15℃
Dnes je 19. říjen , svátek má Michaela

Před 173 lety do Prahy slavně dofuněl vlak. Architekt trati si však slávy užil jen pár dnů

Další fotky

Praha – Masarykovo nádraží (hovorově Masaryčka) je druhým nejstarším pražským nádražím (starší jsou jen Dejvice) a je nejstarším provozovaným koncovým nádražím v Evropě.

Reklama

Když v dubnu 1842 převzal vrchní inženýr Jan Perner (1815 v mlýně v Bratčicích, okr. Kurná Hora – 1845 v Pardubicích) úkol nalézt nejvhodnější trasu pro dráhu z Prahy do Drážďan, vzal na sebe ještě jeden důležitý úkol. Totiž vyhledat vhodné místo pro nádraží, v němž by končila olomoucko-pražská dráha a začínala pražsko-drážďanská. Byl to úkol přetěžký, zasahoval do složitých zájmů města, policie, pošty i obchodníků a především vojska, vždyť Praha byla v té době ještě pevností, obklíčená hradbami, baštami a příkopy, proražená jen městskými branami, v nichž číhaly oči stráží, celníků a špiclů.

Tak kde vybudovat nádraží, za městem, nebo uvnitř?

A co Karlín?
Jenže Praha chtěla mít nádraží uvnitř města a ne za hradbami, proč by měl bohatnout Karlín a ne Praha?
Magistrát přišel s dvěma nápady – nabídl bezplatně Senovážné náměstí s nabídkou, že zboří překážející budovy, mezi nimi i jednu vlastní.
Anebo Florenc? To by město přispělo na výkup soukromých budov a pozemků deseti tisíci zlatých a dalo zdarma vlastní pozemky.
Nádraží uvnitř města mělo mnoho výhod – dopravních i obchodních, ale byly tu i nevýhody, za branami byly pozemky levnější a policii se nelíbilo, že by mohl do Prahy přijíždět kdokoli, bez prohlídky v městských branách.

Inženýr Perner se v listopadu 1842 rozhodl pro Florenc.
Místo bylo výhodné, na ploše navrhovaného nádraží se nacházely jen zelinářské a ozdobné zahrady s domky nebo sešlými chatrčemi zelinářů a jen ojediněle nájemní domy.
Tady, přímo ve městě, však mohly být umístěny jen části osobního a nákladního nádraží, sloužící veřejnosti, takzvané vnitřní nádraží, zatímco provozní budovy, výtopna s vodárnou, lokomotivní remíza, vozovny, strojní dílny a sklady měly být soustředěny do vnějšího nádraží před hradbami, pod Vítkovem. Zde, u samých hradeb založil v roce 1826 hostinský Kren na místě bývalého popraviště výletní hostinec, obklopený sady s minerálním pramenem, pověstnou Krenovku.

V říjnu 1843 dokončil architekt Anton Jüngling (1898 ve Vídni – 1888) návrh prvního pražského nádraží s překvapujícím rozpočtem; stavbu odhadl na víc než milion zlatých, tedy víc než na osminu celého nákladu olomoucké trati.
Odpůrci průlomu městských hradeb měli své požadavky – vystavět novou hradební zeď s branami pro železniční koleje, které měly být odolné proti nepřátelským bombám a mohly se za války rychle uzavřít. A tak přibylo k osmi silničním branám šest bran železničních, aby se nenaplnily obavy císaře a kancléře Metternicha, že vlaky přinesou do Prahy revoluční živly a s nimi nepokoj a neklid.

Stavbou nevídaných rozměrů byly pověřeny firmy Vojtěcha Lanny a bratří Kleinů.
Vrchní inženýr Perner bydlel a úřadoval v domě čp. 1025 na rohu Florence a Havlíčkovy a mohl dobře sledovat stavební ruch. Zelinářské zahrady se proměnily v mohutné staveniště. V únoru 1845 byla už pláň nádraží urovnána, položeny dvě točny, vyzděny základy pro vodárnu, velkou výtopnu a skladiště. Staré hradby byly zbourány a nová hradební zeď (mezi domem čp. 1023 na Florenci a dnešní ulicí Jana Opletala) s třemi branami pro osobní vlaky a s třemi pro nákladní vlaky byla rozestavěna. (Tyto hradební zdi byly zbořeny hned v roce 1874.)

Na čtyři tisíce dělníků pracovalo na stavbě dražně či dražína – jak se tehdy nádraží říkalo. Osobní dopravě měly sloužit dvě samostatné budovy, příjezdová a odjezdová oddělené vlakovou dvoranou s pěti kolejemi, na konci spojené dvěma točnami. Teprve v roce 1869 spojila obě budovy restaurace.

Stavební horečka se však nezastavila na hranicích nádraží a počala se přenášet i do podnikání soukromého. Pozemky, budovy i podniky kolem nového nádraží přitahovaly podnikavce. Také Vojtěch Lanna zakoupil na rohu ulic Hybernské a Havlíčkovy pozemek pro dům, který tu vybudoval; pamatujete jeho odporně páchnoucí podloubí? A vedle v ulici Havlíčkově přestavoval Šimon Heichenwalder první patro domu čp. 1029 na nádhernou „Kavárnu u nádraží“, kterou pak v lednu 1846 ke všeobecné spokojenosti Pražanů otevřel.

Nehoda a další patálie málem otevření nádraží zdržely

Ale… v červnu 1845 ještě nebylo nádraží zastřešeno, brány a vozovny u hradeb stály nezaklenuty, ulice před nádražím potřebovaly upravit. Pražané o tom, že se nádraží stihne dohotovit včas, tedy 20. srpna, pochybovali. A když už koncem července bylo 38 křížový kleneb hradební zdi hotových, přišla nehoda – deset z nich se zřítilo, zranilo čtyři dělníky a bylo třeba začít znova. A předláždění Havlíčkovy ulice teprve začalo.
Po devíti měsících, v srpnu byla budova pražského nádraží hotova alespoň tak, aby mohla začít doprava.
20. srpna konalo se slavnostní otevření, pravidelná osobní doprava začala 1. září a nákladní až 1. října, aby se zaměstnanci měli čas dokonale seznámit se svými pracovišti a povinnostmi.

Vídeňští páni měli plnou hlavu starostí koho pozvat, protože míst ve vlaku bylo jen 350 a zájemců tisíce. Císaře Ferdinanda V., zvaného dobrácky Ferdáček, při slavnosti nakonec zastupoval jeho bratr arcivévoda František Karel, který uměl česky a mohl být i česky vítán, takže čeští vlastenci měli klid.

Historické skvosty v Praze a okolí se rozpadají před očima. Kdo je zachrání?

Ve středu 20. srpna nastoupil vlak triumfální jízdu do Prahy, všude byl vítán pestrými davy obyvatel vesnic i měst, slavobranami, vlajkoslávou i střelbou. A samozřejmě pochody českých kapel. Nedaleko Lanškrouna na českomoravském pomezí uvítali čeští stavové hosty z Vídně a z Moravy. V Pardubicích byl oběd a pak už se opravdu jelo ku Praze.
Okolo půl páté zazněla první rána z děla, ta zvěstovala příjezd parovozu Čechy, který pak, veden inženýrem Pernerem, za malou chvíli přijel do prvního drážního dvora jakožto předchůdce slavného tahu, jedoucího asi pět minut za ním. Cesta slavnostního vlaku z Olomouce do Prahy (253 kilometry) trvala – odečteme-li pobyt v Lanškrouně, oběd v Pardubicích i zastávky jinde – asi sedm hodin.

Nemocnice Na Bulovce připomíná místo pro urbex. Chátrající budova je na spadnutí, přesto se tady ještě ordinuje

Celé tři dny se Praha veselila.
Ale inženýr Pernenr dlouho slávy nezakusil.
V úterý 9. září se vracel z cesty na Moravu v prvním voze vlaku. Po výjezdu z choceňského tunelu sestoupil na schůdky zastavujícího vlaku a vyklonil se, načež narazil hlavou na sloup vrat u vjezdu na nádraží. V Pardubicích vystoupil s těžkým otřesem mozku z vlaku a zhroutil se do bezvědomí. Přes všechnu snahu a péči svého přítele lékaře Josefa Bojislava Pichla druhý den zemřel.

Expres do Mnichova srazil přes čtyřicet ovcí. Doprava je omezena. Ve vlaku nikdo zraněn nebyl

A ukázalo se o tři roky později, v roce 1848, že se císař Ferdáček i Metternich obávali vlaku právem. Do Prahy přibyla revoluce.
Ale o tom zase až někdy jindy…

Jak se jmenovalo Masarykovo nádraží?

1845–1862 Praha (Prag)
1862–1919 Praha státní nádraží (Prag Staatsbahnhof)
1919–1940 Praha Masarykovo nádraží (Prag Masarykbahnhof)
1940–1945 Praha Hybernské nádraží (Prag Hibernerbahnhof)
1945–1952 Praha Masarykovo nádraží
1953–1990 Praha střed
od března 1990 Praha Masarykovo nádraží

Zdroj – Josef Hons: Šťastnou cestu

FOTO: Masarykovo nádraží

Masarykovo nádraží - 1 P1260590Masarykovo nádraží - 2 osobnosi regionuMasarykovo nádraží - 3 P1260593Masarykovo nádraží - 4 Beschreibende_Darstellung_40_Prager_BahnhofMasarykovo nádraží - 5 P1260603
Další fotky
Masarykovo nádraží - 5B hybernská stará prahaMasarykovo nádraží - 6 P1260606Masarykovo nádraží - 7 P1260610Masarykovo nádraží - 8B P1260615Masarykovo nádraží - 9A P1260619Masarykovo nádraží - 9B masaryk. nádraží salonek (2)Masarykovo nádraží - 0 0px-Praha_Masaryčkawi
Dnes, 15:01
Již devátého ročníku Polívkové smrště se dočká pěší zóna Anděl – od pondělka 21. do...
Dnes, 14:51
Veřejnosti se otevřela nová galerie současného českého umění - PragArtswork Gallery. Na adrese Vinohradská 39...
Dnes, 12:11
Komerční článek
Při přechodu na DVB-T2 je vhodné zohlednit několik kritérií, která mají pro každého jinou prioritu....
Dnes, 12:11
Divadlo Na Jezerce získalo záruku dlouhodobého fungování v prostorách, které mu pronajímá Praha 4.
Dnes, 10:44
Nejen zvířata se chystají na zimní období. Se začínajícími mrazíky se musí na chladnou část...
Dnes, 09:11
Bývalá vozovna poblíž Klamovky se stane novou tržnicí a prostor ohraničený souběhem ulic Plzeňské a...
Včera, 18:33
Tradiční Rio Botičo je po roce opět tady a desítky nadšených vodáků už stříhají metr,...
Včera, 15:28
Jediný pražský farmářský trh zaměřený výhradně na biopotraviny bude v sobotu na Letné!
Včera, 15:09
Radnice Prahy 5 získá prostor pro nové komunitní centrum na smíchovské vltavské náplavce na Hořejším...
Včera, 10:44
Výstavba moderního domu pro seniory a lidi s Alzheimerovou chorobou s kapacitou 100 lůžek by...
Včera, 07:08
Třetí pražská městská část vydala publikaci o dějinách Žižkova, (Královských) Vinohradů a Jarova od dob...
Reklama