Jubilejní zemská výstava: Panská čtvrť českých šlechticů

Na tak velkolepé přehlídce českých úspěchů nemohla chybět ani česká šlechta. I když některé rody, které se tu prezentovaly, nepatřily k nejstarším, počítaly se všechny k upřímným patriotům, byť jim dobový tisk často vyčítal, že mluví buď německy, anebo jen špatnou češtinou.

Šlechtické pavilony, většinou stylizované do podoby lesních zámečků a mysliven, tvořily na Jubilejní výstavě zvláštní „panskou čtvrť“ v zadní, severozápadní části výstaviště. Vedle nich stál ne právě náhodou pavilon českých železáren, které výrazně podporoval kapitál českých aristokratů. Kromě vlastních pavilonů se šlechta prezentovala také v pavilonu lesnictví, kde například kníže Hohenlohe předváděl „hražení bystřin“, kníže Kinský hubení dřevokazných housenek a kněžna Vilemína Schwarzenbergová pěstování amerického dubu.

Denní list výstavní o šlechtických pavilonech psal: „… můžete tyto pavilóny přirovnati k lehkým zábavným feuiletonům. A jako ve feuiletonech vtip za vtipem zabaví mysl od celkové souvislosti k podrobnostem, tak ve šlechtických pavilónech pestře střídavé předměty upoutají vaši mysl hlavně k jednotlivostem.“ Tyto pavilony byly ale pořád ještě výrazem významného ekonomického i politického postavení šlechty.

Jubilejní zemská výstava: Poslechněte, lidé zlatí…

Nejen ekonomicky byl největší silou mezi šlechtou kníže Adolf Josef Schwarzenberg. Velkou část pavilonu jeho rodu zaujímalo lesnictví s výstavou o těžbě a ochraně dřeva, dále cukrovarnictví, pivovarnictví a polní hospodářství. Jako specialita tady byl předváděn chov muflonů, vystavoval se tu poslední zastřelený šumavský medvěd, část výstavy se věnovala zbytku pralesa, který byl ve výměře 47 hektarů zachován „pro budoucí časy“ u Šatova na Vimpersku, sbírce hmyzu a „vpravdě krásné a interesantní sbírce trusu různé zvěře“. Většina exponátů pocházela ze zámečku Ohrada, kde se už 49 let nacházelo muzeum lesnictví a lovectví. V ochutnávárnách se čepovalo pivo z knížecích pivovarů, kromě třeboňského, který měl na výstavě vlastní restauraci.

Pavilon knížete Morice Lobkovice byl vystaven ve stylu lesního domku se stěnami z neloupaného smrčí, uvnitř se však z největší části věnoval knížetem milované Bílině a jejímu minerálnímu a uhelnému bohatství. Bílinská kyselka byla skvělým exportním artiklem. Ročně se jí vyváželo na tři miliony lahví. Kníže Lobkovic nabízel návštěvníkům ochutnávku nejen minerálky, ale i pokroutek z ní, v cizině známých jako Pastilles digestoirs de Bilin. 

Jubilejní zemská výstava: Bijící srdce expozice

Dva jedlové kmeny zdobily vchod do pavilonu Jaromíra hraběte Černína, rodu dědiců rodu Slavatů. Vystavené exponáty byly zaměřené spíše historicky, nechyběly mezi nimi ani zkrvavené části oděvu, v němž byl Vilém Slavata 23. května 1618 spolu s panem Martinicem a písařem vyhozen rozzuřenými davy z oken královského hradu. V části věnované lesnictví návštěvníky nejvíce zaujala ukázka telefonního spojení mezi lesním úřadem v Jindřichově Hradci a hajnými a revírníky v okolních lesích.

Pavilon Jana hraběte Harracha voněl dřevem a horskými bylinami a uvnitř připomínal hájovnu. Výstava byla především lesnická, dřevařská a lovecká, připomínal se tady i umělý chov pstruhů. Iluzi divoké horské přírody kolem pavilonu navozovaly lesní školky a pokácené kmeny, uvnitř oslňovala diarama Labského dolu s vodopádem, doplněná plastickou imitací skal a lesa se skupinkami vycpané zvěře.

Štíhlá věž s nápisem Žernosecká vinárna zdobila pavilon hraběte Arnošta Sylva Tarouccy-Nostice a jedna část pavilonu byla také věnovaná vinařství a ochutnávkám žernoseckého vína, druhá část zemědělství, lesnictví, hornictví i průmyslu, především však byla plná akvárií se živými rybami, rybářských sítí a pastí.

Jubilejní zemská výstava: Gentlemani z Francie

Holandský pavilon vzdáleně připomínal pavilon knížete hanavského, donedávna cizince (otec Viléma Hanavského koupil bývalé panství Hořovice, Jince a Komárov teprve v roce 1852 a Vilém natrvalo přesídlil do hořovického zámku až v roce 1890). Už pavilon sám o sobě, ozdobený litinovou bránou, barokními okny, propracovaným arkýřem, balkonem a kopulí, byl pozoruhodným dílem, uvnitř čekala dechberoucí výstava litinových výrobků, busty slavných mužů a nádherné krucifixy, odlité podle návrhů známých sochařů. Hanavský pavilon můžeme dodnes obdivovat v Letenských sadech.

A ještě jeden šlechtic se na Jubilejní výstavě prezentoval. Jeho Výsost František Ferdinad d´Este nechal také postavit altán ze dřeva litiny a uprostřed růžových zahrad. Předváděl v něm bohatství konopišťského panství i arcivévodské hutě v Chlumu.

13.4.2021
Praha 8 si v Libni v Pivovarské ulici číslo 3 pronajala společenský sál. Chce tu...
13.4.2021
V pražských Miškovicích na severním okraji hlavního města se nachází místo, které má opravdu bohatou...
12.4.2021
Komerční článek
SMART REGION CHCETE SE ZVIDITELNIT NEBO PROPAGOVAT SVÉ PRODUKTY V REGIONECH ČR​? Nabízíme Vám Reklamní...
12.4.2021
Chátrající usedlost Cibulka v pražských Košířích koupila Nadace rodiny Vlčkových, kterou nedávno založil generální ředitel...
12.4.2021
V pražské Modřanské ulici hoří hala, chemici hasičů doporučili obyvatelům Braníka, Kamýku a Modřan nevětrat....
12.4.2021
Soutěž na opravu Libeňského mostu nabrala zpoždění už víc než čtvrt roku. Technická správa komunikací...
12.4.2021
Florenc 21 – tak se jmenuje mezinárodní urbanistická soutěž, jejíž vítěz dá novou tvář části...
11.4.2021
Neuvěřitelných, neskutečných, nemožných...Taková synonyma bychom použili, kdyby člověk oslavil 130. narozeniny. Jaké slovo použít v...
11.4.2021
Loňské náklady na péči o pacienty s Parkinsonovou chorobou se vloni přehouply přes 400 milionů...
10.4.2021
V červnu má vyjet v Praze nová tramvajová linka 19. Tedy doufejme, že druhý pokus...
9.4.2021
Za posledních 70 let prošly Letenskými sady miliony lidí. Často byly sem, do sousedství Kramářovy...
Reklama