Kostelík z Podkarpatské Rusi, který teď shořel, se za svoji existenci stěhoval hned dvakrát

Další fotky

„Rychle postupující pokrok na Podkarpatské Rusi přináší zkázu celé řadě podobných kostelíků, jejichž niť života jest přestřižena v tom okamžiku, kdy obyvatelé usnesou se postavit nový, lepší zdánlivě, prostornější chrám zděný. Dřevěná stavba pustne, nikdo se nestará o její zachování a potřeba jeví se tudíž nezbytná, starati se o prodloužení života. Takový případ byl i v Medvedovcích.“ (Dr. Václav Fabián)

Ostatně nebyla to první pouť malebného kostelíčku. Ten – původně řeckokatolický – pochází z 2. poloviny 17. století ze vsi Velké Loučky (Velyki Lučky, Великі Лучки, maďarsky Nagylucska), ta leží asi 10 kilometrů od Mukačeva. Jde o jednu z největších vesnic na Ukrajině, v roce 2007 měla 9 tisíc obyvatel.

Roku 1793 byl z výše uvedených důvodů kostelík přestěhován do vsi Medvedovce (Medvedivci, Медведівці). O téhle obci mukačevského okresu vám nepovím nic, Mapy Googlu sem ještě nedorazily, internet mne odkazoval v lepším případě na stejnojmennou větší obec v Ternopylské oblasti, v horším případě do ZOO nebo hračkářství.

Když chtěli v Medvedovcích po rozpadu Rakousko – Uherska, vzniku Zakarpatské Rusi a tudíž připojení k Československu „lepší“ kostel, rozhodli se ten starý nabídnout do Prahy.

Podnět k odprodeji a přenesení tohoto řeckokatolického dřevěného kostela vzešel od Školského odboru civilní správy Podkarpatské Rusi v Užhorodu (měl vpodstatě postavení ministerstva). Jedním z jeho úkolů byla ochrana kulturního dědictví a propagace lidové kultury Podkarpatské Rusi.

Praha 10 podpořila opravu práčské kapličky a obnovu kostelních lavic v Gočárově kostele

Vyjednávání o převoz kostela začala už roku 1924 a ještě roku 1926 se váhalo mezi kostelíkem tímto a jiným ze Šelestova. Národní muzeum se nakonec kvůli nákladům i vzhledu stavby rozhodlo pro stavbu z Medvedovců; kostelík ze Šelestova šel pak do Mukačeva.

Civilní správa Podkarpatské Rusi odhadla náklady na 24 tisíc. Nakonec to stálo mnohem víc. Jen za kostel – s rozebráním, odvozem a naložením součástí dřevěné stavby na nádraží v Mukačevě – dostali Rusíni 32 tisíc. Suma sumárum celá taškařice vyšla na víc než 130 tisíc korun.

V říjnu roku 1927 vykonali Václav Fabian (1877 ve Smiřicích – 1931 v Praze), ředitel Národopisných sbírek Národního muzea, a Antonín Morávek, zemský stavební rada a technický referent při Národním muzeu, cestu na Podkarpatskou Rus. Jejich úkolem bylo zjistit současný stav objektu, zaměřit ho a podepsat smlouvu s obcí.

Ne, nemyslete si, že věci šly jako po másle. V průběhu let 1926–28 probíhala řada vlekoucích se jednání mezi institucemi, které se měly na transferu podílet. V jejich průběhu vzrůstala cena za koupi samotného svatostánku i ostatní položky.

Nové knihy o Praze. Dozvíte se zajímavosti z historie Spořilova, Záběhlic, Žižkova a Dejvic

Možná by kostelík nebyl přestěhován nikdy, avšak v roce 1929 se přiblížilo 10. výročí připojení Podkarpatské Rusi k Československu, které stvrzovala tzv. Saint-germainská mírová smlouva s Rakouskem, podepsaná 10. září 1919. Kostelík měl být kulturním symbolem tohoto aktu a jubileum dodalo jeho přenesení na významu. A tak se peníze našly.

V tom okamžiku začal pražský magistrát nárokovat, aby kostel patřil jemu, a že by také mohl odvolat „povolení místa“ a že by pak muselo muzeum stavbu odstranit. Ale patrně zasáhlo ministerstvo a Zemský výbor a magistrát rezignoval.

Finance na transport poskytlo Ministerstvo školství a národní osvěty, zvláště sekční šéf Zdeněk Wirth (1878 v Libčanech, okr. Hr. Králové – 1961 v Praze), známý památkář, se snažil. „Zvláštní vděčnosti zasluhuje i zemský úřad Podkarpatské Rusi v Užhorodě se zemským presidentem Dr. Rozsypalem v čele. Značným penízem pomohl téhle akci a dal svým nákladem pořídit klínky a šindel, potřebný k novému krytu celého kostelíka, protože starý už nešlo použít,“ připomněl ředitel Fabian.

K transportu byl určen červen, kdy nastala pauza v pracích na poli. „10. června 1929 bylo za technického vedení zemského stavebního rady Morávka zahájeno pečlivé rozebírání kostelíka. Během šesti dnů sneseny postupně věže, rozebrán ikonostas i celý vlastní srub a celý materiál připraven k odvozu do Mukačeva. Urychlení převozu docíleno laskavou součinnosti vojenské autokolony z Užhorodu, která dala k disposici na rozkaz Ministerstva národní obrany šest automobilů. 26. a 27. června byly dopravovány součásti ze smíchovského nádraží do Kinského zahrady a 1. července odevzdáno komisionelně vytýčené místo pro kostelík v zahradě Kinského na rovince u bývalého skleníku,“ referoval etnograf, archeolog a historik umění Fabian; skromně přitom vynechal svůj podíl.

Vily na Špejchaře jsou výčitkou i varováním. Snaží se je zachránit nová iniciativa

Na přesun k Letohrádku Kinských bylo zapotřebí 36 povozů, pak byl náklad kvůli strmému svahu přeložen na 80 menších vozů. Hrubá stavba byla postavena už 25. července 1929.

Kostelík z Podkarpatské Rusi byl veřejnosti slavnostně odevzdán 10. září 1929 v 11 hodin.

Dvě desetiletí byl hojně navštěvovaným muzejním exponátem. Po roce 1948 nebylo po dlouhá desetiletí možné objekt výrazně propagovat a vpodstatě nebyl veřejnosti přístupný. Majetkem Národního muzea přestal být v dubnu 1969, pak je zapsán jako Prahy.

Jeho znovuvysvěcení se uskutečnilo 18. října 2008, dřevěný chrám, zasvěcený archandělu Michaelovi, získala do užívání Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku, resp. Rumunská pravoslavná církev.

Kromě Medvedoveckého kostela bylo z Podkarpatské Rusi a také z východního Slovenska na území Československa přeneseno šest dalších roubených kostelíků východního obřadu – do Nové Paky, Dobříkova, Kunčic pod Ondřejníkem, Košic, Hradce Králové a do Blanska. Většina těchto kostelíků pochází z 16. – 17. století a představuje výrazné stavby karpatské roubené architektury. Transfery podkarpatoruských kostelíků souvisí s dobovou atmosférou naladěnou na záchranu kulturního dědictví Československé republiky, jejíž součástí Podkarpatská Rus byla.

FOTO: Stěhování kostela z Podkarpatské Rusi do Prahy

Stěhování kostela z Podkarpatské Rusi do Prahy - 01pinStěhování kostela z Podkarpatské Rusi do Prahy - 2 VýstřižekStěhování kostela z Podkarpatské Rusi do Prahy - 3 Bourání kostela v Medvedovcích, foto asi Václav Fabian, 1929 Sborník Národního muzeaStěhování kostela z Podkarpatské Rusi do Prahy - 4 seStěhování kostela z Podkarpatské Rusi do Prahy - 5 det
Další fotky
Stěhování kostela z Podkarpatské Rusi do Prahy - 6 Ředitel Národopisného muzea Václav FabianStěhování kostela z Podkarpatské Rusi do Prahy - 7 čech 3.7.

Zdroje: Václav Fabian, Letem světem, 1929; Helena Mevaldová: Záměr vytvoření muzea lidové architektury v přírodě v Praze, Sborník NM v Praze

Včera, 00:00
Díky uvolnění vládních opatření proti šíření koronaviru se v sobotu po více než měsíční pauze...
Dnes, 15:50
V ulici U Vršovického nádraží zrekonstruovala Praha 10 čtrnáct nových bytů, které má radnice v...
Dnes, 14:30
Komerční článek
Množství městského odpadu s postupem let stále roste. Odpadem se stávají i věci, které jsou funkční,...
Dnes, 14:30
Dva lidé čelí obžalobě v souvislosti s loňským úmrtím mladíka po požití drog v jednom...
Dnes, 13:00
Neviditelná výstava, která funguje již devátým rokem v prostorách pražské Novoměstské radnice, bojuje kvůli opatřením...
Dnes, 09:40
Někteří provozovatelé kadeřnictví v Praze si zoufají nad svou aktuální finanční situací. Kvůli uzavření na...
Dnes, 08:00
Ve vozovém parku pražského dopravního podniku (DPP) budou od dnešního dne už jen nízkopodlažní autobusy. Podnik vyřadí...
Včera, 17:00
Vtipné líčení výpravy za zvířaty do exotické Guyany, rozhovory s pětadvaceti předními českými lékaři nebo...
Policie_ilustrační foto
Včera, 16:53
Koncem minulého měsíce jsme vás informovali o zatčení italského státního příslušníka Riccarda Pastoreho. Stalo se...
Včera, 14:20
Přehrazením přechodu pro chodce u budovy ministerstva životního prostředí včera aktivisté během několika minut ochromili...
Včera, 13:00
Už před zahájením otevírací doby čekali lidé před palácem Kinských na Staroměstském náměstí, aby se...
Reklama