Loučíme se s Jiřím Menzelem. Tohle je 5 jeho nejoblíbenějších filmů

S odchodem režiséra Jiřího Menzla, nejmladšího z představitelů takzvané nové filmové vlny 60. let, se uzavřela jedna velká kapitola české kinematografie. Pojďme si připomenout jeho pět nejoblíbenějších filmů podle žebříčku návštěvníků webu kinobox.cz.

O tom, že byl Jiří Menzel v českém filmu opravdu nepřehlédnutelnou postavou, svědčí fakt, že všech pět jeho nejoblíbenějších filmů se umístilo i v první dvacítce výše zmiňovaného žebříčku.

5. Ostře sledované vlaky (1966)

Jiří Menzel získal za tento svůj první celovečerní film hned Oskara. I když to sám považoval víceméně za náhodu a říkával, že spousta dobrých filmů tuto cenu nikdy nedostalo a naopak, že některé špatné filmy si tuto sošku odnesly, byl to ojedinělý úspěch. Dosud se to českým nebo československým tvůrcům v kategorii nejlepší cizojazyčný film podařilo jen třikrát. Před tím to byli režiséři Ján Kádár a Elmar Klos za drama z období 2. světové války Obchod na korze a potom až v roce 1996 Janu Svěrákovi za hořkou komedii Kolja.

Ostře sledované vlaky předznamenávají šťastné spojení Menzelovy filmové poetiky s hluboce lidskými texty Bohumila Hrabala, které si vždy nacházelo své nadšené diváky. Právě na dobrých textech Menzelovi záleželo nejvíc. Proto se rád ujímal rád textů jak právě Bohumila Hrabala, tak i Vladimíra Vančury nebo Zdeňka Svěráka. Měl rád inteligentní humor a věřil, že diváci si na něj do kina cestu najdou. Hlavním hrdinou filmu je mladičký Václav Neckář, který se zaučuje do tajů železničářské profese i milostné lásky.

4. Slavnosti sněženek (1983)

Další svůj úspěšný film postavil Menzel znovu na knize Bohumila Hrabala. Děj se tentokrát odehrává v zahradnické kolonii Kersko a některé scény z filmu jsou dodnes legendární. Třeba ta, kdy se myslivci do krve pohádají, jestli mají zastřeleného kance připravit se zelím nebo se šípkovou omáčkou. A nebo melancholické povzdychnutí Rudolfa Hrušínského, který se dívá ven z okna a říká: „Dneska je tak krásně, dneska by to šlo.“ Na otázku své hysterické manželky, co tím myslí, jí odpoví, že přece říkala, že jednoho krásného dne od něho odejde, takže dneska by to šlo. Bohumil Hrabal byl prý s výkonem Rudolfa Hrušínského tak spokojený, že mu k filmovému kostýmu půjčil svůj vlastní klobouk.

Ve filmi Menzel angažoval jako herce i další dva slavné režiséry. Františka Vláčila, který na kančí hostině ztvárnil pána s třesoucíma se rukama, a Jiřího Krejčíka, který zahrál nenažrance, co snědl čtyři šišky salámu. Krejčík chtěl prý Menzelovi do režie pořád zasahovat, kvůli čemuž se oba hodně hádali.

Po filmu Skřivánci na niti, který skončil na dlouhá léta v trezoru, měl Menzel problém natáčet jakoukoliv další Hrabalovu látku. To prolomil až obrovský úspěch Postřižin, a proto mohl natočit i tento film.

3. Postřižiny (1980)

V dalším příběhu podle knihy Bohumila Hrabala popisující idylické časy, kdy vyrůstal jako malý chlapec v nymburském pivovaru, exceluje málomluvný Jiří Schmitzer v roli správce pivovaru Francina a jeho života plná, krásná žena manželka Maryška v podání Magdy Vašáryové. Manželskou dvojici doplňuje ukřičený strýc Pepin ztvárněný Jaromírem Hanzlíkem. Ten za nimi přijel původně jen na 14 dnů na návštěvu a zůstal tam už celý život. Protože se ale vývoj nedá zastavit, idyla pomalu končí a paní sládková, která má ve zvyku snídat řízky s pivem, se jednoho dne rozhodne nechat si ostříhat své až na zadek dlouhé vlasy. Přichází doba postřižin.

Roli Francina měl původně hrát Menzelův oblíbený herec Václav Neckář, který kromě Ostře sledovaných vlaků hrál hlavní roli i ve Skřiváncích na niti. A Pepina Vladimír Menšík, kterému se ovšem prý nezdálo, že ve filmu hrají „děti“. Pro roli Maryšky filmaři zvažovali i Libušku Šafránkovou.

2. Na samotě u lesa (1976)

Kromě svého milovaného Hrabala byla pro Jiřího Menzela šťastnou volbou i spolupráce se scénáristou Zdeňkem Svěrákem. Ten si ve filmu rovněž zahrál jednu z hlavních postav – Oldřicha Lavičku, který se svoji ženou a dětmi hledá chalupu, kam by se mohli jezdit rekreovat. Najdou ji až na samotě u lesa. Žije v ní ale žije děda Komárek, který má dlouhověkost v rodě, takže čekat, že brzy umře, se zdá zbytečné. Zdeněk Svěrák vzpomínal, že přemýšleli o tom, že by nechali dědu Komárka přeci jen zemřít, ale pak si to rozmysleli, protože podle něj by v komedii nikdo umřít neměl.

Asi nejslavnější hláškou filmu je: „A chčije a chčije.“ Vděčné jsou ale i scény s nemohoucím zedníkem na vozíku, který svými pouhými radami postavil po okolí už spoustu baráků nebo vyprávění mlynáře Zvona v podání Ladislava Smoljaka, který si k němu vždy pustí mlýn klapající tak hlasitě, že není nic slyšet.

Josef Kemr byl celý život velice věřící, a proto byli komunisté proti tomu, aby ve filmu hrál. Jiří Menzel si ho ale nakonec prosadil, protože potřeboval, aby postava uměla s kosou, což Kemrovi šlo. V době, kdy hrál dědu Komárka mu bylo pouhých 54 let.

1. Vesničko má středisková (1985)

Nejlépe se z Menzlových filmů v žebříčku umístila nesmrtelná Vesnička má středisková. Je na druhém místě za vítěznými Pelíšky režiséra Jana Hřebejka. Touto komedií, kterou ve své době v kinech vidělo téměř čtyři a půl milióny diváků, Menzel opět navázal na úspěšnou spolupráci se Zdeňkem Svěrákem. Tomu totiž na Barrandově zaplatili za scénář k filmu Na samotě u lesa dvakrát, a tak si mohl vybrat – buď peníze vrátí nebo napíše něco podobného. Menzel byl za film dokonce znovu nominován za Oskara, ale tentokrát si už sošku domů neodvezl. Přesto tento jeho snímek dodnes patří k nejoblíbenějším českým filmům. A hlášky z něj zlidověli. „To neděláš dobře s tou sirkou, Jaromíre,“ „Pane doktore, vy jste se zase kochal,“ nebo „Tak víš kam jeď, jeď do Pelhřimova a prohlídni si tam krematorium, ať víš, do čeho deš,“ zná asi každý.

Kromě spousty smíchu má příběh ale i hluboce lidský rozměr, a většinu diváků patrně zamrazí, když sledují nešťastného Otíka Rákosníka ztraceného v anonymitě velkoměsta. A s vděčností vítají Pávkův krok, když si – i když ho někdy pořádně štve – pro něj nakonec do té velké Prahy přijede, aby ho zase odvezl domů.

Tento výčet Menzelových nejoblíbenějších filmů je samozřejmě pouze subjektivní. Někdo má z jeho tvorby nejraději Skřivánky na niti, jiný Rozmarné léto, Konec dobrých časů nebo Obsluhoval jsem anglického krále. Za 82 let svého života natočil celkem 20 celovečerních filmů, posledním byl v roce 2013 snímek Donšajni, popisující maloměstský operní soubor, který se rozhodne uvést Mozartova Dona Giovanniho.

Dnes, 17:00
Pražský magistrát nechá vypracovat projekt prodloužení tramvajové trati na Pankrác, a to v úseku od...
Dnes, 16:20
Oslavy Vánoc v Praze budou letos z důvodu pandemie v omezené podobě, budou chybět tradiční...
Dnes, 14:20
Komerční článek
Praha spustila novou kampaň na základě zážitků skutečných lidí z první linie, kteří denně bojují proti...
Dnes, 14:20
Vyhlášený nouzový stav a s ním spojené uzavření restaurací, barů, ale třeba i divadel či...
Dnes, 12:44
Komerční článek
Praha spustila další kampaň proti koronaviru, tentokrát s cílem ukázat, jak je více než kdy...
Registr řidičů a vozidel na Vyšehradě
Dnes, 12:20
Pražský magistrát kvůli nutnosti odeslat pracovníky do karantény uzavřel již třetí pracoviště registru vozidel. Po...
Dnes, 11:40
Podobně jako na jaře, i teď na podzim sleduje ROPID, Dopravní podnik hl. m. Prahy...
Dnes, 11:17
I tentokrát si Náš REGION Praha ze stanic metra přinesly tisíce čtenářů. I přes nouzový...
Dnes, 11:00
V pražské Nemocnici Na Františku, kterou zřizuje městská část Praha 1, bude od začátku listopadu...
Dnes, 08:59
Nádržka na Lipeneckém potoce je dlouhodobě v havarijním stavu. Je zanesena zhruba 400 kubíky sedimentu,...
Dnes, 08:11
Dnes jsou obchodní centra místem, kde často celé rodiny tráví volné chvíle. Kovové konstrukce a...
Reklama