Znáte místo v Praze, kde vyvěral pramen živé vody? Objevte nejstarší zapomenuté pražské lázně

Další fotky

Lázně se zázračným pramenem. Augustiánský klášter změněný ve věznici. Špitál. Barokní letohrádek mistra Brauna. Kavárna, kde se rozpoutala revoluce. A to všechno v úseku čtyř ulic. Kde že to? Pod pražským Karlovým náměstím, směrem k Vltavě. Na Zderaze se tu zvyklo říkat. A jak se jmenují ty ulice? Václavská, Dittrichova, Jenštejnská a Trojanova. Ta se kdysi zvala Kočičí, tak jako Václavská byla Psí. Nebo také V lávkách, bylo jich tu prý plno, byla to tu samá voda, tu potůček, tu pramen…

Hle, zázračný pramen

A jsme u něj! Kníže Václav meškal čas svým oblíbeným lovem a chudák štvaný jelen bílý ho přivedl k zázračné studánce. Voda prý světci zachutnala – tomu se ale nechce věřit, protože obsahovala vyšší množství kysličníku sírového, síran hořečnatý a vápenatý a používala se k léčbě dny a revmatických bolestí. Spíše uvěříme, že knížeti dodala sil. Zkrátka a dobře máme tu živou vodu, kolem které vznikaly všelijaké lázně, samozřejmě Svatováclavské. Ty neznámější a taky poslední tu vznikly roku 1839 a stály v místě vozovky ulice Dittrichovy, zhruba mezi čísly 9 a 10, souběžně s komunikací. (Je ale věčná škoda, že kvůli lázním padl Braunův letohrádek patřící od roku 1721 sochaři Matyáši Bernardu Braunovi.)

FOTO: Lázně pod Karlovým náměstím

Lázně pod Karlovým náměstím - 1 svatováclavské lázněLázně pod Karlovým náměstím - 2 pučka 1880 zpLázně pod Karlovým náměstím - 3 lázně ekcert 1908 zpLázně pod Karlovým náměstím - 4 rentz montalegro 1720 mědi zpLázně pod Karlovým náměstím - 5A trojan ap payne.cz
Další fotky
Lázně pod Karlovým náměstím - 5B Trojan_1882_Vilimek wikiLázně pod Karlovým náměstím - 6A Faster_wiLázně pod Karlovým náměstím - 6B faster s reliéfemLázně pod Karlovým náměstím - 6C VýstřggižekLázně pod Karlovým náměstím - 7A Alfred_Windischgrätz viLázně pod Karlovým náměstím - 7B Bombardování_Prahy_1848 viLázně pod Karlovým náměstím - 8A VdýstřižekLázně pod Karlovým náměstím - B8 vv

Jednalo se o veřejné lázně s jednoduchým vnitřním zařízením. Voda pramenila vně budovy a musela se dovnitř ručně donášet a posléze ohřívat. Jednotlivé vany oddělovaly prkenné stěny. Ano, léčivý pramen pojmenovaný lidmi Pučka, vyvěral v zahradě pod jakýmsi přístřeškem, hlídaný sochou svatého Václava.

Socha skončila v Lapidáriu, pramen se ztratil ve stavebním ruchu asanace, lázně byly nejprv roku 1867 zavřeny a zřízen tu druhý německý fyziologický ústav a pak roku 1908 bez piety strženy. A na místě zahrady vyrostla mohutná secesní budova, dnes patřící ČVUT a budoucím jaderným fyzikům (Trojanova 339/13).

Slavné místo lidu pražského

Do historie se Svatováclavské lázně natrvalo zapsaly 11. března 1848, kdy se tu sešla slavná protestní schůze, zaobírající se peticí k císaři, která požadovala vytvoření státoprávního celku ze zemí Koruny české, národní rovnoprávnost, zrušení poddanství, vlastní obecní samosprávu a svobodu tisku, shromažďování a náboženského vyznání.

Bez spojení není velení. Podívejte se na unikátní historické fotky spojovacích vojsk

Svolal ji tajný politický klub Repeal (vznikl 1844, šlo vlastně o zradikalizovanou hostinskou společnost od Svatého Tomáše). Petici četli Petr Faster a Alois Pravoslav Trojan (z pramenů jsme nezjistili, zda šlo o stejný text ve dvou jazycích, či texty rozdílné). Oba pány si ještě představíme, Fastera, protože nám je sympatický, že byl hostinským, a Trojana, protože se na něj zapomnělo a jmenuje se po něm zmíněná někdejší Kočičí ulice.

Revoluce 1848-49 v Rakousku, díl první

Revoluce v rakouském císařství pramenila jednak z nespokojenosti s feudalismem a Metternichovým absolutismem, nemalý podnět představoval také počáteční úspěch zahraničních revolucí v roce 1848. Revoluce začala jako liberální petiční hnutí, jehož vídeňští vůdci Eduard von Bauernfeld a Alexander Bach počátkem března 1848 předali svou petici dolnorakouskému zemskému sněmu.

Architekt Kaplický před 9 lety náhle zemřel. Jeho stavby ve světě budí obdiv, v Česku kontroverze. Dočká se Praha jeho knihovny?

Když 13. března 1848 dolnorakouská sněmovna projednávala předložené petice, shromáždil se před její budovou dav. Zásah vojska proti němu si vyžádal pět lidských životů, což vyvolalo propuknutí revoluce. Povstalci začali ve Vídni stavět barikády. Císař Ferdinand V. Metternicha okamžitě propustil, zrušil cenzuru a přislíbil vydání ústavy. Dubnová ústava ovšem nesplnila očekávání vídeňských liberálů, kteří v květnu 1848 znovu povstali, takže císař musel dokonce z Vídně prchnout do Innsbrucku.

Kdo byl kdo

Alois Pravoslav Trojan (1815 v Knovízi – 1893 v Praze) byl  právník a politik. V revolučním roce 1848 byl důležitým organizátorem schůze ve Svatováclavských lázních. Patřil tehdy spolu s Františkem Augustem Braunerem k hlavním mluvčím pražského měšťanstva, byl tím, kdo veřejnosti prezentoval Braunerem stylizovaný návrh s požadavky na ústavní, státoprávní a národnostní svobody. Na základě námětů veřejnosti bylo třeba petici ještě doplnit, přičemž Trojan zasedl i ve zvoleném redakčním výboru (takzvaný Svatováclavský výbor), jenž se později stal trvalým orgánem. Účastnil se obou cest s peticemi do Vídně (prvně jaksi nepochodili), výsledkem druhé byl první kabinetní list, resp. císařský patent z 8. dubna 1848, v něm císař souhlasil se zrovnoprávněním češtiny a svoláním českého ústavodárného sněmu.

„Pouť Matějská, ta sláva obrovská“ je tu. Brány tradičně otevírá na pražském Výstavišti

V období Bachova neoabsolutismu nebyl přímo politicky aktivní. V prosinci roku 1856 byl jmenován notářem v Rakovníku, v letech 1868-81 byl okresním starostou. V Rakovníku v letech 1867-70 žila v Trojanově rodině Havlíčkova dcera Zdeňka. V roce 1861 byl zvolen do Českého zemského sněmu (za okresy Dobříš a Příbram), ten ho následně zvolil do Říšské rady, práci v ní zhruba od roku 1867 bojkotoval. V roce 1874, když F. L. Rieger, razící strategii pasívní rezistence, prosadil bojkot i pro zemský sněm, došlo k rozkolu a vzniku nové, tzv. mladočeské strany. Až v roce 1879 se Češi aktivně zapojili do práce Říšského sněmu a Trojan odešel z Rakovníka do Prahy. V březnu 1880 se stal předsedou mladočechů, politice se věnoval až do smrti.

Petr Faster (1801 v Domažlicích – 1868 v Břevnově), někdy zvaný Český král. Vyučil se mlynářem, roku 1839 se usadil na Smíchově a najal si zájezdní hospodu „U čísla 1“. Od roku 1843 vlastnil kafírnu ve Svatováclavských lázních a později byl hoteliérem U zlaté husy na Václavském náměstí. Kafírna v lázních se brzy stala střediskem literátů, malířů a dalších svobodomyslných vlastenců. A mnozí jeho zákazníci by ho nejradši měli za českého krále.

VIDEO: Kdysi slavná Bílá labuť zeje prázdnotou, do „zázraku na Poříčí“ už lidé nakupovat nechodí

Faster se jakožto člen Repealu zasloužil o svolání shromáždění 11. března 1848 v Praze ve Svatováclavských lázních, kde přednesl petici císaři a byl i v obou deputacích do Vídně.

Po červnových bouří byl lehce zraněn a prchl z Prahy, brzy byl ale zatčen a tři měsíce vězněn.

Měl potom hostinec v poutním Hájku u Jenče, pak Novoměstskou kavárnu v Myslíkově ulici, ku konci života dělal sládka v břevnovském klášterním pivovaře (jeho bratr Method tu byl farářem).

Svatodušní bouře a zastřelená choť generálova

Z našich medailonků vyplynulo, že rebelie se tak úplně nezdařila. Ale nepředbíhejme!

V Praze bylo – jako ostatní všude – křídlo umírněné (Palacký, Havlíček) a radikální (Sabina, J. V. Frič). Umírnění založení spolek Lípa slovanská (30. duben) a uspořádali Slovanský sjezd (2. – 12. červen). Mezitím sílilo i radikální křídlo. 1. června začal vycházet jeho tiskový orgán Pražský večerní list, do Prahy na sjezd přijel slavný anarchista Bakunin.

Dvanáctého června 1848 byla v rámci sjezdu sloužena svatodušní mše na Václavském náměstí. Po mši se vydal průvod do Celené ulice k hlavnímu velitelství a bytu nového pražského velícího generála Windischgrätze, který byl považován za nepřítele a byl zrovna po ruce. Průvod se střetl s přichystaným vojskem. Propukl revoluční požár, začaly se stavět barikády. Generál nařídil palbu do oken Českého muzea, sídla Slovanského sjezdu, hrozil bombardováním Prahy, obsadil Malou Stranu a odtud zaútočil na pravý břeh města.

Tragický omyl amerických bombardérů, z Prahy udělali zbořeniště. Proč ji vybombardovali?

Radikální vrstvy se studenty v čele postavily barikádu ve Staroměstské Mostecké věži. Nakonec po zapálení Staroměstských mlýnů a Vodárenské věže došlo ke kapitulaci. To byl počátek i konec Svatodušních bouří, kterými 12. – 17. června 1848 vyvrcholil revoluční proces v českých zemích. Zahynulo při nich asi 43 osob, včetně manželky Windischgrätze Eleonory, vzdálené prapratety Karla Schwarzenberga, podle všeho náhodou zastřelené v okně bytu.

Dvanáctého června byl v celé Praze vyhlášen stav obležení a začali být zatýkáni strůjci nepokojů. 26. června byl rozpuštěn Národní výbor (vzešlý ze Svatováclavského), kvůli účasti některých jeho členů na červnovém povstání. 20. července byl stav obležení odvolán a situace se v českých zemích uklidnila. Revoluce pak probíhala zejména ve Vídni.

Revoluce 1848-49 v Rakousku, díl druhý

Zprvu to vřelo v Uhrách, snaha rakouské vlády potlačit tamní revoluci vyvolala v říjnu třetí vídeňskou revoluci, tu však porazilo vojsko generála Windischgrätze. Nový císař František Josef I. s pomocí vojska v březnu 1849 rozpustil říšský sněm v Kroměříži. Maďarská revoluce pak byla nakonec poražena s pomocí ruského vojska v srpnu 1849.

5 nejlepších vtipů z lednového vydání časopisu SORRY

Roku 1851 začala téměř desetiletá éra Bachova neoabsolutismu, nicméně výdobytky revoluce v podobě zrušení poddanství a zřízení obecní samosprávy zůstaly zachovány.

Plesová sezóna vedle kriminálu

Vraťme se ale k našemu zmizelému prameni a zanikým lázním. Zanikl i augustiánský klášter (v rámci reforem císaře Josefa II.) a našel příznačné využití: adaptovali ho na věznici. Kostel sv. Václava – jediný přeživší zašlých věků – se stal vězeňskou kaplí. Temný blok Svatováclavské věznice s řadami zamřížovaných oken, to bylo panoráma Prahy jako vyšité pro naše téma. (Teprve od roku 1884 odtud byli vězni postupně stěhováni do nově postavené věznice na Pankráci.) Je s podivem, že za zády věznice skvěle prosperovaly Svatováclavské lázně. Ze zbořeného klášterního špitálu, kde mniši léčili nemocné mimo jiné i zázračnou vodou z Pučky, se stalo centrem společenského života, koncertů, plesů a promenád. Kuchyně zdejší restaurace byla svými specialitami vyhlášená po celé Praze…

Kdo ze slavných tu bydlel

Události roku 1848 se stanou ústředním předmětem vycházky Pražské informační služby. Doktorka Jaroslava Nováková čeká na své posluchače v neděli ve 14 hodin před vchodem do Václavské pasáže (z náměstí). Mimochodem, v té je dobrá pekárna a bydlel v ní houslista Josef Suk.

FOTO: Lázně pod Karlovým náměstím

Lázně pod Karlovým náměstím - 1 svatováclavské lázněLázně pod Karlovým náměstím - 2 pučka 1880 zpLázně pod Karlovým náměstím - 3 lázně ekcert 1908 zpLázně pod Karlovým náměstím - 4 rentz montalegro 1720 mědi zpLázně pod Karlovým náměstím - 5A trojan ap payne.cz
Další fotky
Lázně pod Karlovým náměstím - 5B Trojan_1882_Vilimek wikiLázně pod Karlovým náměstím - 6A Faster_wiLázně pod Karlovým náměstím - 6B faster s reliéfemLázně pod Karlovým náměstím - 6C VýstřggižekLázně pod Karlovým náměstím - 7A Alfred_Windischgrätz viLázně pod Karlovým náměstím - 7B Bombardování_Prahy_1848 viLázně pod Karlovým náměstím - 8A VdýstřižekLázně pod Karlovým náměstím - B8 vv

Jeho ještě slavnější dědeček, hudební skladatel a rovněž virtuos, bydlel hned proti konci pasáže na na adrese Václavská 9. A když už tu o tom mluvíme – ve Václavské 5 žil zase malíř Max Švabinský, v čísle 13 v téže ulici herečka Hana Kvapilová se svým manželem Jaroslavem, básníkem, dramatikem a režisérem. A také Josef Václav Sládek. A v Dittrichově ulici 6 pobýval Josef Lada a dosti často s ním hospodařil i jeho kumpán Jaroslav Hašek.

Ale dosti nostalgie… Nehledejme Pučku, tam kde vyvěrala je stejně hluboko pod zemí stanice metra. Bílí jeleni, aby nám vydupali nový pramen, jsou odstěhováni a panovníci – světci bohužel došli.

Dnes, 09:33
V sobotu a v neděli mezi 10. a 16. hodinou se v hotelu Olympik Congress...
Dnes, 07:34
Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy rozšířila svůj vozový park o dvojici nových speciálů.
Včera, 13:14
Na tzv. nostalgické lince v Praze budou jezdit historické tramvaje T2. Veřejnost se jimi bude...
Včera, 13:01
Smíchovskou náplavku ovládnou v sobotu mezi 10. a 18. hodinou vepřové hody, vtipně zvané vepřobraní.
Včera, 11:01
V pražském průchodu sídla YMCA (Na Poříčí 12, Praha 1), kde už se představil nejeden...
Včera, 07:58
„Jeho citlivý smysl pro úměrnost, jasnou koncepci a logickou, účelností vázanou komposici, staví jej v...
Včera, 07:01
Praha 16 hlásí – další etapa Místa u řeky je téměř dokončena. Tato část navazuje...
20.2.2020
Jména nových ulic schvalovala Rada hl. m. Prahy koncem roku. Tři vznikly i ve Vysočanech....
20.2.2020
V pondělí 24. února začne Technická správa komunikací s opravami vozovky v ulici Poděbradská v...
20.2.2020
Radní Prahy 8 jako první vyslovili nesouhlas se stavbou regulačního semaforu z Bohnic do Troje....
Reklama