3℃
Dnes je 13. prosinec , svátek má Lucie

Petra Pudová: Praha 4 je velmi sympatická

Česká zpěvačka a herečka, absolventka Konzervatoře Jaroslava Ježka se zpívání věnuje od dětství. Úspěšně prošla několik talentových soutěží, hrála ve filmech i seriálech, účinkovala v muzikálech, příležitostně dabovala. Televizní diváci ji asi nejlépe znají jako Angelinu ze seriálu Ordinace v růžové zahradě 2. V současné době se Petra Pudová věnuje hlavně zpívání. V loňském roce vydala své první sólové album Say it Out Loud. 

Kdy padlo vaše životní rozhodnutí stát se herečkou a zpěvačkou?

Je to sice dost klasická odpověď, ale již v dětství. Pravdou je, že lidé posedlí uměním mají tak trochu jiný přístup a buňky. S odstupem času a přibývajícím věkem mohu říct, že na klasické zaměstnání opravdu nemám buňky a povahu.

Jak na vše plány o budoucím povolání reagovala rodina?

Jako malá holka z malého města uprostřed Moravy jsem nevěděla, jak si svůj sen splnit, vše se zdálo tak daleko a nedosažitelné, žádné kontakty, internet byl v začátku. Můj otec, který rád hrál při domácích oslavách na kytaru a zpíval, slíbil, že mi složí písničku. Jako malá jsem spoustu let věřila, že se tím stanu zpěvačkou. Pak začali vysílat pořad pro pěvecké talenty Rozjezdy pro hvězdy a tehdy jsem pochopila, že to je ta příležitost, jak se dostat ke svému snu blíž. Když vyhlásili casting, neváhala jsem a okamžitě se přihlásila. Po konkurzu uběhlo několik měsíců, než se mi produkce ozvala, takže jsem postupně propadla pocitu, že zřejmě nemám být zpěvačkou, a tak co ještě mě tak moc baví…? Zvířata. Takže volba padla na povolání veterinářky. Krátce poté navštívila moje maminka kartářku a ta jí řekla, že její dcera chce být veterinářka, ale že jí v tom musí zabránit, jinak by byla nemocná, že ji vidí zpívat a tančit. Asi dva dny na to zazvonil telefon a dozvěděla jsem se zprávu, která naprosto změnila můj budoucí život. Následovalo natáčení, vysílání, spousta telefonátů s nabídkami na spolupráci jak na CD, tak pro živá vystoupení a můj velmi vzdálený sen najednou dostal živé barvy a začal se utvářet ve skutečné obrazy.

Stresová Superstar

Zúčastnila jste se několika talentových soutěží, v roce 2004 jste se dostala do semifinále soutěže „Česko hledá SuperStar.“ Co vám přinesla účast v těchto soutěžích, byla to dobrá zkušenost?

V té době jsem již pracovala na svém budoucím povolání profesionálněji, a to vzděláním. Začala jsem studovat obor muzikál na Konzervatoři Jaroslava Ježka, ne z důvodu, že bych si přála ovládnout muzikálovou scénu, ale líbilo se mi propojení třech oborů, které jsem od mala milovala – zpěv, tanec, herectví a v té době takovou možnost jiná škola pro mne nenabízela. Několik let jsem již veřejně vystupovala, spoustou různých soutěží jsem si také prošla, takže jsem nad svojí účastí ani nepřemýšlela. Ale moje kamarádka měla jiný názor a přihlásila mě. Z více než třech tisíc přihlášených jsem se dostala do TOP 40. Každá zkušenost, ať už zlá nebo dobrá, se časem zúročí. Díky Superstar jsem si prošla při castingu extrémními stresovými podmínkami, které vás ale zároveň do budoucna zocelí a díky Superstar jsem měla další nové nabídky na účinkování.

FOTO: Petra Pudová: Praha 4 je velmi sympatická

Petra Pudová: Praha 4 je velmi sympatická - Petra PudováPetra Pudová: Praha 4 je velmi sympatická - Petra PudováPetra Pudová: Praha 4 je velmi sympatická - Petra PudováPetra Pudová: Praha 4 je velmi sympatická - Petra PudováPetra Pudová: Praha 4 je velmi sympatická - Petra Pudová

Z rodného Uničova jste přišla studovat na Konzervatoř Jaroslava Ježka. Jaký byl pro vás studentský život na konzervatoři v Praze?

Když jsem přišla do školy a zároveň internát, bylo mi šestnáct. Do té doby jsem byla dost hlídané dítě a různé zábavy a diskotéky, které navštěvovali moji spolužáci, jsem neznala, protože jsem byla poměrně vytížená koncertováním, kam mě doprovázeli rodiče. Takže život správného teenagera jsem úplně nepoznala. Ze začátku jsem se volného života samozřejmě nemohla nabažit, takže jsem tak trošku způsobovala trable vychovatelkám pozdními příchody, ale musím říct, že jsem byla vždy, i bez rodičů na uzdě. Jen občas trošku ta prostořekost, upřímnost a problém s autoritami, které nejsou skutečné autority v osobnosti… Ale i tak se brzy objevila zpět zodpovědná a slušná Petra, která ctí pravidla, a ke které se přistěhovala maminka, aby bylo vše opravdu pod kontrolou.

Dva krásné světy

Čím na vás Praha napoprvé zapůsobila?

Je to jiný svět, všechno tu proudí jiným způsobem, chování lidí je jiné, čas, možnosti, romantika. Když jsem byla malá a navštěvovali nás Pražáci, byli vždy unešení z Moraváků, já to nikdy nechápala. Po patnácti letech v Praze ale nahlížím na Moravu úplně stejně, a vše mi přijde roztomilé. Jsou to trošku dva světy, ale oba krásné. Pořád mám zakódované, jak malá zemička jsme a že k nám spousta okolních států nepřistupuje se stejnou úrovní jako k jiným národnostem, takže pokaždé, když se někdo ze zahraničních známých zmíní, že slyšel, že Praha je krásná nebo se chce přijet osobně podívat na základě dojmů jiných, jsem velmi hrdá, že jsem Češka.

Eva Pilarová ráda zpívá se „zajíci“, jen jediný z nich je o tři týdny starší než ona

A jak se vám líbilo v Praze 4, co vás na ní zaujalo?

Praha 4 je pro mne srdcovou záležitostí. Byla mým prvním pražským bydlištěm, a vlastně, i když jsem se několikrát přestěhovala, vždy to bylo v rámci Prahy 4. Nic jiného mne nikdy nelákalo ani nenapadlo. Sice poslední roky žiji v rodinném domku za Prahou, ale kdybych se měla vrátit přímo do Prahy, tak první, kam se mé oko zaměří, bude opět Praha 4. Mám tu větší pocit „nějaké“ domáckosti, spoustu prostoru se zelení, všude blízko, přitom více v klidu než v centru. A když si vybírám nějakou službu, která má více míst na výběr, volím Prahu 4. Je mi zkrátka a dobře velmi sympatická.

Našla jste si na čtyřce nějaké své oblíbené místo či zákoutí?

V době mého studia jsme s kamarádem chodili velmi často na „Skálu“ správným názvem Vyhlídku Dobešku, kde je krásný výhled na Vltavu a dění dole. Milovala jsem název ulice, kde jsem žila spoustu let „Nad Lesním divadlem“ a chodívala právě do toho lesa připojeného k ulici. Je tu spousta nenápadných ulic s krásnými stromy a domy, které žijí svým poklidným životem s krásnou atmosférou, že by člověka nenapadlo, že je tak blízko centru Prahy.

Už si nedovedu představit žít bez divadla, říká Natálie Grossová. Zahraje si v muzikálu Fantom opery

Vystudovala jste herectví, tanec a zpěv. Měla jste nebo máte vzory, idoly?

Nikdy jsem neměla vyloženě idol, ale koho mám ráda a vážím si, jsou Whitney Houston, Michael Jackson, Christina Aguilera, Jamie Fox, Will Smith, Leonardo DiCaprio. Z českých to jsou Hana Hegerová, Hana Zagorová, Marie Rottrová, Simona Stašová.

Nejvíc doma s mikrofonem v ruce

V muzikálech jste hrála ještě v době studia, mimo jiné jste účinkovala v jazzové opeře Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra Dobře placená procházka pod režijním vedením Miloše Formana na prknech Národního divadla. Jaké to bylo, co to pro vás znamenalo hrát v Národním divadle pod vedením legendárního režiséra?

Byl to neskutečný kolos lidí, ale utvořila se tam spousta zásadních přátelství, zároveň fungovala neskutečná preciznost, pokora a disciplína. Je na co vzpomínat, být součástí této práce, na takovém místě, obklopena zásadními lidmi českého umění. Celá rodina Formanů byla velmi přívětivá a harmonická, přesto měli neskutečný přirozený respekt.

Kromě muzikálových rolí jste si zahrála v několika filmech a seriálech, zpíváte. Kde se cítíte nejlépe – na divadelním jevišti nebo před filmovou či televizní kamerou nebo na jevišti s mikrofonem?

To je těžká otázka, protože každá tato situace má jiný osobitý rozměr. Ale asi nejvíc „doma“ se cítím s mikrofonem v ruce. Nicméně zpěvačkou jsem sama za sebe, v herecké roli je zábavné ztvárnit jiný charakter, než je člověk sám, což zároveň také obohacuje a člověk si nepřipadá, že jde s vlastní kůží na trh a neodhaluje sám sebe a své vlastní pocity.

Máte nějaký nesplněný sen, roli, kterou byste si někdy chtěla zahrát?

Někdy mám pocit, že mám tolik snů a plánů, že mi jeden život na to nemůže vystačit. Nemohu říct naprosto konkrétně, ale přála bych si roli, ve které se člověk takzvaně může vyhrát, která bude emotivní, věcná, zanechá trvalé pozitivní následky na divácích, donutí je zapřemýšlet, přinese zážitek a vryje se do paměti tak, že se k filmu budou rádi vracet, byť bude na vážnější téma.

V současné době se věnujete hlavně hudbě a zpívání. Co pro vás muzika znamená?

Hudba byla vždy nedílnou součástí mého života. Hudbou řeším naprosto vše. Doprovází mě v radosti nebo smutku. Kamkoli přijdu, vždy vnímám v první řadě sluchem, i v obchodě vnímám písničky. Kdekoli, kde jsem, a hraje hudba, dotváří moji náladu, byť si často mé okolí ani nevšimne, že něco hraje.Často se přistihnu, jak se mi změní nálada, podle vyjádření dané písně. V mých vlastních písních nebo i převzatých, které zpívám, vždy kladu důraz na význam písně. Mám pocit, že když mluvím, dost často lidé nerozumí, jak uvažuji nebo co chci říct, i proto je pro mě jednodušší vyjádřit co cítím písní, kde slova dostávají jinou pointu a více emocí. Některé věci se ani neříkají tak lehce a v písni je to pro mě jednodušší. Nedávno jsme se rozloučili s mojí babičkou, po které jsem zřejmě zdědila hudební sluch a která mne vždy velmi podporovala, učila mě lidové písně, vokály. Jejím posledním přáním bylo mít na posledním rozloučení mé písně, žádných slov nebylo potřeba, ty písně vyjádřily vše.

Jakou hudbu máte nejraději, co ráda posloucháte?

Obecně mě nejvíc baví pop, šanson a filmová hudba. Mám ráda pocitové písně, s příběhem, vývojem. Texty, za kterými je něco víc ukryté, které nejsou prvoplánové. Zbožňuju písně, ve kterých i po třicátém poslechu najdu něco nového a jiný rozměr, jak se dají chápat.

V loňském roce vyšlo vaše debutové album. Jste spokojená se zájmem posluchačů?

Navzdory tomu, že za námi nestojí „miliony a tlačenka“, i tak se naše písničky dostávají ke svým posluchačům, kteří si je stahují, a máme velmi pozitivní reakce na velmi vysokou úroveň celé desky. Troufám si říct, a nejsou to jen má slova, že deska je celá velmi vydařená, není to jeden pěkný song vyplněný vatou, ale každá písnička má svůj postoj, svoji vlastní atmosféru a zásadní téma, nejsou tuctové.

K albu jste natočila romantický videoklip s koňmi. Říká se, že nejhorší je natáčet s dětmi a se zvířaty. Jaká je vaše zkušenost, jaké bylo natáčení vašeho videoklipu?

Písnička One Last Time je pro mne velmi srdcová. Text byl složen na základě skutečných událostí pro někoho, pro mne velmi cenného, koho mi osud vzal ze života příliš brzy. Vyjadřuje spoustu pocitů, přání a uvědomění. Jak už jsem dříve řekla, zbožňuji zpívat písně, které mají hodnotu a co sdělit. Když jsem slyšela poprvé hudbu k One Last Time, věděla jsem, že ta píseň má potenciál, podtext a sílu, kterou mohu sdělit, co cítím. Pro to vše jsem chtěla, aby právě tato píseň byla tou první vlaštovkou, kterou uvedu sebe i album a na to konto byl scénář i střih v mé režii. Koně – bílý a černý, představují skrytě místo herců dané osoby. Natáčeli jsme ve Španělsku s koňmi plemene Pura Raza Espaňola alias Andaluzský kůň, které v sobě nezapře španělskou horkokrevnost. A jak se správně říká, natáčení se zvířaty není jednoduché, tak ani nám se to nevyhlo. Zprvu jsme natáčeli detailní scény s impozantním černým hřebcem jménem Dominanto. Ten byl při těchto romantických scénách tak trošku divočejší, že si od něj udržovali odstup i zkušení koňáci, ale pro mě nebylo v extrémně dlouhých šatech úplně možné uskakovat, takže pár modřin jsem schytala. Ale i přesto se mi tak vryl pod kůži, že na něj budu vzpomínat do konce života, možná i díky tomu, koho on vlastně v klipu představoval. Když jsme se potom přesunuli na pláž, chování koní se otočilo a bílý kůň, který se celou dobu tvářil jako jehňátko, ukázal svoji nespoutanost a hned na první záběr se splašil v důsledku mých dlouhých šatů a silného větru. A tak jsem tryskem proletěla kolem procházejících se obyvatel a ocitla se o čtyři kilometry jinde, než bylo v plánu. Když se mi ho podařilo zastavit a vrátit zpět na původní místo, po mém silném zážitku jezdce absolutního začátečníka, jsem si vysloužila pochvalu od trenérů za dobře odjetou „Velkou Pardubickou“. Svlékla jsem šaty, opět sedla na koně a šlo se točit… Přece nebudu měnit scénář po jednom nepovedeném záběru.

Jste vášnivou chovatelkou psů, máte chovnou stanici perských chrtů – saluk. Jak jste se k tomuto, u nás poměrně neobvyklému plemeni, dostala?

Měla jsem a dodnes mám jorkšíra. Zatoužila jsem po velkém plemeni, ale hledala jsem plemeno vhodné k držení v bytě. Dle encyklopedie padla volba směrem k chrtům a následně konkrétně na saluki. Mají povahovou charakteristiku takovou, která mě velmi zaujala a po letech soužití jsem došla k objevu, že jsem vlastně úplně stejná jako oni. Asi proto mi jejich povaha byla podvědomě tolik blízká.

Kolik pejsků máte?

Aktuálně máme osm perských chrtů ve věku 1-12 let a jednoho jorkšírského teriéra.

Jak se vám daří skloubit pracovní povinnosti se staráním se o vaši smečku, výstavami, soutěžemi?

Nebudu lhát, že je to časově, psychicky i fyzicky velmi náročné, ale když se chce, všechno jde.

Jaká je vaše představa ideální dovolené? Je vůbec možné vyrazit s tolika pejsky?

Bohužel nejsou to psi, kteří by mohli chodit bez vodítka a přiběhli na povel. Jsou to osobnosti, které jsou zvyklé přemýšlet po tisíciletí samy za sebe, a my to respektujeme. Proto chodíme v této početné smečce jen na vycházky. Krátký dovolenkový výlet volíme jen s jedním maximálně třemi psy a na naši pořádnou odpočinkovou dovolenou od každodenních starostí a práce jezdíme sami bez pejsků.

Zbývá vám čas na nějaké další záliby nebo koníčky a na odpočinek? Jaká je vaše představa ideálního relaxu?

Zkušenost na španělské pláži mě neodradila a do učení jízdy na koni jsem se pustila na plno, takže koně mohu již považovat za můj další koníček. Ideální relax je dovolená, kde mohu vypnout a nepřemýšlet, popustit uzdu dalším nápadům, plánům a snům a také jsem milovník trávení času doma na zahradě.

Co nového připravujete, jaké máte plány, na co se těšíte?

Připravujeme dva klipy na podzim, za sebou máme léto plné spousty báječných akcí a jsem plná očekávání, co zajímavého ještě tento rok přinese.

Petra Pudová

  • česká zpěvačka a herečka, chovatelka perských chrtů
  • narodila se v Uničově
  • od dětství se věnovala zpěvu, účastnila se talentových soutěží Rozjezdy pro hvězdy, Dívka roku, Česko hledá SuperStar
  • v roce 2008 absolvovala Konzervatoř Jaroslava Ježka, obor muzikál
  • účinkovala v muzikálu Tajemství Daniela Landy v Divadle Kalich, v jazzové opeře Dobře placená procházka v Národním divadle a v muzikálu Naháči, zahrála si také ve filmech a televizních seriálech, například Experti, Prachy dělaj člověka, Kdo hledá najde, Sněženky a machři 2, Ordinace v růžové zahradě, Cirkus Bukowsky
  • v dubnu 2017 vyšel její sólový singl One Last Time a na konci června 2017 její první sólové album Say it Out Loud
  • je majitelkou chovatelské stanice Al Zahra a poradkyní chovu perských chrtů – saluk

 

Renata Říhová

Citron jako superpotravina, která umí zázraky. Na co všechno tato kyselá bomba pomůže?

Tento článek pochází z webu Vaše 4.
Před 17 minutami
Ekorezidencí rozumějme soubor pěti bytových domů a bezmála tři sta bytových jednotek v branickém ohybu...
Před 1 hodinou
Oproti dvěma třem předchozím letům by se náborové plány zaměstnavatelů neměly v prvním čtvrtletí roku...
Před 3 hodinami
Komerční článek
Při přechodu na DVB-T2 je vhodné zohlednit několik kritérií, která mají pro každého jinou prioritu....
Před 3 hodinami
Vánoční výměna oblečení, kdy lidé - převážně ženy - přinesli oblečení, které nenosí, je jim...
Včera, 19:40
Pražský magistrát využije svou zákonodárnou iniciativu a předloží Sněmovně návrh úprav daňového systému. Cílem je...
Včera, 17:44
Plán investora postavit na návsi ve Starých Bohnicích mezi statkem Vraných a budovou bývalé školy...
Včera, 16:03
Jestliže se už nemůžete dočkat vánoc, můžete je slavit už tuto sobotu se zvířátky z...
Včera, 09:52
Nezaměstnanost v Praze se v listopadu udržela na říjnových 1,9 procenta. Bez práce bylo v...
Včera, 09:11
Od čtvrtka 12. prosince do středy 25. prosince se v Šabachově parku v Dejvicích nabízí...
11.12.2019
Hradčanská Písecká brána se oblékla do slavnostní předvánoční nálady a čeká na své diváky a...
11.12.2019
Média přinesla v těchto dnech zprávu, že miliardář Daniel Křetínský započal rekonstrukci takzvané Kapsovy vily...
Reklama