Husův sbor v Dejvicích hraje všemi slohy. Kolej i s čtyřicetimetrovou věží postavili během sedmi měsíců

Další fotky

Pozoruhodná stavba Husův sbor tvoří jednu z dominant Dejvic. Byl postaven jako bohoslovecká kolej a sídlo úřadu patriarchy a zakladatele Církve československé (později Církve československé husitské) podle návrhu architekta Jiřího Stibrala (1859 v Praze – 1939 tamtéž) pod vedením bubenečského stavitele a architekta Aloise Zimy ledna (1873 v Kněžmostě – 1960 v Praze).
Stavba byla zahájena 11. května 1925 a věž byla završena už 12. listopadu téhož roku. Celý objekt byl budován ještě dva roky a samotný sbor, situovaný ve dvoře objektu, byl otevřen 19. října 1928.

Ze stavebního hlediska se jedná o desetipodlažní objekt s 42 m vysokou věží, zakončenou jednoduchou střechou ve tvaru jehlanu. Zároveň se jedná o nejkonzervativnější pražskou stavbu 30. let dvacátého století. Sjednocením prvků různých stavebních slohů v jeden architektonický celek, autor návrhu Jiří Stibral vyjádřil snahu Církve československé dovršit národní reformační snahy. Kromě liturgického prostoru, kolumbária se 600 schránkami, přednáškových sálů, místností bohoslovecké koleje a obytné části, jsou v budově i kanceláře ústředí Církve československé husitské.

Novogotická fasáda s pseudorománskými okny je v úrovni druhého podlaží ozdobena sochami Jana Amose Komenského a mistra Jana Husa. Nad vchodem do budovy je umístěn reliéf Mistr Jan Hus se loučí s přáteli od akademického sochaře Josefa Kotyzy. Velká pamětní deska na průčelí budovy oznamuje, že zde zemřel první patriarcha církve Karel Farský. Vrchol střechy je ozdoben symbolem slunce na dlouhé železné tyči.

První dva patriarchové tu mají hrob

Jednolodní modlitebna pro tisíc věřících je zaklenuta síťovou gotickou klenbou, inspirovanou klenbou Vladislavského sálu na Pražském Hradě. Dřevěný kříž s Kristem na oltářní mensou je dílem sochaře Viléma Amorta (1864, Kunratice, Praha – 1913, Praha). Kovové zábradlí kolem oltáře a dvě kovové palmy (stromy života) s osvětlením po jeho stranách připomínají klášterní kostel v Emauzích, kde byla tato výzdoba zničena při náletu v roce 1945. Vedle oltáře je umístěna busta mistra Jana Husa, jeden z návrhů sochaře Ladislava Šalouna (1870 v Praze – 1946 tamtéž) na Husův pomník na Staroměstském náměstí. Před lavicemi, po stranách stolu Páně, se nacházejí busty dvou prvních patriarchů Církve československé (husitské), Karla Farského a Adolfa Procházky. Pod nimi jsou ve zdi uloženy urny s jejich popelem.

Karel Farský (1880, Škodějov, Příkrý na Semilsku – 1927 v Praze) byl český římskokatolický reformistický kněz, později spoluzakladatel, vůdčí ideová osobnost, teolog, duchovní, biskup a první patriarcha Církve československé husitské. Kněžské svěcení přijal v roce 1904, o pět let později se stal doktorem teologie. Živil se jako středoškolský profesor náboženství v Praze a v Plzni, po válce krátce nastoupil místo tajemníka v církevním oddělení Ministerstva školství a národní osvěty. Stál u zrodu samostatné reformní a národní církve, v roce 1924 se stal jejím prvním patriarchou.

Také Gustav Adolf Procházka (1872 v Kosmonosích – 1942 v Praze), byl původně římskokatolický kněz. V roce 1928 se stal druhým patriarchou husitské církve.

Náměstí u tří koňů

V letech 2007 – 2008 byl v rámci vybudování podzemních garáží architektonicky ztvárněn a upraven prostor před vstupem do budovy Husova sboru. Jedná se o náměstí mezi ulicemi Wuchterlova a Kafkova, kde podle návrhu autorů z firmy Pata & Frýdecký Architekti vznikla centrální vodní kaskáda s lávkami a můstky, lemovaná po obou stranách stromy a lavičkami. Kolem kaskády jsou umístěny tři bronzové plastiky koní sochaře Michala Gabriela (*1960 v Praze).

Husitská církev je specificky česká

Církev československá husitská (zkratka CČSH, do roku 1971 pouze Církev československá, zkratka CČS) je křesťanská církev vyhlášená v lednu 1920 v chrámu sv. Mikuláše na Starém Městě pražském. Jde původně o specificky českou národní církev, jejíž působení je omezeno prakticky jen na dnešní Českou a Slovenskou republiku.
Podle sčítání lidu v roce 1930 se k Církvi československé hlásilo v českých zemích skoro 780 000 věřících (v roce 2011 se k ní hlásilo přes 40 tisíc lidí).
Podobně jako Českobratrská církev evangelická se považuje za pokračovatelku učení mistra Jana Husa a husitství, které je zde pokládáno za specificky českou formu křesťanství. Nauka církve vychází ze závěrů radikální části české katolické moderny vedené Karlem Farským a dalšími katolickými duchovními, kteří se na přelomu let 1919 a 1920 odštěpili od římskokatolické církve.

Za Protektorátu byli husité přejmenováni na Církev českomoravskou, na Slovensku byla církev zakázána.
Od roku 1947 vstoupily do duchovenské služby Církve československé první ženy – farářky. Podíl žen na duchovenské práci v církvi se v následujících letech stále zvyšoval a tato tendence trvá do současnosti. Ostatně v dubnu 1999 zvolila svou první biskupku Janu Šilerovou, což způsobilo konflikt s hlavou katolické církve kardinálem Vlkem.
Na sněmu církve v září roku 2006 byl do čela církve zvolen pražský farář Tomáš Butta (*1958 v Praze) jako její osmý patriarcha. Církevní volební sněm jej v roce 2013 opětovně zvolil na další sedmileté funkční období.

FOTO: Husitský sbor v Dejvicích

Husitský sbor v Dejvicích - 1 P1230400Husitský sbor v Dejvicích - 2 P1230404Husitský sbor v Dejvicích - 3A Wuchterlova kostel CHusitský sbor v Dejvicích - 3B Wuchterlova kostel GHusitský sbor v Dejvicích - 4 wuchterlova husiti
Další fotky
Husitský sbor v Dejvicích - 5 zima aloisHusitský sbor v Dejvicích - 6 100_2510Husitský sbor v Dejvicích - 7A Farský wikiHusitský sbor v Dejvicích - 7B 100_2552Husitský sbor v Dejvicích - 8 100_3686Husitský sbor v Dejvicích - OLYMPUS DIGITAL CAMERA

 

Včera, 19:19
Provoz na trati č. 120 z pražského Hlavního nádraží přes Bubny, Dejvice, Veleslavín, Ruzyni a...
Včera, 18:29
Kino na Pohořelci se chce svým letošním programem vyhnout prosté rekapitulaci nejlepších snímků daného roku.
Včera, 14:07
Od soboty 4. července do neděle 12. července 2020 bude z důvodu opravy trati obousměrně...
Včera, 11:44
Od jara 2020 probíhá rekonstrukce MUK 16 Slivenec na dálnici D0 (silniční okruh kolem Prahy)...
2.7.2020
Do zrekonstruovaného zookoutku u hájovny v lesoparku Kamýku v Praze 12 se koncem června opět...
2.7.2020
Pietní artefakt je věnovan generálmajorovi Josefu Dudovi (1905 – 1977). Duda působil jako velitel českých...
2.7.2020
Čtyřicet let na profesionální hudební scéně letos slaví zpěvák Dalibor Janda. Své turné musel kvůli...
výstava JUDr. Milada Horáková a největší politický proces
2.7.2020
Do 24. srpna bude instalována plenérová výstava "Nezapomeňte na mne. JUDr. Milada Horáková a největší...
2.7.2020
Fungoval roku 1620 na Bílé hoře lyžařský vlek? Jak dopadla play off pro české stavy?...
1.7.2020
Ve středu ráno hořelo ve dvou domech ve Strojnické ulici v pražských Holešovicích.
Reklama