystá velikonoční program. Nabídka je pestrá

Bílá (Veliká, Provodní) sobota

Den, kdy byl Ježíš sejmut z kříže a uložen do hrobu. Dopoledne se před kostelem pálil a světil oheň, který si hospodyně odnášely na polínku domů – „pálil se Jidáš“. Večer pak v kostele vítali Krista, který vstal z mrtvých. Doma lidé vařili a pekli mazance a beránky, zdobila se vajíčka, muži a chlapci pletli pomlázky. Lidé si také omývali obličej sněhem nebo studenou vodou, aby byli po celý rok zdraví.

FOTO: Velikonoce

Velikonoce - VelikonoceVelikonoce - VelikonoceVelikonoce - VelikonoceVelikonoce - VelikonoceVelikonoce - Velikonoční trhy (1)
Další fotky
Velikonoce - Velikonoční trhy (2)Velikonoce - Velikonoční trhy (4)

Velikonoční neděle (Boží hod velikonoční)

Den vzkříšení Ježíše Krista – slavnost Zmrtvýchvstání Páně je největším svátkem celého liturgického roku. Jedly se pokrmy posvěcené v kostele – velikonoční nádivka, skopové a jehněčí maso, holoubata, beránek, mazanec, chléb, vejce, víno apod. Každý, kdo přišel do domácnosti, musel být takovým jídlem obdarován.

Velikonoční (Červené) pondělí

Den veselých lidových oslav a bohatého hodování. V tento den se mělo darovat červené vejce, proto také „červené pondělí“. Chodilo se na pomlázku, původně pohanský magický obřad k zajištění plodnosti a zdraví, kdy muži čerstvými metlami z vrbového proutí – pomlázkami vyháněli z žen nemoci a polévali je mocnou živou vodou. Ženy je za to odměňovaly zdobenými vejci jako příslibem skrytého, budoucího života. Tento zvyk – koleda se dodržuje dodnes.

Výluky metra na Velikonoce: Dejvická bude zavřená úplně, část metra C nepojede

Tento článek pochází z webu Vaše 6.
Před 18 minutami
V pražské Nemocnici Na Bulovce je od půlnoci omezena péče kvůli havárii vodovodu mimo areál....
Před 1 hodinou
Hlas Josefa Svobody rozhodl o tom, že padne koalice Pirátů a nezávislých, sdružení Praha 4...
Před 2 hodinami
V souvislosti s opravou tramvajové trati v úseku Dvorce – Nádraží Braník, obratiště Levského, bude...
Před 2 hodinami
Podle náměstka pro dopravu Adama Scheinherra je začátek výstavby připravený na letošní červen, kdy by...
Před 3 hodinami
Ve středu 22. května mezi osmou ranní a osmou večerní se pěší zóny na Andělu...
Včera, 18:00
Vedení Prahy 10 připraví návrh zavedení parkovacích zón na svém území. Studie bude hotova letos...
Včera, 16:27
V pražské zoo se začátkem května narodila dvě selata vzácného pekari Wagnerova, které bylo až...
Včera, 12:27
Léto se blíží, folkaři vystrkují růžky a pronikají do rockových klubů. Ale ještě je dost...
Včera, 11:03
Tramvajová zastávka ve Vysočanech má nový označník. Někteří jej nazývají padající obludou podle vzhledu a...
Včera, 11:00
V Tuchoměřicích u Prahy vznikne příští rok logistické centrum pro zásilkovou a nákladní přepravu americké...
Reklama