17℃
Dnes je 18. duben , svátek má Valérie

Problém, co s Břevnovským mrakodrapem, byl vyřešen. Zbourali ho

Další fotky

Z Břevnovského mrakodrapu, pýchy Jana Kolátora, starosty Břevnova, povýšeného na město císařem Františkem Josefem I. v Čechách jako posledním (1907), je jen hromada cihel. Co tomu předcházelo?

Reklama

„Zastupitelé Prahy 6 vzali na svém červnovém jednání na vědomí nový návrh koncepce výstavby v Radimově ulici v Břevnově v místě takzvaného Břevnovského mrakodrapu. Zároveň schválili rámcovou smlouvu o zřízení práva stavby mezi Městskou částí Praha 6 a společností Rezidence Radimova s.r.o. Stav Břevnovského mrakodrapu, ačkoli v něm byla vyměněna okna a prováděny další práce, je takový, že pouze sanace základů by přišla asi na padesát milionů korun. Zastupitelé proto souhlasili s jeho odstraněním a stavbou nového bytového domu, který bude součástí nové zástavby.

Po dokončení nového domu a jeho kolaudaci se investor zavázal bezplatně převést na městskou část několik bytů (s dipozicemi 2+kk až 3+1), jejichž celková podlahová plocha bude činit minimálně 1043 metrů čtverečních. Jejich hodnota by se na trhu pohybovala kolem sta milionů korun. Dále se investor zavázal upravit okolní zeleň, obnovit přírodní řečiště potoka a vybudovat v parku malé dětské hřiště. Cena těchto úprav se odhaduje zhruba na třicet milionů korun. Zrevitalizovaný park pak bude bezúplatně převedený na městskou část.
Developer také opraví na své náklady Kajetánskou kapli. Zaplatí i demolici stávající budovy a uskladnění suti, což ho přijde zhruba na dalších 15 milionů korun.“
Tolik zpráva z letního vydání lokálního zpravodaje Šestka.

Demolice cenných vil, kdo je může ochránit?

Břevnovský mrakodrap stál v rohu rozsáhlého pozemku, který známe jako Kajetánku. Původně zahradu tvořily dvě vinice, které roku 1592 spojil majitel, staroměstská jezuitská kolej. Roku 1612 vinice koupil Martin Früwein z Podolí, který však zlobil při protihabsburském povstání – mimochodem za nejasných okolností vypadl roku 1621 z Bílé věže, tehdejšího vězení, takže se vyhnul známé Staroměstské exekuci, nikoli však stětí.

Tak se k vinicím dostala roku 1628 Marie Eusebia rozená Šternberková, manželka Jaroslava Bořity z Martinic, který si deset let předtím tak krásně zaplachtil do hradního hnoje. Zřejmě to byl nejvyšší purkrabí Bernard Ignác z Martinic, majitel vinic od roku 1649, který tu nechal vystavět čtvercovou patrovou viniční usedlost.
Roku 1666 pan purkrabí věnoval břevnovský majetek theatinskému čili kajetánskému řádu. Ti tu fyzicky pobývali do období kolem roku 1670. Počátkem dalšího století doznala usedlost změn, takže kolem roku 1720 měla už dnešní raně barokní podobu. V zahradě už byl i rybníček. Roku 1782 císař Josef II. kajetánský řád zrušil. Pak se střídal majitel urozený i bohatá měšťanka, Kounicové si z Kajetánky udělali letní sídlo. Po roce 1850 byla v části rozparcelované zahrady dokonce továrna na voskované plátno, která ale roku 1881 vyhořela. V té době bydlel na Kajetánce politik a novinář Julius Grégr.

Roku 1903 se stal majitelem břevnovský starosta Jan Kolátor (1857 – 1938), vyučený kameník, pak úspěšný kupec z Pohořelce. Chtěl na Kajetánce zbohatnout, uvažoval zde o výstavbě činžovních domů, ale proti jeho záměru se postavil Klub Za starou Prahu, Klub přátel starožitností i široká veřejnost. Kajetánka tedy zůstala bez úprav v rukou rodiny Kolátorů, kterým byla v roce 1948 státem vyvlastněna.
Od počátku 50. let tu sídlil Dům pionýrů a mládeže Prahy 5 repektive (po roce 1960) Prahy 6.
Součástí zahrady je i skleník z roku 1760 a ke Kajetánce patřila i kaple sv. Marie Einsiedelské, z níž se zachoval její osmiboký závěr, asi před třiceti lety rekonstruovaná.

V Újezdu nad Lesy mají „docela obyčejné“ domky utvořit novou náves

Dům č. o. 8 v Radimově ulici, známý jako „Břevnovský mrakodrap“, nechal vystavět starosta Břevnova Jan Kolátor v roce 1911 ve stylu geometrické secese a představuje typický nájemní dům své doby. Výtvarnými kvalitami své fasády zapadá v dobrém slova smyslu do dobového průměru. Jeho odlišnost od množství podobných stavebních počinů na území Prahy 6 je dána pouze specifickými podmínkami místa a historickými okolnostmi, které způsobily, že dům stál jako solitér, na který nedokázala navázat jakákoliv další zástavba.

„V roce 2008 učinila Praha 6 zásadní rozhodnutí a jako vlastník Břevnovského mrakodrapu se rozhodla prodat všechny jeho navazující pozemky. Na základě výběrového řízení je získala společnost Geosan Kappa, s.r.o. za cenu 70 milionů. Budoucí využití pozemků bylo stanoveno na výstavbu bytového komplexu o kapacitě 5 500 metrů čtverečních hrubých bytových ploch, včetně regulací budoucí zástavby.“ Citujeme z webových stránek radnice Prahy 6 ze článku, který se zabýval hodnocením ideové architektonické soutěže o budoucí podobu místa.
„Následná snaha investora přizpůsobit se stanovené výšce či uliční čáře se nesetkala s úspěchem. Ani jedna z posledních předložených studií na dostavbu mrakodrapu nenaplnila představy kvalitního městotvorného urbanismu a pokaždé byla jak pro zástupce radnice, tak členy i hosty komise územního rozvoje zklamáním. Po těchto několika neúspěšných pokusech lze konstatovat, že dům na svém místě působí více jako překážka pro kvalitní řešení urbanistického a architektonického návrhu, než jako partner pro splnění soudobých nároků. V této situaci, kdy se pozice Břevnovského mrakodrapu ukazuje jako přežilá a málo prospěšná, Kancelář architekta vyzvala investora ke spolupráci a k novému progresivnímu řešení.“

To byl pro Břevnovský mrakodrap „hrdelní“ ortel. Teď je tedy plac volný, Rezidence Radimova může začít růst. Může nám to být líto, ale to je asi tak všechno, co s tím můžeme dělat. A říkat si, že návrh zbudovat tu sedmnáctiposchoďovou věž obsadil v ideové architektonické soutěži naštěstí až druhé místo.

FOTO: Břevnovský mrakodrap u Kajetánky

Břevnovský mrakodrap u Kajetánky - 1 DSC05548Břevnovský mrakodrap u Kajetánky - 2 břevnovský kolátorův mrakodrapBřevnovský mrakodrap u Kajetánky - 3 kolátor břevnovský mrakodrapBřevnovský mrakodrap u Kajetánky - 3b DSC05577+Břevnovský mrakodrap u Kajetánky - 4 břevnovský mrakodrap, malá kajetánka
Další fotky
Břevnovský mrakodrap u Kajetánky - OLYMPUS DIGITAL CAMERABřevnovský mrakodrap u Kajetánky - 5b kolátor vojta sucharda, 40. léta (1)Břevnovský mrakodrap u Kajetánky - 5c kajetánkaBřevnovský mrakodrap u Kajetánky - 6 vlastislav hofman, 1950Břevnovský mrakodrap u Kajetánky - 7 martin vaculík faceBřevnovský mrakodrap u Kajetánky - OLYMPUS DIGITAL CAMERABřevnovský mrakodrap u Kajetánky - 9 p6Břevnovský mrakodrap u Kajetánky - 0 geocaching
Před 43 minutami
Poté, co v loňském roce rozezněli moravskými lidovkami historickou Čechovnu v Litni, vrací se slavná...
Před 1 hodinou
Malíř Adam Jílek (*1989 Praha) je absolventem Akademie výtvarných umění v Praze, kde prošel mnoha...
Dnes, 08:31
V žižkovské galerii Toyen v informačním centru Prahy 3 na náměstí Jiřího z Poděbrad jsou...
Včera, 18:16
Středočeská ODS žádá po vedení kraje informace o tom, co pro hejtmanství dělal někdejší volební...
Včera, 17:01
Své návody na dopravní infrastrukturu, rekonstrukce, přestavby i nové stavby letištních terminálů, nádraží či podzemní...
Včera, 14:29
Praha si nechá vypracovat studii stavby nové tramvajové tratě z Vypichu do Motola. Trať povede...
Včera, 13:30
Praha si nechá vypracovat analýzu protipovodňových opatření v povodí Botiče a Rokytky. Udělá ji firma...
Včera, 10:36
Seifertovu ulici na pražském Žižkově čekají v nejbližších letech opravy. Kromě nutné opravy tramvajové trati...
Včera, 08:40
Klára Melíšková, Martin Myšička, Vladimír Polívka, Veronika Khek Kubařová a Pavel Šimčík. To je obsazení...
16.4.2019
Ve středu 15. května 2019 od 10 do 18 hodin se obchodní centrum Atrium Flora...
Reklama