Most, který měl být mostem Václava Havla skrývá řadu zajímavostí

Sedmým pražským mostem přes Vltavu po proudu řeky je Jiráskův most. Most, který spojuje Smíchov s pražským Novým Městem. Za dobu své existence byl několikrát přejmenován, to ale není jediná zajímavost, která s ním souvisí.

Stavba mostu započala už v roce 1929 a to podle projektu architekta Vlastislava Hofmana a Ing. Františka Mencla. Most je dlouhý více jak 306 metrů, široký 21 metrů a je tvořený železobetonovou konstrukcí s pěti návodními pilíři. Do provozu však nebyl uveden najednou celý, nýbrž ve dvou etapách. Nejdříve byla otevřena jeho střední část s kolejnicemi pro tramvaje (v roce 1931) a 18. října 1933 došlo k otevření i zbývající části. Koleje pro tramvaje se následně ukázaly jako zbytečné a byly proto odstraněny, tím však provoz městské hromadné dopravy na mostě neskončil. Most využila jediná trolejbusová linka spojující oba vltavské břehy.

Praha chce opravit Karlův most, hledá lom s vhodným kamenem

Vystřídal několik jmen

Jiráskův most se dočkal několika přejmenování. Poté co byl v roce 1931 otevřen jako Jiráskův byl ve válečném roce 1940 přejmenován na Dientzenhoferův. Toto jméno nesl až do konce války. Od roku 1945 se vrátil ke svému původnímu názvu. Po smrti prezidenta Václava Havla byla v roce 2012 otevřena diskuze nad návrhem historika Petra Vilguse přejmenovat most na most Václava Havla. Ten totiž v jeho blízkosti dlouhá léta žil i pracoval.

Měl vést jinudy

Podle původních plánů z období Rakousko-Uherska měl most stát mezi Myslíkovou ulicí a Janáčkovým nábřežím, vést měl tedy přes Žofín a dnešní Dětský ostrov. Toto dodnes dokládají nábřežní opěry, které nebyly nikdy použity a jsou stále vidět na smíchovské straně.

To však nebyly jediné změny či problémy při jeho stavbě. Na zmíněné smíchovské strany totiž mostu bránil barokní pavilon, údajně od Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Ten měl být nejdříve posunut o 110 metrů po proudu řeky, ovšem nenašla se žádná pojišťovna, která by v případě poškození mostu při přesunu uhradila vzniklé škody.

Nejvyšší hora protektorátu skrývá řadu zajímavostí

Počítalo se s vyhozením mostu do vzduchu

Jak se ve třicátých letech vyhrocovala situace na mezinárodní politické scéně, počítali i stavitelé mostu s některými praktickými „válečnými“ funkcemi, které měl splňovat. Proto byly ve dvou pilířích umístěny bezešvé roury, které měly být v případě potřeby naplněny náložemi a odpáleny. O systému se však dozvěděla i německá okupační moc a po obsazení Prahy provedly německé úřady důkladné zabetonování těchto pilířových dutin v obavě vyhození mostu do vzduchu českými odbojáři.

Dnes, 17:40
V Praze se turisté budou moci v budoucnu vydat i po trasách mimo centrum, vznikne...
Dnes, 17:00
Zatímco na jaře, když Prahu trápila první vlna nákazy Covid-19 bylo parkování v metropoli zdarma,...
Dnes, 15:00
Pro vysvětlení a poučení místních a (někdy snad i) turistů budou sloužit nové modré tabulky....
Dnes, 14:20
V omezeném režimu fungují na základě nařízení vlády ČR radnice v Česku. Omezení úředních hodin se týká...
Dnes, 13:00
Z Hradce Králové do Prahy vyrazil dnes v osm hodin ráno vojenský konvoj, který poveze...
Dnes, 12:20
Situace Všeobecné fakultní nemocnice v Praze je v případě první a druhé vlny pandemie koronaviru...
Dnes, 10:48
Tištěné noviny Náš REGION Praha jsou od pondělí 19. října k dispozici zdarma u kamelotů...
Dnes, 07:35
Obyvatelé Prahy se snad nikdy v minulosti nepotkávali s příslušníky městské policie tak často jako...
Včera, 18:35
Do pražských Letňan dnes již dorazila první část organizačního týmu a část vojáků, kteří mají...
Včera, 15:52
Stovky sportovních fanoušků demonstrovalo proti vládním opatřením proti koronaviru. Protože se jich v Praze na...
Reklama