14℃
Dnes je 19. červenec , svátek má Čeněk

Pohlédněte do historie tradic. Jak naši předci prožívali velikonoční svátky?

Další fotky

Velikonoce patří mezi nejoblíbenější svátky ve velké části světa. Svátky jara oslavují lidé různých zemí, vyznání i kultur. Velikonoce, stejně jako Vánoce, provází množství tradic a zvyků, které se místně liší. K velikonočním svátkům v Praze také již tradičně patří velikonoční trhy. Konat se akce spojené s Velikonocemi budou i v Praze 6.

Reklama

V posledním týdnu dlouhého postního období má každý den své pojmenování a zvyky. Víte, co který den znamená, jaké tradice se dodržovaly a co se smělo a nesmělo?

Květná (Pašijová) neděle

Šestá, poslední neděli postní, kdy bývají kostely vyzdobeny ratolestmi vrby, které mají připomínat palmové větve, jimiž lid vítal Ježíše. Slaví se památka vjezdu Ježíše Krista do Jeruzaléma. Při bohoslužbách se v kostele předčítá zpráva o umučení Ježíše Krista, tzv. Pašije, světí se vrbové větvičky s částečně rozvitými pupeny, tzv. kočičky.

Maso i kopřivy. Co všechno kdysi jedli kladenští havíři o Velikonocích?

Modré pondělí

V kostelech se vyvěšují modré látky.

Šedivé úterý

Bývalo dnem velkého jarního velikonočního úklidu. Hospodyňky vymetaly pavučiny, bílily stavení, čistila se okna a upravovala zahrádka i okolí domu.

Konečně jaro! Centrum Prahy rozkvete Velikonočními trhy. Na co se můžete těšit?

Škaredá (Černá) středa

Vymetaly se komíny. Lidé se neměli mračit, jinak by se museli škaredit každou středu v roce. Je to den, kdy Jidáš zradil Krista – škaredil se na něj.

Zelený čtvrtek

Kněží v kostelech v tento oblékali zelené mešní roucho. Naposledy zvoní kostelní zvony, pak umlknou až do Bílé soboty, „odlétají do Říma“. Místo zvonů děti s velkým nadšením procházely krajem s nejrůznějšími klapačkami a řehtačkami. Při křesťanské mši omýval biskup a řeholní představení nohy 12 starcům stejně jako Kristus apoštolům při Poslední večeři. Lidé se myli rosou, dešťovou vodou nebo v potoce a jedlo se pečivo pomazané medem, tzv. jidášky. Měla se jíst zelená jídla jako špenát, kopřivy, řeřicha, různé druhy zeleného zelí apod., aby byl člověk zdravý.

Velký (Bolestný, Tichý) pátek

Je dnem smutku, protože Ježíš byl vyslýchán, odsouzen a ukřižován. Nekonala se mše, v kostelech se upravoval „Boží hrob“, předváděly se pašijové hry a procházela se křížová cesta na památku Ježíšova utrpení. Lidé vstávali před východem slunce, aby se omytím v potoce či řece uchránili nemocí a bolestí. Podle starobylých pověr se v tento den otvírala země s poklady. Nesmělo se pracovat, pít mléko, jíst vejce ani kouřit. Velký pátek je také svátkem vody a dnem čarodějnic. V tento den se nesmělo prát, pradleny věřily, že by prádlo namáčely do Kristovy krve. Lidé věřili, že kdyby čarodějnice získala nějaký jejich předmět, mohla by je s jeho pomocí uhranout.

Řada středočeských měst, muzeí i památek chystá velikonoční program. Nabídka je pestrá

Bílá (Veliká, Provodní) sobota

Den, kdy byl Ježíš sejmut z kříže a uložen do hrobu. Dopoledne se před kostelem pálil a světil oheň, který si hospodyně odnášely na polínku domů – „pálil se Jidáš“. Večer pak v kostele vítali Krista, který vstal z mrtvých. Doma lidé vařili a pekli mazance a beránky, zdobila se vajíčka, muži a chlapci pletli pomlázky. Lidé si také omývali obličej sněhem nebo studenou vodou, aby byli po celý rok zdraví.

FOTO: Velikonoce

Velikonoce - VelikonoceVelikonoce - VelikonoceVelikonoce - VelikonoceVelikonoce - VelikonoceVelikonoce - Velikonoční trhy (1)
Další fotky
Velikonoce - Velikonoční trhy (2)Velikonoce - Velikonoční trhy (4)

Velikonoční neděle (Boží hod velikonoční)

Den vzkříšení Ježíše Krista – slavnost Zmrtvýchvstání Páně je největším svátkem celého liturgického roku. Jedly se pokrmy posvěcené v kostele – velikonoční nádivka, skopové a jehněčí maso, holoubata, beránek, mazanec, chléb, vejce, víno apod. Každý, kdo přišel do domácnosti, musel být takovým jídlem obdarován.

Velikonoční (Červené) pondělí

Den veselých lidových oslav a bohatého hodování. V tento den se mělo darovat červené vejce, proto také „červené pondělí“. Chodilo se na pomlázku, původně pohanský magický obřad k zajištění plodnosti a zdraví, kdy muži čerstvými metlami z vrbového proutí – pomlázkami vyháněli z žen nemoci a polévali je mocnou živou vodou. Ženy je za to odměňovaly zdobenými vejci jako příslibem skrytého, budoucího života. Tento zvyk – koleda se dodržuje dodnes.

Výluky metra na Velikonoce: Dejvická bude zavřená úplně, část metra C nepojede

Tento článek pochází z webu Vaše 6.
Dnes, 14:33
Motolská skládka, jejíž sanace se připravuje, se stává častým terčem lidí, kteří nerespektují její zabezpečení...
Dnes, 13:28
Skoro 100 000 lidí v hlavním městě žije v oblastech zatěžovaných hlukem z tramvajové a...
Dnes, 12:27
Hlavní město plánuje modernizovat osvětlení památek tak, aby bylo možné je nasvítit více barvami jako...
Dnes, 11:08
Pražští celníci objevili v polském kamionu tisíce padělků stavebnic a plastových postaviček s logem Lego...
Dnes, 10:33
Stanice metra Vltavská a její bezprostřední okolí prochází rozsáhlými úpravami. Praha 7 a Dopravní podnik...
Dnes, 09:26
K odstranění graffiti z pilíře Karlova mostu, kterým památku poškodili v pondělí večer dva sprejeři,...
Včera, 17:03
Hlášení o střelbě přijala policie ve středu před půl osmou večer, přičemž k ní mělo...
Včera, 16:31
V parku za severní hranicí Krčského lesa nedaleko stanice metra Roztyly bylo zpřístupněno nové workoutové...
Včera, 15:29
Pražská Technická správa komunikací (TSK) vykázala za loňský rok zisk 45,8 milionu korun, což je...
Včera, 14:32
Již zítra, v pátek 19. července, zahájí provoz dočasný pop-up Manifesto Market Smíchov a oživí...
Reklama