Křižík postavil první tramvajovou trať, další už mu město nepovolilo

Elektrické tramvaje v Čechách dnes slaví 129. narozeniny. Právě 18. července 1891 totiž byla uvedena do provozu pražská elektrická tramvajová dráha Františka Křižíka na Letné. Křižík plánoval její rozšíření až na Zbraslav či do Chuchle. Zrušena však byla už v roce 1902.

Stejně jako Petřínská rozhledna i lanovka byla dráha postavena u příležitosti Jubilejní zemské výstavy v Praze roku 1891. Její účel byl hlavně zkušební a propagační a byla nejen první elektrickou tramvajovou dráhou v Praze (do té doby zde jezdila od roku 1875 pouze koněspřežka), ale současně i první elektrickou dráhou v Čechách vůbec. Své prvenství měla i na úrovni celého Rakousko-Uherska, byla totiž i první elektrickou dráhou s kladkovým sběračem proudu v monarchii.

Petřínská rozhledna přežila požár i Hitlerovo bourání

Křižíkův projekt

Křižíkovi byla inspirací jednoduchá elektrická dráha firmy Siemens & Halske, která byla k vidění na průmyslové výstavě v Berlíně roku 1879. Původně chtěl Křižík postavit trať ke Královské oboře ve směru od holešovického přístavu a ostrova Štvanice, ale nakonec své plány přizpůsobil plánům stavby městské lanovky a navázal na ni.

První jízdenky i počátek integrované dopravy

Křižíkova společnost uzavřela 12. května 1891 smlouvu s městem Prahou, která obsahovala mimo jiné ujednání o maximálním jízdném 8 krejcarů nebo o možnosti společných jízdenek s lanovkou. Můžeme tak vlastně sledovat první pokus dvou dopravců o vytvoření integrovaného systému dopravy. Dne 20. května 1891 udělilo c. k. místodržitelství stavební povolení a 4. července 1891 František Křižík, oznamuje, že stavba dráhy i související silnice je dokončena.

Na trati pouze rychlosti 10 km/h

Trať vedla od horní stanice letenské lanové dráhy u Letenského zámečku středem Ovenecké ulice k hornímu vchodu Královské obory v Bubenči. Měřila původně 766 metrů, nejvyšší povolená rychlost byla stanovena na 10 km/h a jízda trvala čtyři a půl minuty. Roku 1893 byla trať prodloužena na bubenečské straně až k Místodržitelskému letohrádku na celkovou délku 1,4 km.

Jízda autem jen rychlostí koně, taková byla první pravidla silničního provozu

Trať byla jednokolejná, s jednou výhybnou.  Rozchod kolejí byl normální (1435 mm), pás 40 centimetrů vně od kolejnic měl být podle projektu vydlážděn a prostor mezi kolejnicemi zasypán pískem nebo štěrkem. Dřevěná staniční budova, zvaná Zámeček, byla vzdálena asi 20 metrů severně od horní stanice lanové dráhy.

Po trati jezdily místo původně plánovaného jednoho vozu dva otevřené elektrické vozy, ke kterým při prodloužení trati roku 1893 přibyly další dva uzavřené. Proud odebíraly vozy kladkovými sběrači z trolejového vedení.

Konečně v provozu

Do provozu byla celá trať uvedena 18. července 1891 v 9 hodin ráno. Otevření však předcházela zkušební jízda, která proběhla již 6. července. Kolaudace trati pak proběhla 16. července. Prvním řidičem byl Alois Fiala a průvodčím Josef Jedlička. Tramvaj jezdila nejprve po dobu výstavy, až do 2. listopadu 1891.

Obnovení a prodloužení dráhy

V roce 1892 Křižík požádal o nové povolení k provozu, které obdržel, avšak přepravní poptávka byla výrazně slabší než při výstavě. V březnu 1892 byla dokončena projektová dokumentace prodloužení dráhy na bubenečské straně. Politická pochůzka 8. října 1892 projekt schválila bez zásadních námitek. Po úspěšné stavbě byl provoz na prodloužené dráze zahájen 1. září 1893. Při menším zájmu jezdil po trati jen jeden vůz, za příznivého počasí při velkém zájmu oba vozy. Dráha pak byla v provozu vždy jen v letní sezóně až do roku 1900, zlikvidována byla v roce 1902.

Žádný sex, veličenstvo! Císařovna Sisi jej nenáviděla

Další Křižíkovy plány skončily neúspěchem

František Křižík uvažoval i o stavbě dalších, navazujících tratí. Kolem roku 1895 navrhl prodloužení letenskou strání na Klárov. Ovšem, 16. srpna 1895 se Křižík nedostavil k trasování, což si stavební úřad vyložil jako upuštění od záměru. Křižík navrhoval i trasy do Chuchle a na Zbraslav a v září roku 1898 trasu Smíchov – Jatky – Centrála, ale rada města tyto návrhy již zamítala, protože hodlala převzít rozšiřování tramvajové sítě do městských rukou.

Zdeněk Hořánek
Dnes, 15:01
Společnost SNEO, kterou vlastní městská část a která má na starost správu městského majetku, má...
Dnes, 12:01
Radní hlavní města Prahy a někteří pracovníci ROPIDu a DPP se snaží prezentovat, jak mají...
Dnes, 09:42
Komerční článek
Momentálně nabízíme: BYTY Nabízíme byty v moderních bytových domech, vysokého standardu a urbanistickou funkcí. Projekty...
Dnes, 09:42
No v Troji, pochopitelně! Nikoli však v zoologické, nejde o opičky ani jiné zástupce říše...
Včera, 17:28
Po jedenácté letos odstartovaly na Kulaťáku oblíbené trhy. Letošní sezónu, tak jako život nás všech,...
Včera, 13:29
Lodní dopravě na území Prahy 5 slouží plavební komora mezi Janáčkovým nábřežím a Dětským ostrovem....
4.8.2020
Park Santoška se nabízí k oddechu, příjemným procházkám i krásným výhledům na Prahu. Díky rekonstrukci...
4.8.2020
Hrnčířské trhy v Berouně se kvůli koronaviru neuskuteční ani na podzim. Pořadatelé se snažili s...
4.8.2020
V bubenečské kavárně Zasekávák předvádí několik svých pěkně barevných pláten výtvarník Miloš Vacík. Pokud máte...
4.8.2020
21. července tohoto roku by Milan Rastislav Štefánik oslavil 140. narozeniny. V nedávné době také...
Reklama