Muzeum trabantů v Praze: Unikátní výlet do bývalého východního Německa

Před více než miliardou let se naše planeta začala pořádně zabydlovat. Vedle živočichů se to týkalo také flóry. Tedy rostlin, keřů, stromů, jižněji se objevily třeba kaktusy či palmy a další tropické rostliny. Někdy v té době se objevila rostlina pryskyřičník, která má asi 300 druhů. Trvalo celou jednu miliardu let (plus minus stovky miliónů), než se objevil druh zcela nový a unikátní. Začalo se mu říkat pryskyřičník pádivý. Ano, řeč bude o legendárním vozítku Trabant, který brzy oslaví 60 narozeniny.

Na rýsovacích prknech a v hlavách inženýrů v Německé demokratické republice (NDR) se lidové vozítko začalo rodit v roce 1957. Už za 4 roky v roce 1961 sjel z výrobní linky první model, který dostal označení Trabant 500. Říkalo se mu všelijak. Smraďoch, bakeliťák, trsátko, křáp, plastik, tráboš, duroplast, modrofuk a již zmíněný pryskyřičník pádivý. V dubnu 1991 byla výroba těchto vozidel definitivně ukončena. Z výrobních pásů ve Zwickau sjely až do ukončení výroby téměř 3 miliony nejrůznějších modelů, které zahltily ulice a silnice hlavně v NDR, ale i v celém východním bloku.

Pořadníky na modrofuky

Mělo to háček. Zájem byl tak obrovský, že na trabanty vznikaly pořadníky. V NDR se běžně čekalo až 5 let. V Československu, kam se od 70. do 80. let vůz dovážel, o něj takové pranice nebyly, ale i tak si motoristé museli nějakou dobu počkat. Za „modrofuk“ typu 500, 600 a 601 naši motoristé zaplatili 36 tisíc korun Přitom základní model škodovky Š-105 přišel koncem 70 let na 55 tisíc korun. I tak oněch 36 tisíc korun za „trsátko“ reprezentovalo patnáctinásobek hrubé mzdy bez nájmu, energií, základních potřeb a jídla. Trabant si dokázal poradit i s automobilem Polski Fiat 126 (říkalo se mu ´malych´), ten přišel na 42 tisíc korun. Pokud máte zájem trabanty spatřit na vlastní oči, najdete je v Muzeu trabantů na Plzeňské ulici v Praze 5.

Praha plánuje rozvoj Vozovny Orionka. Vzniknout by zde mohla umělecká scéna nebo komunitní prostor

Hybrid se nekonal

Prakticky po celou dobu výroby se trabant v podstatě vyráběl jen ve dvou verzích. Žádné velké vylepšení vozidla se nekonalo, takže jste si jako zákazník mohl koupit buď sedan, nebo kombík. Motor „splašeného trsátka“ měl výkon 20 koní. Maximální rychlost byla 100 km/h. Pro armádu NDR se pak začaly vyrábět kabriolety zamaskované zelenou barvou. Vývojáři dokonce zauvažovali o tom, že vyrobí hybridního trabanta. Tedy kombinaci motoru spalovacího a motoru elektrického. Nakonec někdo spočítal, že baterie by měly tak velkou hmotnost, že by se maximální rychlost 100 km/h snížila asi na 70 km s minimálním dojezdem.

Zvýšili výkon o šest koní

K dispozici byly dva modely výbavy. Šlo o standard, vyšší úroveň pak mělo označení de Luxe. A kdo sehnal de Luxe (jednalo se především o nekonvenční barvu karosérie, třeba růžovou), musel mít hodně vlivné kamarády. Všechny trabanty byly třídvéřové. Pozdější modely poháněl motor o výkonu 26 koní a o zdvihovém objemu válců 600 cm3. S ním vůz dosahoval maximální rychlosti lehce nad 100 km/h doprovázený kvílením motoru a už zmiňovanou namodralou duhou za výfukem. Byl vůbec někdy automobil Trabant pokládán za ekologický? Nikdy. Hlavně kvůli jeho dvoudobému čadícímu motoru.

Karosérii vyráběli z odpadků!

A nyní dávejte dobrý pozor. Musíme uvést na pravou míru jeden vžitý omyl. Karosérie našeho „pryskyřičníka pádivého“ se nevyráběla z bakelitu, ale z duroplastu. Trabant 601 i jeho někteří předchůdců Trabant 500 a 600 byl ze slisovaného textilního odpadu spojeného pryskyřicí. Pokud patříte k těm, kteří poctivě třídí odpad a textil, vězte, že ještě před pár lety by automobilka ve Zwickau za váš odpad zajásala. Ale propaganda v NDR byla byla po pár letech provozu tak vynalézavá, že modrofuková karoserie z rozdrcených hadrů a textilu považovala za příklad ekologie a recyklace odpadu. Proč automobilka nepoužila k výrobě automobilů plech? Odpověď je jednoduchá. Plechu bylo v plánovaném hospodářství NDR tuze málo. A když už nějaký byl, spolykala to armáda, dílem vozidla značky Wartburg.

Praha zažívala během koronakrize cyklistický boom

Čtyřválec? Nezájem

V posledních třech letech výroby se pod kapotu montoval čtyřválec, původně určený pro VW Polo. Jenže o tento vůz byl minimální zájem. Výroby se nedočkal ani prototyp plně elektrického trabantu se zmodernizovanou karosérií, který se představil před dvěma roky na automobilové výstavě ve Frankfurtu – a kde vzbudil zasloužený úžas. Jízda s trabantem měla i jiná specifika. Například v zimě (motor se chladil vzduchem) topil jen při jízdě do kopce. Po sundání nohy z plynového pedálu a při jízdě z kopce se totiž samočinně odpojil motor a zapnula volnoběžka. A když neběžel motor, byla v autě zima. Vozidlo Trabant mělo přes všechny neduhy jednu velkou výhodu. Pokud došlo k poruše, bylo možné jej zprovoznit kladivem, hasákem, šroubovákem a třeba palicí na proklepání agregátů. Pokud vám motor záhadně zhasl nebo upadlo kolo, v nějaké vesnici stačilo zajít do první stodoly a trochu zručný opravář se za pár korun postaral o to, že jste mohli ve spanilé jízdě pokračovat.

Plastika si koupil Tom Hanks!

Pamětníkům jistě není nutné připomínat doby těsně před pádem komunismu, kdy padala berlínská zeď a spousty východních Němců zamířili i se svými „trsátky“ do Prahy, kde skákali přes plot západoněmeckého velvyslanectví. Všude kolem ambasády, ale i na Malostranském náměstí a v okolních uličkách východní Němci nechávali své Trabanty na ulicích i s klíčky do zapalování, na chodnících, prostě všude. Kdosi spočítal, že tam parkovalo celkem 296 Trabantů. Od té doby se hodně změnilo. Z východoněmecké legendy se časem stal unikát. Dnešní cena se u nás vyšplhala až na 150 tisíc korun, to se týká i vozidel ve špatném stavu.

FOTO: Muzeum trabantů v Praze: Unikátní výlet do bývalého východního Německa

Muzeum trabantů v Praze: Unikátní výlet do bývalého východního Německa - trabantMuzeum trabantů v Praze: Unikátní výlet do bývalého východního Německa - trabant

Hollywoodskou hvězdu Toma Hankse netřeba představovat. Musíme na něj prozradit, že se mu před časem podařilo získat fungujícího Trabanta řady 601, se kterým se prý rád chlubí. A k tomu ještě jednu poznámku. V roce 1991 se polským překupníkům podařilo poslat nákladní lodí do jedné arabské země celkem 500 trabantů, objednal si to jeden majetný Arab. Ve skladech automobily čekaly celkem 3 roky. Pak si to šejk rozmyslel a poslal „tráboše“ zpět do Zwickau. Škoda, mohl si vydělat spoustu peněz.

Text: Ivan Břešťák

Dnes, 15:21
S rekonstrukcí bývalého rybníka ve Stromovce byl také opraven prostor před Šlechtovou restaurací, tedy parter...
Dnes, 13:10
Města spojila roční spotřebu 40 tisíc megawatthodin elektřiny a zemního plynu na příští rok pro...
Dnes, 12:03
Muzeum věžáků Kladno nabízí unikátní expozici sídliště Josefa Havlíčka, zaměřenou na kladenské věžáky, urbanismus padesátých...
Včera, 17:40
Na celkové řešení budoucí podoby Vítězného náměstí vyhlásila před dvěma lety rada hlavního města prostřednictvím...
Včera, 15:22
Tančící dům otevřel pro veřejnost své technické zázemí a další nepřístupné prostory včetně nové vyhlídky...
Včera, 12:20
Duše plná koleček – za tajemstvím pohybu mechanických hraček a figur, takový je název unikátní...
Včera, 09:45
V Galerii Villa Pellé je od 10. července k vidění výstava s názvem BrrrainFreeze!!! JuliuseReichela...
Včera, 08:44
Slánští občané chtějí nová parkovací místa, opravu chodníků i více ptactva ve městě. To jsou...
Včera, 07:59
Nejvýznamnější příslušníky rodu Valdštejnů představuje výstava ve Valdštejnské zahradě.
10.7.2020
Ředitelství silnic a dálnic zahájí 12. července Celostátní sčítání dopravy 2020 (CSD). Výstupy z CSD...
Reklama