Katolická kolej učňů a jeviště mravoučných tyátrů? Neuvěříte, co pamatuje Divadlo Na zábradlí

Další fotky

Pražské Divadlo Na zábradlí, jedno z nejznámějších českých divadel, slaví šedesáté narozeniny.

Kronika Královského města Prahy od Františka Rutha uvádí, že v 15. století se budova dnešního Divadla Na zábradlí jmenovala Dům U zeleného kloboučku, později Dům Milevských. V 16. století vlastnili dům Valdštejnové, kteří získali do vlastnictví i dům sousední a spojili oba v jeden celek.
Začátkem 19. století byla v tomto stavení továrna na potiskování bavlněných látek. V rámci rekonstrukce roku 1836 vznikl i velký sál, v němž byly umístěny tiskací stoly pro kartounku. Koncem 19. století získala vlastnické právo laická katolická nadace Jednota katolických tovaryšů. Poskytovala zdarma ubytování a stravu pro „pracující řemeslný dorost“ z chudých rodin.

Doba přelomu 19. a 20. století zaznamenalo velký rozmach divadelnictví. Také Jednota katolických tovaryšů zbudovala v roce 1913 pro svůj ochotnický spolek sál a jeviště v prostoru bývalé kartounky. Hrála se tu mravoučná představení. Po druhé světové vílce Jednota obohatila repertoár o představení hostujících kočovných souborů. V roce 1954 Ústřední národní výbor Prahy vyvlastnil dům ve prospěch státu, konkrétně pro Obvodní podnik bytového hospodářství (OPBH), který tu měl ubytovnu a penzion (pozůstatkem po tovaryšských ubikacích zde byly miniaturní jednopokojové byty).

Dejvické divadlo hlásí dvě nové posily souboru. Kdo jimi jsou a jak známá pražská scéna oslaví 100 let republiky?

Na jaře 1958 poskytlo OPBH divadelní prostor čtyřem divadelníkům, režisérce a pozdější spoluzakladatelce Divadly Járy Cimrmana Heleně Philippové (1919 v Praze – 1986 v Praze), profesoru Ivanu Vyskočilovi (*1929 v Praze), Jiřímu Suchému (*1931 v Plzni) a skladateli a pozdějšímu dlouholetému divadelnímu řediteli Vladimíru Vodičkovi (1925 v Benešově – 2015 v Praze). Sál, který dostali mladí divadelní nadšenci k užívání, byl vlastně jen špinavým skladem haraburdí. Všichni museli napnout síly, aby dali zanedbané přízemí do pořádku a udělali z něj divadlo. Jako první představení uvedli 9. prosince 1958 divadelní leporelo s písničkami Kdyby tisíc klarinetů v režii Antonína Moskalyka. A topilo v kamnech vedle jeviště.
K první rozsáhlé rekonstrukci došlo v roce 1959. Nájemníci z přízemí dostali náhradní byty a uvolněné prostory získalo divadlo. Vznikly šatny pro herce a produkční zázemí. Bylo otevřeno zadní foyer, ve kterém do té doby sídlila kovářská dílna.

Během existence scény se zde vystřídalo mnoho známých dramaturgů a režisérů (Václav Havel, Jan Grossman, Evald Schorm, Jiří Pokorný nebo Petr Lébl) a herců (Jan Libíček, Leoš Suchařípa, Vladimír Dlouhý, Marie Málková).

Hru o géniovi, který byl možná talentovanější než Mozart, uvede v premiéře Švandovo divadlo

3. března 1959 se k činohernímu souboru divadla připojil Ladislav Fialka (1931 v Praze – 1991 tamtéž) se svou pantomimickou skupinou, aby tak vrátil slávu opomíjenému divadelnímu žánru. Činohra a pantomima vedle sebe existovaly až do Fialkova skonu.
Na počátku 60. let s příchodem režiséra Jana Grossmana (1925 v Praze – 1993 tamtéž), scénografa Libora Fáry a kulisáka, později dramaturga a dramatika Václava Havla začalo Divadlo Na zábradlí rozvíjet českou podobu absurdního divadla.
V té době se hrály takové hry jako například Havlova Zahradní slavnost, Kafkův Proces nebo legendární Jarryho Král Ubu.

Divadlu se dostalo značného uznání doma i v zahraničí, přesto v roce 1968 museli Jan Grossman a Václav Havel z divadla odejít. V 70. a 80. letech se Divadlo Na zábradlí stalo útočištěm některých filmových režisérů české nové vlny šedesátých let, kterým byla normalizátory znemožněna filmová práce. Byl to především Evald Schorm (1931 v Praze – 1988 tamtéž), který tu od roku 1976 vytvořil řadu vynikajících až kultovních inscenací. Byly to například Shakespearův Hamlet, Dostojevského Bratři Karamazovi nebo Maraton Clauda Confortése.

V roce 1989 se do divadla vrátil Jan Grossman jako režisér a pozdější ředitel. Po jeho smrti v roce 1993 bylo jmenováno nové vedení – ředitelka Doubravka Svobodová a umělecký šéf Petr Lébl. Lébl (1965 v Praze – 1999 tamtéž) byl jedním z nejtalentovanějších režisérů, který provokoval svými interpretačními objevy. Vrcholem jeho tvorby byly inscenace her Antona Pavloviče Čechova Racek, Ivanov a Strýček Váňa.
Po dobrovolné smrti Petra Lébla v roce 1999 pokračovalo v linii podoby současného Divadla Na zábradlí umělecké vedení ve složení dramatik a režisér Jan Antonín Pitínský, herec a režisér Jiří Ornest a dramaturgyně Ivana Slámová.
V roce 2003 vystřídalo tento „triumvirát“ umělecké vedení Ivana Slámová a dramatik a režisér Jiří Pokorný, které se pokoušelo texty klasické dramatické literatury prokládat českými i světovými premiérami současných dramatických autorů evropské, angloamerické i české provenience.

Národní divadlo se poprvé otevřelo před 135 lety. Byl při tom i zmatený hluchý skladatel Smetana

V letech 2005-07 realizovali náročný a ojedinělý divadelní projekt Československé jaro, jehož úkolem bylo uvádět ve světových premiérách původní hry českých současných autorů. Po odchodu Jiřího Pokorného z Divadla Na zábradlí ustanovila jeho ředitelka jako svůj poradní orgán uměleckou radu ve složení Igor Chmela, Juraj Nvota, Jiří Ornest a Ivana Slámová. V roce 2010 nastoupil do role uměleckého šéfa David Czesany a ansambl se rozšířil o tři nové členy – Ivana Luptáka, Natálii Řehořovou a Ondřeje Veselého.

Od sezóny 2013/2014 působí v Divadle Na zábradlí nové umělecké vedení ve složení Petr Štědroň (ředitel), Dora Viceníková (umělecký šéf), Jan Mikulášek (kmenový režisér).
Během velmi krátké doby se jim podařilo nejen zcela změnit dosavadní repertoár, ale také rozšířit herecký soubor o několik nových členů. V roce 2014 získalo divadlo pod novým uměleckým vedením ocenění ve všech možných kategoriích Cen divadelní kritiky (včetně ocenění Divadlo roku).
V sezoně 2016/2017 divadlo prošlo rekonstrukcí hlediště a zázemí pro diváky. V prostorách venkovního dvorku vzniklo dvoupatrové zastřešené foyer, úprav se dočkal i divadelní bar, divácká šatna a divadelní sál.

FOTO: Divadlo Na zábradlí

Divadlo Na zábradlí - 1 wikDivadlo Na zábradlí - 2 Vo čtDivadlo Na zábradlí - 2b Vy literáti z naší čvtriDivadlo Na zábradlí - 2c Su literáti z našíDivadlo Na zábradlí - 3 S čt (2)
Další fotky
Divadlo Na zábradlí - Jan GROSSMANDivadlo Na zábradlí - 5 F čt+Divadlo Na zábradlí - 6 U čt++Divadlo Na zábradlí - 7 L karel dobrýDivadlo Na zábradlí - 8 DSDivadlo Na zábradlí - 9 P 1230572 pokornýDivadlo Na zábradlí - 0 wi
Dnes, 14:40
Do pěti let propojí Prahu 6, Troju a Prahu 8 lanová dráha. Zastupitelstvo hl. m....
Dnes, 13:22
Zastupitelstvo hlavního města Prahy schválilo poskytnutí dotace z Fondu rozvoje dostupného bydlení na území hl....
Dnes, 10:35
Sezonu zahájí až na přelomu července a srpna. Teď probíhá testování bazénové technologie a kolaudační...
Včera, 18:20
„Řada lidí možná toto místo objevila teprve letos na jaře, když se zazelenala velká travnatá...
Včera, 11:40
Rada Prahy schválila záměr odkoupit pozemky, na kterých stojí část areálu tenisových kurtů na Letné,...
Včera, 10:30
Symbol vzdoru, i tak by se dala nazvat jedna z nejnavštěvovanějších pražských památek Petřínská rozhledna....
5.7.2020
Zastupitelé hl. m. Prahy na čtvrtečním zasedání schválili rozšíření spolupráce na projektu Kampus Hybernská formou...
5.7.2020
Archeologická sonda na hřbitově v Ďáblicích by v létě měla zjistit, kde byly uloženy ostatky...
5.7.2020
Původně provizorní nádraží sloužilo cestujícím od 7. července 1947 a přečkalo veliký rozvoj autobusové dopravy...
3.7.2020
Provoz na trati č. 120 z pražského Hlavního nádraží přes Bubny, Dejvice, Veleslavín, Ruzyni a...
Reklama