Kontroverzní obnovu Invalidovny památkovým ústavem chválí developeři

Národní památkový ústav představil projekt obnovy pražské Invalidovny. Tu kritizují odborníci z řad památkářů. Ústav navíc v případě obnovy této barokní stavby na území ochranného pásma Pražské památkové rezervace nejspíše nedodržel pravidla, která měl. Paradoxně ale nachází zastání u developerů.

Barokní komplex Invalidovny v pražském Karlíně byl vystavěn mezi lety 1731 – 1737. Projektoval ho přední český barokní architekt Kilián Ignác Dientzenhofer, původně sloužil k péči o válečné invalidy.

V květnu 2018 přešla tato národní kulturní památka do správy Národního památkového ústavu, ke konci září 2020 představil ústav projekt její obnovy.

„Formu moderní přístavby jsme zvolili jako deklaraci doby, ve které vznikla, a současně tím chceme ukázat, že památková péče může a chce pracovat s moderní architekturou,“ představila projekt generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková.

Jenže projekt se po zveřejnění setkal s kritikou památkářů za necitlivý přístup.

„Představa o architektuře jako „deklaraci doby“ je jednou z mnoha prázdných frází, které létají kolem nás, aniž by jim někdo rozuměl nebo se nad nimi zamýšlel. Bohužel se nedozvíme, kdo a jak určí, jak má taková deklarace vypadat,“ reagoval v komentáři Pavel Kalina, historik umění a profesor Fakulty architektury ČVUT.

Podle něj záměr památkového ústavu naprosto ignoruje ustanovení Benátské charty, která je základním a mezinárodně uznávaným dokumentem, shrnujícím zásady péče o památky. Na její přípravě se podílel, a za tehdejší Československo ji podepsal historik umění Jakub Pavel.

„Každou novostavbu, demolici či úpravu, která by změnila vztahy objemů a barev, je třeba zamítnout,“ připomíná znění charty Kalina.

Podle autora architektonického návrhu Petra Hájka je vnější tvar dostaveb výsledkem regulace základního objemu s ohledem na archeologické nálezy, požadavky památkové péče a limity statiky a akustiky.

Invalidovna se stane sídlem Národního památkového ústavu a Pražského filharmonického sboru

„Dostavby mají fasádu z profilovaného skla, která při podvečerním osvětlení dodává místu důstojnou a slavnostní atmosféru,“ popsal Hájek.

„Absurdita předloženého projektu spočívá v tom, že vrcholná památková instituce prolamuje tabu, které jsme si sami z úcty k odkazu předchozích generací konsenzuálně uložili,“ dodává Kalina.

Kromě nesouladu s dokumenty pro ochranu památek je Národnímu památkovému ústavu vytýkán i výběr návrhu.

„Jako veřejný zadavatel byste se měli řídit Politikou architektury a stavební kultury ČR, což je dokument, který schválila vláda a schválila ho proto, abychom tu měli stavební kulturu, která je běžná v Evropě,“ vytkl spolek CBArchitektura s tím, že na projekt nebyla vypsána architektonická soutěž.

Proč nebyla uspořádaná architektonická soutěž, a jakým způsobem byl vybrán právě projekt architekta Hájka, odmítl Národní památkový ústav vysvětlit.

Národní památkový developer

Vedení památkového ústavu projekt obhajuje s odkazem na stavební ruch v okolí Invalidovny.

„Je zřejmé, že takovéto řešení postavené na principu kontrastu autentické památky a nové architektury nelze aplikovat obecně, je vždy nutné pracovat s individualitou konkrétního místa. Karlín je městskou památkovou zónou, ale také moderní progresivní městskou částí, v níž bude nová Invalidovna symbolizovat prolnutí starého a nového, bude dále rozvíjet dynamiku této lokality a podporovat zdejší komunitní život,“ tvrdí šéfka památkové péče Goryczková.

Památkový ústav, který obvykle usměrňuje stavební zásahy do památkově chráněných budov, tak namísto památkářů nachází zastání paradoxně u developerů.

Naproti Invalidovně začal růst Fragment

„Hodnotíme to jako inovativní přístup, který bohužel v Praze na rozdíl od většiny evropských metropolí nebývá běžně aplikován. Díky ryze moderní a přitom stylově čisté architektuře přístavby je naprosto transparentní rozdělení na historicky chráněnou a moderní část. Do historické stavby pak není nutné nešetrně zasahovat, neboť část nového stavebního programu, která zde modulačně nelze jednoduše umístit, se realizuje v přístavbě,“ napsal výkonný ředitel Sekyra Group Leoš Anderle.

Proti není ani Trigema, která má v místě své projekty.

„Invalidovna a její nejbližší okolí patří mezi jednu z nejatraktivnějších pražských lokalit. Jejím centrem je samozřejmě především historická budova Invalidovny. V jejím okolí se nyní připravují nebo již dokonce staví, jak je tomu v případě rezidenční budovy Fragment, projekty za miliardy korun. Je proto logické, že se samotné obnovy dočká i samotný původní areál. Díky tomu hodnota celého místa ještě vzroste,“ říká Radek Polák, mluvčí společnosti Trigema.

Sdružení pro architekturu a rozvoj developera Dušana Kunovského (Central Group), nemá na projekt jednoznačný názor.

„Ke konkrétnímu projektu nemáme společný postoj,“ uvedla za sdružení Barbora Procházková.

Těžké chvilky mezi svými

Podle informací redakce to mezi památkáři kvůli invalidovně doslova vře. Šéfku památkářů Goryczkovou čekají ještě horké chvíle při obhajobě projektu před Klubem Za starou Prahu, který obvykle ostře vystupuje při ochraně i daleko méně hodnotných památek.

„Máme domluvenou prezentaci s paní ředitelkou Goryczkovou, protože nás zajímají i mnohé okolnosti záměru, které se z vizualizací vyčíst nedají. Bohužel již domluvený termín nám zmařila protiepidemická opatření. Rozhodně se k záměru vyjádřit chceme, ale nikoliv bez podrobných informací,“ uvedla za klub předsedkyně Kateřina Bečková.

Český zástupce mezinárodní rady památek ICOMOS se zatím k projektu s ohledem na budoucí jednání vyjádřit nechtěl. Je však zřejmé, že pochvalnými slovy bude šetřit, Invalidovna je totiž na území ochranného pásma Pražské památkové rezervace, která je zapsaná na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

„Jestli je paní Goryczková schopná schválit takto radikální architektonickou úpravu na národní kulturní památce, tak by radši měla dát k dispozici svou funkci ředitelky Národního památkového ústavu. Nebo pak můžou NPÚ jako instituci úplně zrušit, protože jestli vznikne tohle, tak potom ta samotná instituce postrádá hlubší smysl,“ napsal na sociálních sítích historik Jan Lhoták.

Pokud šéfka památkářů Goryczková nedokáže vysvětlit postup úřadu při obnově Invalidovny, je otázkou, jak dlouho ustojí tlak z vlastních řad, a zda by jej vůbec měla ustát a na funkci raději nerezignovat.

Komunitní zahrada nejen pro seniory. Nová Botanicula II

Dnes, 17:40
V Praze se turisté budou moci v budoucnu vydat i po trasách mimo centrum, vznikne...
Dnes, 17:00
Zatímco na jaře, když Prahu trápila první vlna nákazy Covid-19 bylo parkování v metropoli zdarma,...
Dnes, 15:00
Pro vysvětlení a poučení místních a (někdy snad i) turistů budou sloužit nové modré tabulky....
Dnes, 14:20
V omezeném režimu fungují na základě nařízení vlády ČR radnice v Česku. Omezení úředních hodin se týká...
Dnes, 13:00
Z Hradce Králové do Prahy vyrazil dnes v osm hodin ráno vojenský konvoj, který poveze...
Dnes, 12:20
Situace Všeobecné fakultní nemocnice v Praze je v případě první a druhé vlny pandemie koronaviru...
Dnes, 10:48
Tištěné noviny Náš REGION Praha jsou od pondělí 19. října k dispozici zdarma u kamelotů...
Dnes, 07:35
Obyvatelé Prahy se snad nikdy v minulosti nepotkávali s příslušníky městské policie tak často jako...
Včera, 18:35
Do pražských Letňan dnes již dorazila první část organizačního týmu a část vojáků, kteří mají...
Včera, 15:52
Stovky sportovních fanoušků demonstrovalo proti vládním opatřením proti koronaviru. Protože se jich v Praze na...
Reklama