Ondřej Prokop: Krize bydlení se prohlubuje, v problémech je už i střední třída

Cenově dostupných bytů je v Praze nedostatek. Pomůže rozšíření fondu obecních bytů či výstavba na takzvaných brownfieldech? A za jak dlouho se bytová situace stabilizuje? O možných řešeních současné krize jsme mluvili s politikem Ondřejem Prokopem (ANO).

Dlouhodobě se věnujete bytové problematice v Praze. Je tu podle vás málo bytů obecně nebo máte na mysli byty pro sociálně znevýhodněné skupiny, jako jsou například senioři či samoživitelky?

Ještě před nedávnem bych řekl, že bytová krize ohrožuje primárně ty skupiny, které jste vyjmenovala. Ale dnes se problém s bydlením v Praze prohloubil natolik, že ho musí řešit mnohem více lidí. Kromě seniorů či mladých mají problém najít důstojné bydlení i lidé z klíčových profesí jako jsou učitelé, zdravotní sestry nebo policisté a hasiči. Ti proto často odchází z Prahy do jiných regionů. Problémy už prakticky trápí i střední třídu, jejíž zástupci dnes i přes nadprůměrné příjmy nedosáhnou na hypotéku u bytu, který by si přáli. A tak čím dál tím víc lidí sahá po nájemním bydlení.

Tvrdíte, že situaci na trhu s byty by pomohlo rozšíření městského bytového fondu, který bude nabízet byty levněji než za tržní nájemné. Nebude ale město horší vlastník než soukromník, kterému jde o ekonomické přežití, zatímco město se opírá o peníze vybrané od občanů?

Tohle je dobrá otázka – bohužel generace politiků před námi spíše ukázala, že se o majetek, tedy i obecní byty a bytové domy, starat neumíme. V tomto směru se máme ještě hodně co učit. Nicméně na příkladu třeba našich blízkých sousedů ve Vídni vidíme, že to lze. Určitě si ale nemyslím, že by mělo být primárním cílem města poskytovat levnější než tržní nájemné všem skupinám obyvatel. Město by se mělo starat o zaměstnance klíčových profesí, o seniory, matky samoživitelky či poskytnout mladým rodinám důstojný začátek samostatného života. Pokud město tyto skupiny uspokojí, další obecní byty by mělo pronajímat za tržní nájemné a právě z těchto výnosů spravovat celý bytový fond. Jestli se Praha jednou stane významným hráčem na bytovém trhu, dnes má z něj jen asi 5 procent bytů,, stane se zároveň jeho tvůrcem a bude tak svou cenovou politikou moci korigovat zbytek trhu.

V prosinci budete na Praze 11 vypisovat výběrové na byty v horším technickém stavu za výhodnější nájemné na tři roky pod podmínkou, že si je nájemci sami zrekonstruují. Jakou čekáte odezvu?

Věříme, že o to zájem bude. Zájemcům nabídneme sice dost opotřebované byty, ale na dnešní dobu za velmi slušné nájemné ve výši 140 Kč / m2, navíc s jistotou smlouvy na 3 roky. Pokud si byt zvelebí, budou řádně platit nájem, energie a nebudou se chovat v rozporu s domovním řádem a zákony, budou mít po uplynutí těch tří let velkou šanci hraničící téměř s jistotu, že jim obec nájem prodlouží. Hodně lidí asi  bude namítat, že když mají investovat sto nebo dvě stě tisíc do rekonstrukce a vybavení bytu, zaslouží si mít nájemní smlouvu na více let nebo dobu neurčitou, ale tu nikomu dávat nebudeme. Chceme totiž co nejlépe ochránit bytový fond městské části před spekulanty či lidmi, kteří si možnosti obecního bydlení nebudou vážit. Již mnoho let proto vůbec neuzavíráme nájemní  smlouvy na delší období než 3 roky. Třeba lidem pobírajícím podporu v nezaměstnanosti, u kterých není vůbec jisté, jestli svůj záměr vrátit se do práce a běžného života myslí vážně, pronajímáme obecní byty jen na půl roku a následně vyhodnocujeme, zda si pomoci městské části váží nebo ne.

Při řešení bytové krize se zmiňujete i o takzvaných brownfieldech, to znamená o výstavbě na nevyužívaných pozemcích uvnitř města – například v areálech bývalých továren či skladů. Podle Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy by takto mohlo přibýt bydlení až pro 150 tisíc lidí. V jakém časovém horizontu se podle vás tyto byty objeví?

Obávám se, že to ještě potrvá. Politici před námi tyto cenné lokality rozprodali různým spekulantům a celé řadě developerů, kteří mezi sebou už roky válčí. Je to takový vleklý boj mezi obcemi, aktivisty – ti v dané lokalitě zpravidla nechtějí vůbec nic – a investory, kteří by celé území rádi vytěžili jen pro sebe tak, aby jejich sousedící konkurent ostrouhal. Nyní to však konečně vypadá, že se blýská na lepší časy. Začíná třeba přestavba starého nádraží na Smíchově, které ovládla Sekyra Group. Blízko je také revitalizace menšího brownfieldu na Roztylech: za velký posun v projektu vděčíme náměstkovi primátora Petru Hlaváčkovi, který se v rámci nekonečných jednání trpělivě snaží dosáhnout složité dohody mezi Prahou, městskými částmi, místními spolky a investory. Dobrou práci v téhle oblasti odvádí dlouhodobě také Tomáš Portlík, místostarosta Prahy 9, kde se celé průmyslové čtvrti postupně mění na živé město. Na podobné proměně těch největších brownfieldů nás ale ještě čeká nejmíň 10, spíš 20 let práce.

Dalším problémem brzdícím novou výstavbu bytů je délka vydávání stavebních povolení, kdy průměrně to podle vás trvá 1103 dnů, ale někdy i deset let. Navrhoval jste zřízení celopražské expertní skupiny, která by zjistila, proč to tak dlouho trvá a jak zjednat nápravu. Nicméně vám to na zastupitelstvu neprošlo. Víte proč?

Myslím si, že koalice má mnoho starostí a neví kam dřív skočit. Radní se mezi sebou hádají, dělají si naschvály a na nějaké koncepční změny a řešení jim nezbývá čas. Mohlo to být taky osobní, hodně jsem ten týden naštval pana primátora „kauzou kávovar“, ve které mi media dala až zbytečně velký prostor. Zřízení pracovní skupiny nicméně zkusím znovu prosadit na prosincovém zastupitelstvu, snad už mi bude vyhověno.

Města, která se svého bytového fondu počátkem 90. let zbavovala, se je teď snaží opět získat pomocí nové výstavby, rekonstrukcí starých bytů, případně předěláváním starých hotelů a ubytoven. Nehrozí, že centra měst se zaplní sociálně slabými skupinami a bohatší lidé odjedou bydlet do vlastního na okraj měst?

Nemyslím si, že by hrozila nějaká „ghettizace“ centra. Bydlení v centru metropole bude totiž vždy nákladnější než na jejím okraji. Pokud se Praze podaří vykoupit nějaké staré ubytovny nebo hotely a přebudovat je na sociální bydlení, bude to stále jen zlomek z celkového počtu bytů v hlavním městě. Skutečný problém však je, že bohatší Pražané (a teď se bavíme o střední třídě), se opravdu hromadně stěhují za hranice Prahy. Středočeský kraj vykazuje mnoho let po sobě rekordní nárůst obyvatel, a to stále ještě nejsou čísla odpovídající realitě. Velká část Pražanů, kteří odchází do rodinných domů za hranice hlavního města, si totiž nechává trvalé bydliště psané v Praze. Může jich tak být podstatně víc než uvádí oficiální statistiky. Tato migrace umocňuje kritický problém s dopravou, kdy nám chybí nejen okruh a radiály pro auta, ale především kapacitně odpovídající hromadná doprava. Třeba vlaky na trase Kolín – Běchovice – Masarykovo nádraží jsou dnes na hranici kapacitních možností a v exponované časy si tam zpravidla nesednete. A to tomu vlaku říkáme „Pražská integrovaná doprava“. Musíme proto urychleně dobudovat infrastrukturu a zároveň zamezit úprku Pražanů do středních Čech. Což v tuto chvíli jde dost těžko, když si za cenu 3+kk v novostavbě v širším centru Prahy můžete pořídit rodinný dům 5+kk s garáží a zahradou pár desítek kilometrů od Prahy.

Kdy se podle vás situace na trhu s byty v Praze stabilizuje a jaké jsou k tomu potřeba podmínky?

Rád bych na závěr řekl něco pozitivního, ale nejsem populista a nelžu. Krize bydlení, v níž jsme se ocitli, se nevyřeší mávnutím kouzelného proutku. Neexistuje jedno jednoduché řešení, jeden zákon, jedna vyhláška nebo jedno rozhodnutí, které by problém s bydlením vyzmizíkovalo. Musíme zapracovat na mnoha úrovních a postupnými menšími kroky to pomyslné vychýlené kyvadlo navrátit do rovnovážného stavu. Je potřeba co nejdřív na vládní úrovni prosadit nový stavební zákon a zrychlit povolovací procesy, na úrovni Prahy dokončit změny územních plánů pro odblokování výstavby na brownfieldech, nastartovat obecní bytovou výstavbu a začít nějakým způsobem vykupovat na trhu byty a tím rozšiřovat obecní bytový fond. Nestačí psát líbivé novinové titulky o boji proti AirBnB, regulací těchto negativních vlivů se vyřeší jen nepatrná část celého problému. Podle mého názoru máme před sebou ještě takových 10 let velkých starostí s bydlením v Praze, než se podaří situaci stabilizovat. A to jen za předpokladu, že si její závažnost budou uvědomovat politici na všech úrovních s cílem společně ji řešit.

 

Ing. Ondřej Prokop

* 8.1.1986 v Praze

Pražský zastupitel a místostarosta Prahy 11 pro majetek, investice a podporu podnikání.

Vystudoval Vysokou školu finanční a správní.

Je zasnoubený a má 2 děti.

Baví ho turistika, lyžování, běh a motorka.

Před politickou kariérou vybudoval středně velkou digitální agenturu, která ho dodnes živí a dává mu finanční svobodu.

Dnes, 18:00
Na ministerstvu zdravotnictví dnes skončil náměstek pro zdravotní péči Aleksi Šedo, který nastoupil loni od...
Dnes, 13:13
Hlavní město připravilo web ockovani.praha.eu, kde návštěvníci naleznou informace k očkování. Web má rovněž vyvracet zavádějící...
Dnes, 10:20
Komerční článek
SMART REGION CHCETE SE ZVIDITELNIT NEBO PROPAGOVAT SVÉ PRODUKTY V REGIONECH ČR​? Nabízíme Vám Reklamní...
Dnes, 10:20
Zbigniew Kalina získal cenu Thálie pro činoherce do 33 let i Cenu českého divadla za...
Včera, 16:30
Příroda jedné z největších a nejlidnatějších pražských městských částí, Prahy 5, je mimořádná a v...
Včera, 13:53
Během loňského prosince přibylo na území desáté městské části 46 nových dřevin. Ty radnice zasadila...
Včera, 13:01
Ze 131 diplomových prací na vysokých školách architektury a příbuzných oborů zvítězila práce studenta Vysoké...
Včera, 11:20
V průběhu roku 2022 vyroste ve vršovickém parku pojmenovaném po básnířce Jiřině Haukové a jejím...
Včera, 10:20
V městské části Praha 20 rezignovali v prosinci na svou funkci dva radní – Jana...
Včera, 09:30
  Přípravy na stavbu nové plavební komory Praha - Staré Město na smíchovské straně Vltavy...
Včera, 06:00
O pětatřicet milionů méně na běžné výdaje z rozpočtu, investice do školství a oprav bytového fondu,...
Reklama